Kyjev - Starosta města Buča nedaleko Kyjeva Anatolij Fedoruk dnes informoval, že úřady doposud objevily těla 403 lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci za dobu, co oblast okupovali. Podle agentury Reuters dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.

Dnes podle Fedoruka začalo odkrývání druhého masového hrobu. "Už jsme identifikovali 163 osob, víme, co to je za lidi, kde bydleli. Počty mrtvých porostou - policie, vojáci, příslušníci tajných služeb procházejí každou čtvrť, každý dům, nacházejí místa, kde jsou pohřbeni lidé, vyzvedávají těla," cituje starostu ruskojazyčná verze BBC.

Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od ukrajinského hlavního města asi měsíc, stáhly se z ní koncem března. Ukrajinská strana tvrdí, že ruští vojáci v Buči zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci. Ruský prezident Vladimir Putin dnes o těchto informacích řekl, že jde o falešné zprávy.

Buča byla prvním městem, kde po odchodu ruských vojsk vyšla najevo zvěrstva, jaká se tam děla po dobu okupace. Snímky z tohoto města vyvolaly zejména v západních zemích zděšení, Kyjev upozorňuje, že podobné nálezy se opakují také na dalších místech.

Fedoruk také na dnešním brífinku řekl, že je příliš brzy na to, aby se do města začali vracet jeho obyvatelé. Gubernátor Kyjevské oblasti, v níž leží i Buča, dnes řekl, že návrat do dříve okupovaných míst bude více či méně reálně možný na konci května. Ukrajinské úřady již dříve varovaly před nastraženými minami, v osvobozené oblasti ale také plně nefungují dodávky elektřiny či plynu.

Ruskou železniční trať nedaleko ukrajinských hranic někdo poškodil

V ruském městě Šebekino v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byla poničena železniční trať u mostu přes řeku Něžegol. Informovala o tom dnes ruská média s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. V důsledku incidentu nebyl nikdo zraněn ani zabit, napsal Gladkov na telegramu. Kdo trať poškodil, není z dostupných informací zřejmé.

Gladkov neuvedl, co přesně železniční trať poničilo, na místo se podle něj vydali vyšetřovatelé. Obyvatelé města Šebekino údajně slyšeli kolem sedmé hodiny ranní místního času exploze, píše list The Moscow Times. Později začaly místní mateřské školky podle listu Kommersant dostávat falešná oznámení o bombách. Místní představitel Vladimir Ždanov v reakci uvedl, že jejich cílem byla snaha destabilizovat situaci.

Úřady v Belgorodské oblasti v pondělí zavedly v regionu "žlutý" stupeň teroristického ohrožení, upozornil Kommersant s odkazem na druhý ze tří takových stupňů v Rusku. K podobnému kroku se podle médií uchýlilo nejméně šest ruských oblastí hraničících s Ukrajinou. Úřady Belgorodské oblasti obyvatelům doporučily, aby se vyhýbali přeplněným místům a hlásili podezřelé osoby nebo předměty v blízkosti obytných budov.

Dnešní incident se odehrál v době, kdy Rusko začalo militarizovat své pohraniční regiony v blízkosti Ukrajiny tím, že zvýšilo výstrahy před hrozbou, postavilo vojenská kontrolní stanoviště a mobilizovalo místní obyvatele, což je znamením, že se ruské válečné úsilí přesouvá na východní Ukrajinu, upozornil server The Guardian.

Ten také poznamenal, že Rusko se při přepravě vojenského vybavení do značné míry spoléhá právě na železnice. Poškozená trať se nachází jen několik kilometrů od hranic a leží na zásobovací trase mezi Ruskem a ukrajinským územím, které invazní jednotky drží poblíž města Izjum u Donbasu, podotkl server.

Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle Gladkova na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov dnes podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi. "Je možné, že tyto útoky budou podány jako pomsta Ukrajinců za Buču a Kramatorsk a jako ospravedlnění pro krutost proti ukrajinským civilistům," uvedl Budanov.

The Guardian rovněž připomíná "železniční partyzány", kteří v Bělorusku provedli během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu řadu sabotáží ve snaze narušit zásobovací vlaky mířící z této země k ruským jednotkám na severu Ukrajiny.

V Severodoněcku zemřelo od začátku války asi 400 civilistů

Ve městě Severodoněck na východě Ukrajiny bylo od začátku ruské invaze pohřbeno asi 400 civilistů, uvedl Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti, v níž toto město leží. Nespecifikoval ovšem, proč tito civilisté zemřeli, totožnost většiny z nich ale úřady znají. Gubernátor také uvedl, že v regionu jsou márnice přeplněné těly civilistů a dodávky elektrického proudu fungují jen s přestávkami nebo vůbec ne.

