Klíčovým úkolem Česka bude udržet jednotu EU vůči Rusku, soudí analytici

foto Členové české vlády přicházejí na společné zasedání české vlády a Evropské komise u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě EU, 1. července 2022, Litomyšl, Svitavsko. Premiér Petr Fiala.

Brusel - Udržení jednoty Evropské unie v přístupu k Rusku a Ukrajině bude podle analytiků zásadním úkolem dnes začínajícího českého předsednictví. Česká vláda řešení ukrajinské krize označuje za svou ústřední prioritu, bude však v těžké pozici, pokud jde o další protiruské sankce, soudí experti.

Evropský blok uvalil na Rusko za jeho vpád na Ukrajinu šest balíků sankcí včetně zákazu dovozu ruského uhlí či částečného ropného embarga. Právě květnové dlouhé vyjednávání poslední sady opatření obsahující zákaz dovozu většiny ruské ropy však ukázalo, že se názory členských zemí liší výrazně více než bezprostředně po zahájení invaze.

"Uvidíme, jak bude české předsednictví schopné navigovat členské země k dalšímu pokračování v jednotném přístupu," řekl ČTK analytik Johannes Gruebel z bruselského think tanku European Policy Centre. Hlavním úkolem české vlády bude podle něj zajistit v době pokračující ukrajinské krize akceschopnost evropského bloku, která se bez jednoty ztratí.

To podle Gruebela bude vyžadovat reformy řady politik od té migrační přes energetickou až po samotný systém fungování unie. Její rozhodování je v řadě otázek včetně zahraniční politiky a sankcí založeno na jednomyslnosti, což dlouhodobě kritizují některé země či většina europoslanců. České předsednictví by mělo zahájit diskusi o možných změnách unijních smluv, k nimž vyzvala nedávno skončená celounijní debata veřejnosti známá jako Konference o budoucnosti Evropy. Většina unijních zemí včetně Česka však nechce v krizové době sahat ke změnám fungování institucí a experti jsou v otázce možné shody spíše skeptičtí.

Podmínka jednomyslnosti se podle nich může negativně projevit také na tom, zda se během českého půlroku v čele EU podaří prosadit další sankce, které mají připravit ruský režim o peníze na financování prodlužující se války. Po částečném embargu má podle představ EU přijít na řadu úplné ukončení dovozu ruské ropy či plynové embargo, pokud Rusko nezastaví plynové kohouty samo.

"Ačkoli premiér Petr Fiala potvrdil, že jeho země podpoří nejtvrdší sankce proti Rusku, Praha bude pod těžkým tlakem, aby povzbudila evropské země k dosažení podobné dohody," uvedla analytička Alexandra Martinová z institutu Globsec. Narážela tím na fakt, že Česko patří k zemím nejzávislejším na ruských energiích a z ropného embarga má Česko výjimku. Postoje pobaltských zemí či Polska na jedné straně a zejména Maďarska na straně druhé se navíc v současnosti zdají nesmiřitelně rozdělené.

Obtížnou roli bude mít Praha podle Martinové i v další otázce spojené s Ruskem, kterou je posilování společné obrany. Tomu dodala ruská invaze dosud nebývalou energii, ačkoli k němu zatím EU hledá společný přístup. Zatímco Francie během svého ve čtvrtek zakončeného předsednictví prosazovala větší vojenskou suverenitu evropského bloku, Česko patří k zemím sázejícím na co nejužší spolupráci mezi EU a NATO.

"Česko bude i v této věci muset opatrně držet balanc provazochodce, protože nesmí způsobit obtíže teprve se rodícímu uznání potřeby odpovídající, důvěryhodné a legitimní obrany EU," soudí Martinová. České předsednictví má podle expertů nicméně šanci, aby dovedlo k podpisu novou deklaraci o spolupráci unie a aliance, na detailech jejíhož znění se nejsou unijní země kvůli zmíněným rozporům schopny dohodnout již druhým rokem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je neděle 25. září 2022

Očekáváme v 9:00 15°C

Celá předpověď