Berlín/Mnichov - Tvrdé kritiky se dnes Rusku dostalo na mnichovské bezpečností konferenci, kam Moskva na rozdíl od jiných let nevyslala své zástupce. Německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož Evropě znovu hrozí válka, prohlásil, že více než 100.000 ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se zase nechala slyšet, že se Rusko snaží podkopat evropský systém bezpečnosti a zároveň porušuje i Chartu OSN, když používá hrozbu síly proti jinému státu.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová Moskvu stejně jako další řečníci varovala, že případná invaze na Ukrajinu povede k bezprecedentním sankcím. Hranice podle ní není možné měnit násilím. Podobně se vyjádřil i britský premiér Boris Johnson, podle něhož není možné dovolit opětovné zavedení sfér vlivu v Evropě a ani změnu systému evropské bezpečnosti.

Harrisová, která stejně jako šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková varovala před dezinformacemi a provokacemi ze strany Moskvy, dnes také ujistila, že USA budou bránit členy NATO, pokud by některý z nich byl napaden. Šéf aliance Jens Stoltenberg vyjádřil přesvědčení, že současné kroky Ruska NATO posílí a povedou k přibližování Švédska a Finska k alianci.

Naopak čínský ministr zahraničí Wang I konstatoval, že NATO je produktem studené války, který je třeba adaptovat na současnou situaci. Odborníci oslovení agenturou Reuters vyjádřili přesvědčení, že by Peking Moskvu v případě invaze na Ukrajinu podpořil diplomaticky a možná i ekonomicky, nikoliv ale vojensky.

Všichni západní řečníci na konferenci, na níž na pár hodin přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, dnes znovu Moskvu vyzvali k dialogu. Pokračovat v něm v neděli s Putinem bude francouzský prezident Emmanuel Macron. Dnes se telefonicky spojili ministři zahraničí obou zemí, přičemž ruský ministr Sergej Lavrov poznamenal, že ignorování ruských požadavků bude mít negativní dopady na stabilitu v Evropě i ve světě.