Praha - Loni zemřelo na silnicích 470 lidí, o deset více než v roce 2020. Jde o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje, na počtu se ale projevila epidemie covid-19 a s ní spojená opatření proti šíření nemoci. Na tiskové konferenci to dnes řekli náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Nehod policisté loni zaznamenali 99.332, o 4538 více než v roce 2020. Celková hmotná škoda dosáhla loni zhruba 6,7 miliardy korun.
Nejtragičtějším měsícem byl srpen s 55 mrtvými, nejméně lidí, 24, zemřelo v dubnu. Na dosavadní minimum klesl počet těžce zraněných, kterých loni bylo 1624, o 183 méně než předloni. Lehce zraněných bylo loni o 299 méně, 20.581. Nejvíce nehod se stalo v Praze, Středočeském a Ústeckém kraji. Nejvíce lidí zemřelo ve Středočeském kraji, nejméně v Libereckém a Karlovarském kraji. Nejvíce dopravních nehod se stávalo v pátek, nejčastěji lidé na silnicích umírali ve čtvrtek.
Vondrášek upozornil, že poslední dva roky nelze srovnávat s běžnými lety, protože je výrazně ovlivnila epidemie nemoci covid-19. Ta se podepsala mimo jiné právě na intenzitě dopravy. "Bylo by od nás nefér říkat veřejnosti - podívejte se, jak jsou čeští řidiči dobří, podívejte se, jak je dopravní policie dobrá. Musíme říct, že tu máme nesrovnatelné období z důvodu covid pandemie, z důvodu vyhlašování nouzového stavu, omezování mobility občanů České republiky. Není objektivní to srovnávat s lety před covidovou pandemií a s lety, které nás čekají," řekl.
První nouzový stav v loňském roce platil v Česku od začátku roku, vyhlášen byl ještě na podzim roku 2020. Od 1. března byl navíc spojen s omezením volného pohybu mezi okresy, lidé mohli jejich hranice překročit jen kvůli cestě do práce, k lékaři nebo na úřad. Omezení pohybu skončilo stejně jako nouzový stav 11. dubna. Podruhé byl loni stav nouze vyhlášen 25. listopadu, skončil po 30 dnech.
V měsících, kdy platil první nouzový stav, došlo podle Zlého meziročně k poklesu dopravní nehodovosti zhruba o osm procent. "Nicméně co se týká smrtelných následků, naopak v prvních měsících roku stouply o více než deset procent," upozornil. Při druhém stavu nouze pak podle něj stoupla nehodovost o 19 procent a smrtelné následky o 76 procent. Zatímco během prvního období je nárůst smrtelných následků policisté vysvětlují tím, že na prázdnějších silnicích řidiči jezdili rychleji, na nárůstech během druhého se podle nich podepsala nepozornost, která mohla být spojena s předvánočním obdobím a zvýšenou mobilitou.
Jednou z nejčastějších příčin, která se podílela až na pětině všech nehod, bylo nevěnování se řízení. Následovalo nesprávné otáčení nebo couvání, jiný druh nesprávné jízdy nebo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Ze 470 mrtvých bylo 313 řidičů motorových vozidel, 67 spolujezdců a 90 chodců. Chodců zemřelo o devět více než v roce 2020, přibylo i mrtvých řidičů motocyklů a jejich spolujezdců. Naopak u řidičů osobních a nákladních vozidel mrtvých ubylo.
Policisté loni při kontrolách zjistili 352.727 dopravních přestupků, naprostou většinu projednali na místě v příkazním řízení. Jedním z častých přestupků bylo držení mobilního telefonu za jízdy, policisté za tento přestupek vybrali na pokutách asi o 400.000 korun více než předchozí rok. U přestupků řízení pod vlivem alkoholu došlo k mírnému poklesu, policisté jich zaznamenali asi 5000, u řízení pod vlivem omamných látek došlo naopak k mírnému nárůstu, bylo jich zhruba 2400.
Počet nehod a usmrcených v roce 2021 po měsících:
| Měsíc | Počet nehod | Počet usmrcených |
| leden | 7335 | 25 |
| únor | 6748 | 30 |
| březen | 6103 | 30 |
| duben | 7049 | 24 |
| květen | 8811 | 46 |
| červen | 9598 | 43 |
| červenec | 8753 | 45 |
| srpen | 8949 | 55 |
| září | 9114 | 39 |
| říjen | 9693 | 42 |
| listopad | 8715 | 41 |
| prosinec | 8464 | 50 |
Zdroj: Policie ČR
