Samarkand (Uzbekistán) - Země Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) se musí bránit takzvaným barevným revolucím, které jsou vyvolávány vnějšími silami. Na summitu mezivládní organizace v Samarkandu to dnes prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Podle něj Peking v následujících pěti letech vycvičí ve členských státech SCO na 2000 příslušníků bezpečnostních složek, informovala agentura Reuters.
Fotogalerie
SCO kromě Číny sdružuje Rusko, Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Indii a Pákistán. Hlavním cílem Čínou a Ruskem vedené organizace je posilování stability a bezpečnosti v širším asijském prostoru. Přítomni na summitu jsou také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho íránský protějšek Ebráhím Raísí.
"Musíme se vzájemně podporovat v úsilí o ochranu našich rozvojových a bezpečnostních zájmů. Vnější síly nesmí vyvolávat barevné revoluce. Musíme se bránit zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí pod jakoukoli záminkou," citovala agentura TASS z projevu čínského vůdce v závěrečném dni summitu v druhém největším městě Uzbekistánu.
SCO má podle Si Ťin-pchinga působit jako protiváha Západu a v této souvislosti vyzval ke "spolupráci na prosazování mezinárodního řádu, který se bude ubírat spravedlivějším a racionálnějším směrem". Žádnou zemi konkrétně nejmenoval, Čína ale obvykle používá podobné výrazy při odsuzování Spojených států a jejich blízkých spojenců, připomněla agentura AFP.
Spojenci Číny by měli "pevně bránit mezinárodní systém, jehož středobodem je OSN", řekl čínský lídr s tím, že je potřeba "upustit od hry s nulovým součtem a politiky vytváření bloků". Podle TASS dále uvedl, že Čína je připravena rozšířit "strategické partnerství" s Íránem.
Termín barevné revoluce se používá pro řadu masových protestů, které na začátku 21. století v některých případech vedly ke svržení autokratických režimů v zemích bývalého Sovětském svazu, někdejší Jugoslávii, na Blízkém východě či v Asii.
Putin viní Západ z ekonomické sebestřednosti, rozvojovému světu nabídl hnojivo
Západ by se měl vyvarovat ekonomického sobectví a v rámci své politiky přestat využívat protiprávní sankce, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v uzbeckém Samarkandu. Rusko je podle něj připraveno rozvojovým zemím bezplatně poskytnout tisíce tun hnojiv, která kvůli protiruským sankcím leží nevyužitá v evropských přístavech, píše agentura TASS.
Západní země uvrhly na Rusko sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, která začala letos v únoru. Opatření se nicméně nevztahují na potraviny a hnojiva, jejichž vývoz podle OSN zůstává i tak na nízké úrovni. Podle Putina ale sankce blokující vývoz a prodej hnojiv EU odstranila jen částečně, napsala agentura Reuters.
"Informoval jsem (generálního tajemníka OSN Antónia) Guterrese, že se v přístavech Evropské unie nashromáždilo 300.000 tun ruských hnojiv. Jsme připraveni je bezplatně převézt do rozvojových zemí," uvedl Putin. EU obvinil, že "sobecky" umožňuje Rusku hnojiva prodávat jenom unijním členským zemím.
Rusko a Ukrajina se před invazí podílely na celosvětovém vývozu pšenice přibližně jednou třetinou. Rusko je také významným vývozcem hnojiv. Válečný konflikt ohrozil dodávky potravin zejména do rozvojových zemí a Moskva dlouhodobě tvrdí, že za hrozící potravinovou krizi je zodpovědný Západ.
Přístup ruských hnojiv na světový trh byl součástí dohody o dodávkách obilí z černomořských ukrajinských přístavů, kterou v červenci uzavřelo Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN. Rusko díky dohodě ukončilo vojenskou blokádu ukrajinských přístavů, ze kterých nyní pravidelně vyplouvají nákladní lodě.
Čínský prezident Si vynechal večeři s Putinem a spojenci
Čínský prezident Si Ťin-pching se na regionálním bezpečnostním summitu v souladu s přístupem své delegace k prevenci covidové nákazy nezúčastnil společné večeře s 11 hlavami států, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina. Agentuře Reuters to řekl zdroj z uzbecké vlády. Čínské ministerstvo zahraničí na žádost agentury o komentář nereagovalo.
Si se tento týden účastní Čínou a Ruskem vedeného summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v uzbeckém městě Samarkandu. Jde o jeho první zahraniční cestu od začátku pandemie covidu-19.
Na skupinových fotografiích zveřejněných ve čtvrtek pozdě večer, kdy se lídři států, včetně Putina a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, vydali na večeři, čínský prezident chyběl. Zdroj z uzbecké vlády Siovu nepřítomnost potvrdil a uvedl, že ji čínská delegace zdůvodnila svou politikou ohledně koronavirové prevence.
Příští měsíc začne sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který se koná jednou za pět let. Očekává se, že si na něm 69letý Si zajistí pokračování v čele strany na třetí funkční období.
Turecká média: Prezident Erdogan se chtěl setkat se syrským protějškem Asadem
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyjádřil přání setkat se s Bašárem Asadem, pokud by se syrský prezident zúčastnil nynějšího summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Uvedl to dnes turecký provládní deník Hürriyet. Erdogan podle listu zároveň připustil, že se Asad summitu v uzbeckém Samarkandu nezúčastní.
Zpráva tureckého listu byla zveřejněna poté, co čtyři zdroje agentuře Reuters sdělily, že se šéf tureckých zpravodajských služeb v uplynulých týdnech v Damašku několikrát setkal se svým syrským protějškem. Podle Reuters jde o známku úspěchu ruských snah podpořit zlepšení vztahů mezi Damaškem a Ankarou, které stojí na opačných stranách v syrském konfliktu.
Sloupkař listu Hürriyet Abdulkadir Selvi uvedl, že se Erdogan o Asadovi zmínil na pondělním neveřejném zasedání své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
"Přál bych si, aby Asad přijel do Uzbekistánu, promluvil bych s ním. Ale on tam nemůže přijet," řekl podle Selviho Erdogan na stranické schůzi. "Pustil se do války s povstalci, aby si udržel moc. Rozhodl se chránit svou vlastní moc. Myslel si, že ochrání oblasti, které ovládal. Velké oblasti však nedokázal ochránit," řekl údajně Erdogan.
Jakákoliv normalizace vztahů mezi Tureckem a Sýrii by změnila podobu syrského konfliktu, který začala roku 2011. Turecká podpora byla klíčová pro udržení povstalců v jejich poslední baště na severozápadě Sýrie poté, co Asad s pomocí Ruska a Íránu povstalce porazil ve zbytku země. Rusko se do války v Sýrii zapojilo na straně Damašku v roce 2015, což ovlivnilo poměr sil ve prospěch syrského režimu.
