Praha - Obce na konci loňského roku hospodařily s přebytkem 33,3 miliardy korun, což je téměř dvojnásobek proti roku 2020, kdy se jejich rozpočet nacházel v přebytku 19,3 miliardy Kč. Kraje hospodařily v roce 2021 s přebytkem 7,9 miliardy Kč, což je zásadní zlepšení proti předminulému roku, kdy byl jejich rozpočet v deficitu pět miliard korun. Saldo rozpočtu krajů převýšilo přebytek z roku 2019, a to o 36 procent. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo financí.
"Pro kraje a obce byl však rok 2021 velmi příznivý, neboť se jejich hospodaření postupně vrátilo do dobré finanční kondice, a dokonce vykázalo lepší výsledky než v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. V roce 2021 dynamika růstu celkových příjmů krajů a obcí několikanásobně převýšila růst výdajů," uvedlo MF. "Výsledky hospodaření obcí a krajů ukazují pokračování trendu, kdy hlavně obce a trochu kraje umí šetřit, ale neumí nebo se bojí investovat," řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 41,3 miliardy korun, tedy meziročně se téměř ztrojnásobilo. Přebytek územních rozpočtů překonal hodnoty z roku 2019, a to o 9,6 miliardy Kč, tedy o 30,3 procenta. Konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 678,3 miliardy Kč a meziročně se zvýšily o 8,3 procenta. Příjmová strana rozpočtů dokonce převýšila hodnoty z roku 2019 o 14,2 procenta. Růst se týkal i výdajů, které v roce 2021 dosáhly 637 miliard Kč, a meziročně tak vzrostly o 4,1 procenta.
Příjmy krajů loni dosáhly 291,3 miliardy Kč a meziročně se zvýšily o 11 procent. Výdaje krajů činily 283,4 miliardy Kč a meziročně vzrostly o šest procent. Výdaje krajů směřovaly zejména do vzdělávání a školských služeb (164,8 miliardy Kč), do dopravy (51,4 miliardy Kč) a sociálních služeb (23,4 miliardy Kč).
Příjmy obcí loni byly 392,4 miliardy Kč a meziročně stouply o 6,4 procenta. Jejich výdaje představovaly 359,1 miliardy Kč a meziročně vzrostly o 2,6 procenta.
Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje na financování sociálních služeb nebo školství.
Zároveň od loňského roku jsou obcím i krajům kompenzovány výpadky z daní kvůli přijetí daňového balíčku a snížení daní. Na kraje připadá od loňska 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do předloňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
