Praha - Meziroční inflace, která bylo v červnu nejrychlejší od roku 1993, se v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst zrychlil již podvanácté za sebou. Inflace je nejvyšší do prosince 1993.

Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. "Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin," dodal. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB, podotkl.

"Zdražování elektřiny a plynu ještě není u konce, respektive se do inflace ještě zcela nepropsalo. Proto lze počítat s tím, že inflace i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct v podstatě ani nedá," uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek. V každém případě bude podle něj znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky.

Vrchol má meziroční inflace v české ekonomice stále ještě před sebou, dosažený by mohl být v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu, odhadl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Odpověď na otázku, kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace vrcholu, bude podle něj záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti. Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k 15 procentům, v roce 2023 by meziroční inflace měla výrazně klesat, doplnil. Na srpnovém měnovém zasedání ČNB čeká debatu o tom, zda úroky dále zvýšit, výsledek diskuse Jáč pokládá za velmi nejistý.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že sledování meziroční inflace je nyní spíše matoucí. Klíčová je podle něj rychlost růstu cen či jeho změna, tedy meziměsíční inflace. A ta za červen zpomalila na 1,6 procenta. Předtím byla 1,7, 1,8 a 1,8 procenta. "Pokládám to za zpomalení tempa a šanci na to, že jsme na vrcholu či za vrcholem," poznamenal. Rizikem pro zrychlení tempa by i podle něj bylo další velké zvýšení cen plynu a elektřiny za současně pouze mírného ekonomického zpomalení.

"Zejména rychlé tempo zdražování energie vnímají české firmy jako velmi limitující pro svůj rozvoj,“ komentoval inflaci hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Pro stabilitu ekonomiky bude podle něj důležitý vývoj v dalších měsících a letech či míra odrazu situace do inflačních očekávání. Vláda by proto měla vnímat ekonomickou realitu a nepodléhat populistickým tlakům na zvyšování platů ve státní sféře,“ dodal.

Michl hned po svém jmenování v květnu uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Po nástupu do funkce 1. července řekl, že jeho prioritou bude snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.

Červnová inflace byla podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v Česku v EU čtvrtá nejvyšší. Vyšší byla v Estonsku, Litvě a Lotyšsku, těsně za Českem byly Polsko, Rumunsko a Slovensko. Vesměs jde o země geograficky blízké Ukrajině čelící ruské agresi.