Peking - Když se rychlobruslařka Martina Sáblíková dozvěděla ve středu večer jméno soupeřky, se kterou pojede v rozjížďce závodu na 5000 metrů na olympijských hrách v Pekingu, byla hodně naštvaná. Věděla, že Japonka Misaki Ošigiriová jí ke kvalitnímu času nepomůže. Čtyřiatřicetiletá česká reprezentantka ale sólo závod zvládla a nakonec vybojovala sedmou olympijskou medaili v kariéře. Díky zisku bronzu se na čtvrtých hrách v řadě probojovala na stupně vítězů a po závodě zářila štěstím a nadšením.
"I když jsem se na tréninku cítila neuvěřitelně, tak po rozlosování jsem byla hodně skeptická. Říkala jsem si, že medaile na pětce vůbec není možná, když jsem viděla, kdo jede spolu… Říkala jsem si, já pojedu úplně sama a tohle mi nehraje do karet. Bylo hodně složitý se soustředit na to, že bych s nimi mohla bojovat," řekla Sáblíková. Stejně jako na trojce jely další favoritky v čele s Irene Schoutenovou z Nizozemska spolu a mohly si vzájemným soubojem pomoct.
Svěřenkyně trenéra Petra Nováka prý byla viditelně naštvaná a odnesli to všichni, se kterými se potkala. "Měli to se mnou fakt těžké," přiznala. Na druhou stranu ale dostávala ze všech stran podporu a kohokoliv z české výpravy dnes potkala, přál jí štěstí a věřil v medaili.
"Snažila jsem se být více sama, abych nikoho neprudila a srovnala si myšlenky. A abych začala přesvědčovat sama sebe, že na to mám, což bylo těžký. Ale podpora zvenku byla neuvěřitelná. Přišlo mi, že jsem dneska potkala úplně všechny. Normálně jsem ve svojí bublině. Ať už jsem šla kamkoliv, na někoho jsem narazila. To bylo neskutečný," uvedla Sáblíková, která dostávala i podpůrné zprávy po telefonu.
Startovala ve třetí rozjížďce před koncem programu a po projetí cíle byla s časem 6:50,09 ve vedení. Musela ale čekat, jak si povedou její hlavní soupeřky. Nejprve ji předjela Kanaďanka Isabelle Weidemannová a v poslední rozjížďce i nakonec zlatá Schoutenová.
"Čekala jsem, že vítězný čas bude hodně pod (6:50), že Schoutenová pojede olympijský rekord poté, co ho jela i na trojku. Pak jsem čekala, co předvedou ostatní, ale bylo to nahoru dolů. Bylo to dneska o moje nervy," konstatovala. V medaili začala věřit až krátce před koncem poslední rozjížďky, kdy Italka Francesca Lollobrigidaová jedoucí se Schoutenovou výrazně ztrácela.
"Když dojel předposlední pár, říkala jsem: No to je super, zase budu čtvrtá. Myslela jsem si, že to Lolo dá, protože když má vedle sebe někoho, je neuvěřitelný bojovník. Dvě kola před cílem jsem doufala, ale čekala jsem až do poslední padesátky," řekla Sáblíková.
Rodačka z Nového Města na Moravě nakonec v Pekingu rozšířila sbírku svých úspěchů a osamostatnila se v pozici nejúspěšnější české olympioničky na zimních hrách podle počtu medailí. "Když bylo jasné, že medaili získám, bylo to neuvěřitelné. Pocity je hrozně těžké popsat. Já si v tu chvíli říkala: Čtvrtá olympiáda a zase medaile z pětky, po tom všem... Pro mě bylo neuvěřitelné, že se to povedlo. Pro mě byla neuvěřitelná už ta trojka. A dnes je pro mě ještě neuvěřitelnější ta pětka," radovala se Sáblíková, která měla v sezon+ zdravotní problémy a na konci minulého roku se při pádu zranila.
Sáblíkové pomohly k bronzu v Pekingu i hlasivky českých sportovců
Sáblíková si v Pekingu dojela pro bronz i za pomoci hlasivek a dlaní českých sportovců v ochozech. Po objetí s trenérem Petrem Novákem hned běžela se zdviženýma rukama směrem k hloučku v českých bundách a na dálku poděkovala za podporu.
"Máme z toho strašnou radost," řekl předseda Českého olympijského výboru (ČOV) Jiří Kejval, s kterým tvořili v jinak poloprázdném a ztichlém hledišti kulisu krasobruslaři, curleři či pár hokejistů. "Martina jela skvěle. Jsme strašně rádi, že jsme ji mohli podpořit k medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. Takže super," pronesla krasobruslařka Eliška Březinová.
Sáblíková nejenže získala olympijský kov na čtvrtých hrách v řadě, navíc se stala majitelkou jubilejní sté medaile v historii samostatné České republiky. "Říkali jsme si, kdo ji získá, a Martina si to zaslouží, protože medailí přivezla pro Česko nejvíc. I statisticky to takhle hezky vyšlo," řekl Kejval.
Výkon Sáblíkovové ocenil curler Tomáš Paul. "Bylo vidět, že má přesně rozvržené tempo, celou dobu držela skoro třicet dva a půl," nezapřel v sobě Paul bankovního analytika, který je zvyklý si precizně měřit časy při odhazování kamenů. "Perfektní výkon. Bronz je paráda!" dodal.
"Martino, pojď!" a "Jedem!" se za hlasitého potlesku vždy ozvalo, když se Sáblíková při své jízdě prohnala jedním z rohů haly Ledová stuha, která do pekingské noci září modře.
Po dojetí poslední rozjížďky Sáblíková spěchala k rohu haly a na dálku přes ledovou dráhu mávala a skákala nadšením. "Bylo to hezký, jak se k nám rozběhla. Řvali jsme radostí. Pecka! Byla to čirá radost," popisovala mluvčí ČOV Barbora Žehanová nadšení mezi českými sportovci.
Ve čtyřiatřiceti letech nemusí jít o poslední úspěch rodačky z Nového Města nad Moravou. "Dokud zůstanou na olympiádě dlouhé tratě a Martině vydrží zdravá, tak věřím, že se s ní za čtyři roky v Itálii zase setkáme a zase bude bojovat o medaile. Já tomu věřím," domnívá se Kejval, že ještě v Miláně a Cortině d'Ampezzo v roce 2026 by mohla česká legenda patřit k favoritkám.
Česko má na hrách v Pekingu díky svým hvězdám Ester Ledecké, od úterý olympijské šampionky z paralelního obřího slalomu na snowboardu, a Sáblíkové dvě medaile. "Věřím, že se nám bude dařit, ale medaile, to už je dobrý," odtušil Kejval, že ač je v Číně nejpočetnější česká výprava v historii zimních olympiád, po zranění snowboardcrossařky Evy Samkové moc dalších medailových nadějí nemá.
Přidat cenný kov by mohla biatlonistka Markéta Davidová a v trénincích se dařilo skeletonistce Anně Fernstädtové. A další může získat Ledecká, kterou čeká obhajoba zlata na lyžích v super-G, čímž by zopakovala zlatý double z Pchjongčchangu. "To by byl zázrak, kdyby se ten mistrovský kousek podařil znovu. Ani o tom nechci mluvit, abych to nezakřikl," uvedl Kejval.
Ještě na jednu věc Kejval upozornil. Medaile jako v minulosti zacinkaly s příjezdem profesora Pavla Koláře do dějiště. "To je náš největší maskot," smál se šéf olympioniků.