Berlín - Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to na dnešní tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s jednotnou evropskou měnou euro.
"Ve smlouvách je, že se platí v eurech. Ruskému prezidentovi jsem řekl, že to tak zůstat má a zůstane," řekl Scholz s tím, že na další Putinovu reakci nezbývá než čekat.
Ve čtvrtek Putin o platbách za plyn se Scholzem hovořil. Podle prohlášení německé vlády šéf Kremlu řekl, že evropští zákazníci budou platit v eurech, ale banka Gazpromu peníze převede na ruble. S takovým postupem Scholz nesouhlasil a vyžádal si písemné podklady, aby takovému platebnímu procesu lépe porozuměl.
Putin dnes podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají kupci převést zahraniční měny na zvláštní účet u ruské banky, která jim následně pošle rubly k uskuteční platby za plyn.
Německé ministerstvo hospodářství mezitím na dotaz agentury DPA uvedlo, že spolková vláda se chystá dekret zevrubně prověřit a vyhodnotit, jakmile ho bude mít k dispozici.
Německo s Rakouskem jsou země, které se prozatím odmítají odpojit od ruského plynu, na kterém jsou z velké části závislé. Odmítají také embargo na ruský plyn, které některé země navrhují. Nehammer dnes řekl, že protiruské sankce mají oslabit Rusko a ne státy, které odvetná opatření uvalují. S tímto postojem souhlasil i Scholz. Uvedl také, že vybudování nové infrastruktury pro zajištění dodávek plynu z jiných zdrojů bude nějaký čas trvat. Dodal ale, že plány diverzifikace dodávek energetických surovin a budování obnovitelných energetických zdrojů jsou pro Putina jasným znamením.
Scholz s Nehammerem rovněž hovořili o válce na Ukrajině, kde podle nich musí boje co nejdříve skončit.
Scholz řekl, že unijní státy hospodářské následky války zvládnou, ale že je třeba podpořit balkánské státy usilující o vstup do Evropské unie. Podle Nehammera je nutné o evropských vyhlídkách západobalkánských států přestat jen hovořit, ale přikročit i k činům. Scholz již v pondělí prohlásil, že je čas co nejdříve zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, aby se snížila jejich zranitelnost ze strany třetích hráčů.
Z balkánských států v cestě do EU nejvíce pokročily Srbsko a Černá Hora, Evropská komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU souhlas se zahájením přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále.