Hajdaj podle portálu Ukrajinska Pravda vysvětlil, že mnohde se hřbitovy nacházejí mimo města a během ostřelování tam není možné mrtvé odvážet. Těla jsou podle něj také ve sklepech domů nebo zakopaná na dvorech, někde kvůli ostřelování dál leží i na ulicích. Když města v Luhanské oblasti nejsou terčem ruských útoků, pracovníci komunálních služeb mrtvé převážejí na jiná místa. Podle Hajdaje je ukládají ve speciálních obalech, na tabulkách píší co nejvíce informací o dotyčném člověku.

Mnoho měst a obcí v Luhanské oblasti v posledních dnech se zvýšenou intenzitou ostřeluje ruské dělostřelectvo. Rusko se připravuje na rozsáhlou ofenzivu s cílem ovládnout jih a jihovýchod Ukrajiny. Část Luhanské oblasti od roku 2014 ovládají separatisté podporovaní Moskvou.

Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson dnes spolu telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.

"Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země," citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.

"Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu," sdělila mluvčí.

USA a Británii znepokojují zprávy z Mariupolu o údajném chemickém útoku

Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu. Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit. Západní státy dříve varovaly Moskvu před vážnými důsledky, pokud ve válce na Ukrajině použije chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení. Ruská armáda zasáhla hangár a muniční sklad na západě Ukrajiny. Podle ukrajinského generálnmího štábu Rusové přišli na Ukrajině skoro o 20.000 vojáků. Na východě Ukrajiny se dnes mělo otevřít devět humanitárních koridorů.

Ukrajinské ministerstvo obrany prověřuje informace o použití chemických zbraních v Mariupolu. Mohlo ale jít o fosforovou munici, připustila náměstkyně ministra Hanna Maljarová. Použití chemických zbraní popřel Eduard Basurin, mluvčí proruských separatistů, kteří se podílejí na obléhání Mariupolu.

Ukrajinský pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání, sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou "jedovatou látku neznámého původu" shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Oběti mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.

Rusové údajně použili chemickou zbraň nad ocelárnou Azovstal, kterou stále brání ukrajinští obránci z pluku Azov. "Pokud jde o praktickou stránku útoku, (škoda) není velká. Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků," uvedl velitel pluku Andrij Bileckyj na twitteru. "Chemický útok v Mariupolu znamená jen jedno: Rusové nejsou s to dobýt Mariupol a (přemoci) jeho ukrajinské obránce. Nezbývá jim nic jiného, než nevybíravě používat zakázané zbraně," dodal.

"Informaci (že Rusové použili chemické zbraně) momentálně prověřujeme. Snažíme se zjistit, co to bylo," řekla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarová. "Podle předběžných údajů lze předpokládat, že šlo spíše o fosforovou munici. Definitivní oficiální informaci sdělíme později," dodala podle listu Ukrajinska pravda.

Zápalná munice založená na bílém fosforu se podle dostupných informací začala používat již za první světové války, uplatnila se ale i v dalších konfliktech 20. a 21. století. Mezinárodní úmluvy zakazují záměrné použití zápalné munice proti civilním cílům, respektive zápalných bomb proti vojenským cílům v civilních oblastech či v oblastech se soustředěním civilistů. Bílý fosfor však není na seznamu chemických zbraní.

Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení citovaném agenturou AP uvedl, že USA zprávu o chemickém útoku potvrdit nemohou. Upozornil však na přetrvávající obavy americké administrativy, že Rusko použije na Ukrajině "různé prostředky k potlačování nepokojů, včetně slzného plynu smíchaného s chemickými látkami".

"Naléhavě spolupracujeme s partnery na ověření detailů," napsala na twitteru britská ministryně zahraničí Liz Trussová v reakci na zprávy o možném chemickém útoku v Mariupolu. "Jakékoli použití takových zbraní by bylo bezohlednou eskalací tohoto konfliktu," dodala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek ve svém pravidelném videoprojevu uvedl, že ruské síly mohou na Ukrajině použít chemické zbraně. Neřekl ale, že již byly použity. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč v reakci na tvrzení pluku Azov uvedl, že informace o údajném chemickém útoku se prověřují.

Ukrajinská agentura Unian v pondělí napsala, že mluvčí ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky Eduard Basurin řekl, že separatisté zvažují chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž se ukrývají ukrajinští vojáci. Řekl také, že nemá smysl útočit na opevnění Azovstal tradičním způsobem a že je třeba se "obrátit na chemické jednotky". Že by separatisté chemické zbraně už použili, ale Basurin popřel.

