Ruské vraždění civilistů v Buče vyvolalo pobouření Kyjeva i Západu

foto Žena mezi zničenou ruskou armádní technikou v ukrajinském městě Buča, 3. dubn a2022.

Kyjev/Moskva - Zprávy o vyvraždění stovek civilistů v ukrajinském městě Buča během jeho ruské okupace vyvolaly pobouření u ukrajinských i západních představitelů. Kyjev označil Buču za "novou Srebrenicu", kterou spáchala ruská vojska. Za "zvěrstva" považují události ve městě severozápadně od ukrajinské metropole mimo jiné zástupci Evropské unie, Německa, Británie i Česka a slibují zostření sankcí proti Rusku. Moskva obvinění, že její vojáci mohou za smrt civilistů v Buče, odmítla; fotografie a videa zveřejněné o víkendu považuje za ukrajinskou provokaci a žádá, aby se věcí v pondělí zabývala Rada bezpečnosti OSN.

Naděje Kyjeva, že by rozhovory o ukončení války mohly být povýšeny na úroveň prezidentů Ukrajiny a Ruska, dnes zchladil ruský vyjednavač Vladimir Medinskij, podle něhož k něčemu takovému zatím nenastal čas.

Ukrajinské síly dobyly Buču na konci března po zhruba měsíční ruské okupaci. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že ruští vojáci zde "náhodně vraždili místní civilní obyvatele". Některé z obětí měly svázané ruce za zády, ulice města byly posety těly, napsalo ministerstvo na twitteru. Starosta Anatolij Fedoruk řekl, že o život přišlo přes 300 lidí. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v souvislosti s masakrem vyzval k novým sankcím proti Rusku. Kyjev události v Buče přirovnává k masakru ve východobosenské Srebrenici, kde v roce 1995 srbské jednotky během války v Bosně povraždily na 8000 mužů a chlapců muslimského vyznání.

Se zostřením současných protiruských sankcí vyjádřili souhlas mimo jiné šéf Evropské rady Charles Michel nebo německý kancléř Olaf Scholz, kteří zároveň zabíjení civilistů odsoudili. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v dnešním prohlášení upozornil na "ohavné útoky proti civilistům" v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Šéf americké diplomacie Antony Blinken pohled na záběry z Buči přirovnal k "ráně do břicha".

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že se společně se spojenci bude zasazovat o to, aby všichni odpovědní byli potrestáni. Premiér Petr Fiala a prezident Miloš Zeman odsoudili vraždění civilistů jako válečný zločin. "Záběry zavražděných civilistů z míst osvobozených ukrajinskou armádou jsou děsivé. Ruská armáda se dopouští na Ukrajině válečných zločinů," napsal na twitteru Fiala.

Ukrajinští žalobci vyšetřující možné válečné zločiny ze strany Ruska evidují 410 těl civilistů ve městech poblíž Kyjeva a 140 těl je předmětem zkoumání, řekla dnes ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venedyktová.

Ministerstvo obrany v Moskvě popírá, že by ruští vojáci v Buče zabíjeli civilisty. Tvrdí, že za dobu, co město ovládali ruští vojáci, "ani jeden z místních obyvatel nezemřel kvůli nějakým násilným činům".

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij dnes popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory na úrovni vyjednavačů a expertů podle Medinského budou pokračovat v pondělí. Medinskij také uvedl, že ukrajinská strana zaujala "realističtější" pozici ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny.

Moskva oznámila, že dnes v ranních hodinách ruské rakety zničily rafinérii a sklady paliva u Oděsy. Místní úřady potvrdily, že se v ukrajinském přístavním městě ozvala řada výbuchů. V noci na sobotu cílily ruské vzdušné síly také na rafinérii a přilehlá skladiště paliv ve městě Kremenčuk. Podle gubernátora Poltavské oblasti jsou tato zařízení zcela zničena. Ruské síly dnes ostřelovaly také druhé největší ukrajinské město Charkov. Podle místních úřadů zemřelo sedm lidí a dalších 34, včetně tří dětí, utrpělo zranění. Poničeno bylo také deset domů a depo trolejbusů.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země do začátku května, uvedla stanice CNN s odvoláním na nejmenované činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Zesílené ruské ostřelování dnes hlásily Doněcká a Luhanská oblast a podle ukrajinské armády chce Moskva ovládnout celé tyto regiony. Jejich části od roku 2014 kontrolují proruští separatisté. Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se domnívá, že Rusko stáhlo své vojáky z Kyjevské a Černihivské oblasti, aby mohlo s větší silou proti Ukrajině udeřit z východu a jihu.

Rusko podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova oznámilo, že platby v rublech, podobně jako za plyn, bude žádat i za další zboží. Západní protiruské sankce urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro, tvrdí Peskov. Podle místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva bude Rusko vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík připustil možnost, že Slovensko přistoupí na požadavek Moskvy a bude platit za ruský plyn v rublech. "Jsem ministr hospodářství a musím zajistit energii pro slovenskou ekonomiku. Nesouhlasím s válkou, ale dívám se na to i z ekonomického hlediska," vysvětlil Sulík. Západní země přitom platit za plyn z Ruska v jiné měně, než jakou stanovují smlouvy, odmítají.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je neděle 25. září 2022

Očekáváme v 21:00 10°C

Celá předpověď