Vídeň/Varšava/Bern - Pondělní jednání rakouského kancléře Karla Nehammera s ruským prezidentem Vladimirem Putinem svědčí o politické naivitě a nakonec pomůže spíše Moskvě než Ukrajině, která už více než měsíc bojuje proti útočící ruské armádě. V hodnocení Nehammerovy diplomatické mise to píší některé evropské deníky. Podle nich se sázka Vídně na osobní jednání s Putinem nemusí Evropě vyplatit, zaznívají však i hlasy, že kritika na adresu Nehammera není na místě, protože mluvit s ruským prezidentem je nutné a nelze se tomu vyhnout.
"Cesta kancléře za Putinem byla politicky nanejvýš riskantním podnikem. Nejen proto, že Putin díky ní získal munici pro své propagandistické oddíly, ale také kvůli nebezpečí, že ji mnozí spojenci v EU a ukrajinské vedení mohou vnímat jako urážku," napsal dnes rakouský list Die Presse.
"Každý zoufalý pokus, jak zastavit masakr na Ukrajině, je lepší než nedělat nic. Takový pohled na věc ale kritici cesty kancléře Karla Nehammera do Moskvy jednoznačně odmítají, protože podle nich není správný čas jednat s člověkem, který onen masakr nařídil a navíc se k tomu ani nezná," poznamenala komentátorka rakouského deníku Der Standard Gudrun Harrerová.
"Nehammer dorazil do Moskvy s velmi ambiciózním seznamem cílů: otevřít humanitární koridory, nastolit klid zbraní a vyšetřovat válečné zločiny ruských jednotek na Ukrajině. Z Moskvy ale rakouský kancléř odjel se staženým ocasem," napsal v komentáři italský deník La Repubblica.
"Konec hrůz na Ukrajině může navzdory válečným zločinům ruských jednotek nastat jen v dialogu s Putinem. Rakouská iniciativa ale neměla šance na úspěch, a proto také byla velkým rizikem," napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Ačkoli Nehammerovu motivaci lze chápat, může podle autorky komentáře Meret Baumannové celkové vyznění návštěvy Ukrajině spíše uškodit. "Vídeň vyslala signál, který budou šířit i ruská média: Šéf jedné ze západních vlád přijel na zdvořilostní návštěvu do Moskvy, Putin není izolovaný, jednota EU se může začít drolit," míní komentátorka, podle které bylo naivní přesvědčení Vídně, že něco zmůže v situaci, kdy s Putinem jednají i mnohem těžší politické váhy jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz.
Na totéž poukázal i německý list Hamburger Abendblatt, který napsal, že Rakousko sice udržuje s Ruskem nadstandardní vztahy, ale "nemá takovou politickou a hospodářskou váhu, aby Rusko přimělo k ústupkům". "Výsledkem jednání je to, že žádný výsledek nemělo. Víc se ale ani čekat nedalo," konstatoval hamburský deník.
Německý deník Süddeutche Zeitung zveřejnil svůj komentář k Nehammerově cestě pod titulkem "Naivní v Moskvě". Mimo jiné napsal, že kancléř měl chvályhodné úmysly, když předem avizoval, že při rozhovoru s Putinem nezůstane "morálně neutrální", ale ukázalo se, jak je naivní vzhledem k tomu, že kategorii morálky Kreml vůbec nezohledňuje. "(Ruský prezident) rozhodne o tom, jestli Nehammera a jeho apel nějak využije nebo ho bude ignorovat. V Moskvě totiž určuje pravidla jedině Vladimir Putin," uvedla komentátorka Catharin Kahlweitová.
Kritiku rakouského kancléře za jeho setkání s Putinem ale odmítá například polský server Onet.pl. "V diplomacii se nejedná pouze s vůdcem takového státu, který chceme porazit ve válce," napsal s tím, že ani USA, ani Ukrajina nesní o vítězné přehlídce na Rudém náměstí.
"Zahraniční politika spočívá v tom, že se hovoří a vyjednává a občas dokonce pózuje před fotografy s mimořádně odpudivými postavami. Zda je to morální, se neměří mírou osobního znechucení, ale počtem lidí, které lze díky tomu zachránit," míní portál. Připomíná příklady z dějin, kdy Západ - včetně Polska - horlivě jednal s Adolfem Hitlerem a poté s Josifem Stalinem. A se Stalinem jednali i předsedové polské exilové vlády, generál Wladyslaw Sikorski a Stanislaw Mikolajzyk, přestože si uvědomovali, že "mají do činění s psychopatickým vrahem".