Ruská armáda zasáhla hangár a muniční sklad na západě Ukrajiny

Ruští vojáci v noci na dnešek ostřelovali Chmelnyckou oblast na západě Ukrajiny, kde podle ruského ministerstva obrany zničili muniční sklad a hangár. Po zásahu střelou na místě propukl požár, oběti nejsou hlášeny, uvedly ukrajinské úřady.

Střely zasáhly muniční sklad a hangár s ukrajinskými letouny na vojenském letišti Starokosťantyniv v Chmelnycké oblasti, oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Letiště se nachází zhruba 220 kilometrů východně od Lvova. Podle ukrajinské oblastní správy se vzniklý požár podařilo uhasit, o poškození vojenského vybavení neinformovala.

Ruské jednotky podle Konašenkova zasáhly muniční sklad i nedaleko vesnice Havrylivka v Kyjevské oblasti, severně od ukrajinské metropole. Tuto informaci ukrajinská strana nepotvrdila.

Ostřelování ruskými vojsky v noci na dnešek pokračovalo na východě Ukrajiny, zejména v Doněcké a Luhanské oblasti, kde se útoky podle ukrajinských úřadů týkají celého území. Ruské jednotky ostřelovaly v noci na dnešek i Charkov, kde zemřelo nejméně osm lidí. Boje zaznamenali Ukrajinci i ve směru na Izjum.

Ruští vojáci se všech ukrajinských městech, která nějakou dobu okupovali, chovali jako v Buči, kde se po jejich odchodu našly stovky zabitých civilistů. Litevským poslancům to dnes skrze videohovor řekl prezident Zelenskyj. Evropskou unii vyzval, aby vůči Rusku schválila další sankce, které budou mířit na všechny ruské banky a na ruskou ropu, informovala agentura Reuters.

Rusové přišli na Ukrajině skoro o 20.000 vojáků, tvrdí ukrajinské velení

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o bezmála 20.000 vojáků, stovky tanků, 157 letadel a 140 vrtulníků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo, že ruské síly od 24. února zničily 130 ukrajinských letadel, 99 vrtulníků, 244 protileteckých raketových zbraní a 443 dronů. Tvrzení stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko od vpádu do sousední země přišlo o 19.600 vojáků, 732 tanků,1946 obrněných vozidel, 349 děl, 111 raketometů, 63 kusů protileteckých zbraní, 157 letadel, 140 vrtulníků, 124 dronů, 1406 kusů automobilové techniky, sedm plavidel, 76 cisteren, 25 kusů speciální techniky a čtyři odpalovací zařízení pro taktické rakety, tvrdí ukrajinský generální štáb.

Naproti tomu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov tvrdí, že ruské síly od začátku speciální vojenské operace zničily 2139 tanků a dalších obrněnců, 241 raketometů, 917 děl a minometů a také 2046 vojenských automobilů.

Ukrajinská strana údaje o ztrátách svých ozbrojených sil neuvádí a zdrženlivá je ohledně ruské armády i Moskva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však minulý týden v rozhovoru s televizí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo "značné ztráty"; Moskva přitom koncem března oficiálně potvrdila zabití 1351 svých vojáků a zranění dalších 3825.

Boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí, tvrdí Londýn

Boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí, přičemž ruské ozbrojené síly přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek.

"Ruská ofenzíva se nadále soustřeďuje na ukrajinské pozice v okolí Doněcku a Luhansku, pokračují boje v okolí Chersonu a Mykolajivu a obnovují se útoky na Kramatorsk," uvedlo ministerstvo.

Jeho zpráva rovněž uvádí, že ruské síly se nadále stahují z Běloruska, aby se mohly přesunout a zapojit do operací na východní Ukrajině.

Na východě Ukrajiny se dnes otevře devět humanitárních koridorů

Na východě Ukrajiny se dnes civilistům otevře devět humanitárních koridorů, kterými se mohou evakuovat z obléhaných měst, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy mohou lidé odjet i z Mariupolu.

Pět z devíti koridorů vede z Luhanské oblasti. Moskva nedávno oznámila, že na východ země bude soustřeďovat své síly poté, co stáhla vojska ze severu Ukrajiny. Zbývající evakuační trasy vedou z obléhaných měst na jihovýchodě země - mimo jiné z Mariupolu, Berďansku a Enerhodaru - do Záporoží.

V pondělí se podle Vereščukové podařilo evakuovat 4354 lidí devíti humanitárními koridory. Bezmála 600 lidí uteklo z Mariupolu, který je v obležení už 40 dní. Ruští vojáci strategicky položený přístav u Azovského moře tvrdě ostřelují, ve zdevastovaném městě není voda, jídlo ani léky. Ukrajinský pluk Azov, který město brání, v pondělí večer uvedl, že ruská armáda proti městu použila chemické zbraně. Tyto zprávy ale nelze ověřit.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama