Brusel - Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga je nicméně slíbilo samostatně poskytnout několik států. Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za \"hrozivou strategickou chybu\".
"Tento dlouho plánovaný útok na Ukrajinu, nezávislou, mírumilovnou a demokratickou zemi, je brutální a zcela nevyprovokovaný a neospravedlnitelný," shodla se třicítka lídrů států NATO.
Americký prezident Joe Biden dnes s ostatními vůdci aliančních zemí hledal způsob, jak zajistit bezpečí zejména států ležících v blízkosti Ruska. "Nařídil jsem vyslání dalších sil, abychom navýšili naše (vojenské) kapacity v Evropě a podpořili naše spojence v NATO," uvedl po jednání Biden, který ale nezmínil, kolik dalších amerických vojáků do Evropy vyšle. Řekl také, že se Putinovi nepodařilo rozdělit západní spojence a že NATO udržuje svou politiku otevřených dveří.
Aliance již v minulých týdnech posílila počet vojáků na svém východním křídle a USA ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších 7000 příslušníků americké armády do Evropy. Německo dnes oznámilo nasazení několika lodí, zapojují se i další západoevropské země. Po summitu Francie oznámila, že pošle čtyři stíhačky Mirage 2000 a dalších 200 vojáků do Estonska a posílí také jednotky NATO v Rumunsku o 500 vojáků.
"Učiníme všechna rozmístění potřebná k tomu, abychom zajistili silné a spolehlivé odstrašení a obranu celé aliance," uvedli šéfové států NATO v prohlášení.
Lídři dnes také přislíbili Kyjevu další "politickou a praktickou podporu". NATO přitom opakuje, že přímo na Ukrajině zasahovat nehodlá a ačkoli některé členské země Ukrajině dodávají zbraně a vojenské vybavení, jako celek se na tom aliance neshodla.
"Spojenci jsou pevně odhodláni pokračovat v poskytování podpory," prohlásil po jednání Stoltenberg, podle něhož několik zemí oznámilo, že dodá Ukrajině zbraně včetně klíčových protileteckých systémů. Dodávky zbraní či munice Ukrajině již v posledních týdnech přislíbilo několik členských států včetně USA, Británie, Polska nebo Česka.
Česko je podle premiéra Petra Fialy připraveno podílet se na posilování obrany východního křídla aliance vysláním svých vojáků. Fiala připomněl, že česká vláda dnes schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území. K summitu se připojil společně s prezidentem Milošem Zemanem, který Česko na vrcholných jednáních NATO obvykle zastupuje.
"Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina," řekl Fiala.
