Praha - Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 3,5 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v lednu. Bez práce bylo 263.433 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 3600 méně než v předchozím měsíci. Naopak počet volných pracovních míst je více, zaměstnavatelé jich v únoru nabízeli 363.917, v lednu to bylo asi o 12.200 méně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Analytici podobný vývoj předpokládali.
Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta a v únoru 2020, tedy před začátkem epidemie koronaviru, činila tři procenta.
"Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od aktuální pandemické situace a s tím spojených přijatých bezpečnostních opatření. Do vývoje se s největší pravděpodobností promítne i válečný konflikt na Ukrajině," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Zaměstnanci ÚP podle něj komunikují se zaměstnavateli, kteří nabízí volná pracovní místa pro migranty z Ukrajiny a oslovují další s dotazem, zda nemají zájem je přijmout. I zaměstnavatelé se obracejí na pracoviště ÚP ČR a nová místa hlásí. "V současné době evidujeme téměř 13.000 takových pozic," doplnil.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v únoru v Ústeckém kraji, kde dosahovala 5,3 procenta, následoval Moravskoslezský kraj s 5,2 procenta a Karlovarský kraj se 4,3 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, kde činil v únoru podíl nezaměstnaných 2,6 procenta. Meziročně se situace nejvíce změnila v Karlovarském kraji, kde podíl nezaměstnaných proti loňskému únoru klesl o 1,7 procentního bodu.
Mezi okresy je nejvyšší podíl lidí bez práce na Karvinsku, a to 8,6 procenta, na Bruntálsku činí 6,7 procenta a na Mostecku 6,4 procenta. Nejméně nezaměstnaných, 1,2 procenta, hlásí okres Praha-východ. Pod dvě procenta se vešly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Rychnov nad Kněžnou a Benešov.
Během února se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 29.923 lidí, naopak z evidence odešlo 33.566 uchazečů. Více než polovinu z celkového počtu nezaměstnaných tvořily ženy, na úřadech práce jich hledalo zaměstnání 134.166. Průměrný věk nezaměstnaných byl v únoru 43,8 roku, zatímco loni to bylo o rok méně. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění, uvedl ÚP ČR v tiskové zprávě.
Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Zaměstnavatelé mají zájem o dělníky výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě nebo řidiče nákladních automobilů, uklízeče a zedníky. Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,7 uchazeče o zaměstnání. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze a ve Středočeském kraji, kde zaměstnavatelé nabízejí přes 91.000, respektive přes 67.000 míst.
Analytici: Problémem trhu práce v Česku je nedostatek pracovníků
Data o únorové nezaměstnanosti ukazují, že problémem trhu práce není počet lidí bez práce, ale spíše nedostatek pracovníků. Další vývoj je nejistý s ohledem na konflikt na Ukrajině, kdy řadě firem odešli zaměstnanci z Ukrajiny a na druhou stranu přicházejí do ČR uprchlíci, především ženy. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním datům úřadu práce. Podle některých ekonomů geopolitická situace povede k ochlazení ekonomiky, a tím k mírnému růstu nezaměstnanosti, který ale bude tlumit přebytek volných pracovních míst. Podle dalších ekonomů by mohla nakonec uprchlická vlna pracovnímu trhu ČR prospět.
"České firmy neřeší potíže s nezaměstnaností, ale naopak s chybějícími zaměstnanci. O manuální pozice i specializované experty se firmy přetahují a nedá se očekávat, že by v letošním roce měla nezaměstnanost nějakým způsobem růst. Naopak firmy nedostatek pracovníků považují za největší hrozbu letošního roku," uvedla expertka na řízení lidských zdrojů PwC Česká republika Andrea Linhartová Palánová. Otázkou podle ní je, jak letos může ovlivnit situaci vývoj na Ukrajině. "Nelze vyloučit, že příliv vlny válečných uprchlíků českému pracovnímu trhu paradoxně prospěje. Lidé z Ukrajiny budou chtít pracovat a i přes počáteční jazykovou bariéru velmi snadno práci najdou, a to napříč odvětvími," dodala.
Celkově situace na pracovním trhu zůstává podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka pozitivní. "Je i nadále charakterizována vyšším počtem nabízených volných pracovních míst. Takto razantní nárůst nových pracovních míst je na začátku roku velmi neobvyklý a svědčí o velmi utaženém pracovním trhu. Pandemie již nepředstavuje pro většinu odvětví domácí ekonomiky výraznější problém," uvedl.
Český trh práce dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních sil, takže je podle ekonoma Deloitte Václava Frančeho schopný absorbovat velké množství lidí. "Je ale otázka, jestli struktura migrace bude taková, jakou česká ekonomika potřebuje. Některá odvětví (stavebnictví) mohou mít problémy, protože ukrajinští pracovníci bohužel museli narukovat. Na druhou stranu ukrajinské ženy by mohly vykonávat méně kvalifikované práce v průmyslu či ve službách," uvedl.
Generální ředitel personální agentury Randstad Česká republika Jacek Kowalak se domnívá, že na snížení míry nezaměstnanosti v únoru mělo částečně vliv oživení domácí ekonomiky, ke kterému došlo díky zmírnění covidových opatření, a návratu veřejnosti zpět k hojnějšímu využívání služeb. Další příčinou je zahajování sezónních prací. "Je otázkou, jak se bude nyní situace na pracovním trhu vyvíjet s ohledem na konflikt na Ukrajině, který se odrazil mimo jiné i na částečném pozastavení výroby v automobilovém průmyslu. Na druhou stranu jsou však zaměstnavatelé díky situaci na trhu schopni nabídnout mnoho pracovních příležitostí případným válečným uprchlíkům, a míra nezaměstnanosti by tak mohla mít i nadále spíš klesající tendenci," uvedl.
Naopak podle ekonomky investiční skupiny LOGeco Jany Mückové letos bude v Česku nezaměstnanost mírně stoupat bez ohledu na to, kolik přijde uprchlíků. "Vývoj v počtu lidí bez práce ještě nebyl v únoru zasažen ruskou válkou na Ukrajině. Není ale možné si představit, že by nebyly naše podniky probíhajícím konfliktem a sankcemi uvalenými na Rusko zasaženy. Už teď mnozí ředitelé průmyslových podniků řeší, jak se k situaci postavit. Buď tyto firmy vyvážely část své produkce do Ruska, nebo dovážely některé vstupní materiály, například železnou rudu, z Ukrajiny. Do toho je na trzích všude na světě cítit napětí z budoucího vývoje a postupného utahování kohoutků toku levných peněz," uvedla.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče konflikt na Ukrajině přináší nejistotu, růst cen komodit a narušení průmyslových dodávek. "Tyto faktory budou mít na výkon české ekonomiky v letošním roce nepříznivý vliv a mohou působit ve směru určitého ochlazení situace na tuzemském trhu práce. Pomyslné karty jsou nicméně rozdány ve směru scénáře poklesu míry nezaměstnanosti v porovnání s rokem 2021," uvedl.
Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR v letošním roce (v procentech):
| únor | leden | |
| Praha | 2,7 | 2,7 |
| Středočeský kraj | 3,0 | 3,1 |
| Jihočeský kraj | 3,0 | 3,1 |
| Plzeňský kraj | 2,9 | 2,9 |
| Karlovarský kraj | 4,3 | 4,3 |
| Ústecký kraj | 5,3 | 5,3 |
| Liberecký kraj | 3,6 | 3,7 |
| Královéhradecký kraj | 2,9 | 3,0 |
| Pardubický kraj | 2,6 | 2,6 |
| Vysočina | 3,1 | 3,1 |
| Jihomoravský kraj | 4,1 | 4,2 |
| Olomoucký kraj | 3,5 | 3,5 |
| Zlínský kraj | 2,8 | 2,9 |
| Moravskoslezský kraj | 5,2 | 5,3 |
| ČR | 3,5 | 3,6 |
Zdroj: ČSÚ
