Brno - Stát musí soudcům dorovnat letošní zmrazené platy, a to i zpětně, rozhodl dnes Ústavní soud (ÚS). Zrušil fixní platovou základnu a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do právní úpravy. Ministerstvo spravedlnosti očekává, že na dorovnání platů vydá 570 až 620 milionů korun. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přes svou mluvčí ČTK sdělil, že rozhodnutí ústavních soudců respektuje. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry i dalších odborníků byl dnešní nález očekávatelný.
Fotogalerie
Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny. Koeficient odráží délku praxe a působiště a u většiny soudců převyšuje základnu, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113.775 Kč. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121.685 korun, jinak by byla s ohledem na inflaci v minulých letech vyšší. Vláda to zdůvodnila úsporami.
"Šlo o zcela úmyslné prodlužování protiústavního stavu," uvedla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová. Loni totiž ústavní soudci vyhlásili hned tři platové nálezy, ale nová právní úprava je nerespektovala. "Nerozumíme tomu," řekl předseda soudu Josef Baxa. Vědomé porušování ústavy z politických ani ekonomických důvodů se podle Baxy nesmí vyplácet. Doufá, že dnešní nález bude definitivní tečkou za rozhodováním ÚS o platech soudců. Jde o dvacátý nález, připomněla Dolanská Bányaiová.
Soudci kvůli letošním platovým výměrům podávali civilní žaloby, domáhali se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního výpočtového mechanismu odrážejícího vývoj české ekonomiky. Žalobu podal také jeden z děčínských soudců. Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být podle dlouholeté judikatury ÚS výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců, a že exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit.
Kolegovu žalobu dostala na stůl děčínská samosoudkyně Andrea Pěničková, jeho argumenty uznala jako důvodné a předložila ústavním soudcům úspěšný návrh na zrušení fixní platové základny. Restrikce podle ústavních soudců skutečně nebyla odůvodněna žádnými výjimečnými okolnostmi, třeba povodněmi nebo válkou, a nebyla ani součástí širšího rámce úsporných opatření, která by rovnocenně dopadala na ostatní "služebníky státu".
ÚS pak ještě zvažoval, zda nález bude účinný jen do budoucna, nebo i zpětně. S ohledem na opakované zásahy do materiálního zabezpečení soudců a nerespektování předchozí judikatury rozhodl o zpětném dorovnání. "Doplatek bude splatný den po vyhlášení nálezu. Předpokládáme proto, že soudy vyplatí doplatky ve výplatním termínu co nejdříve po vyhlášení nálezu, jak jim to organizační a technické podmínky dovolí," uvedlo ministerstvo na síti X.
"Oproti dřívějšímu rozhodování ÚS byla tentokrát situace mnohem jasnější s ohledem na mizernou argumentaci vlády a následně Poslanecké sněmovny," uvedl Vávra. Podle advokátky a bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké (za Motoristy) se dal nález očekávat. Ani podle prezidenta Unie státních zástupců Tomáše Foldyny nebyl nález nijak překvapivý. Na žalobce však nález přímo nedopadá. Unie zváží, zda také nepodnikne nějaké právní kroky k vyrovnání jejich platové situace.
Odlišné stanovisko k dnešnímu nálezu uplatnil soudce Jan Wintr, judikatura se podle něj vyvíjí nedobrým směrem a finanční problémy v soudní soustavě jsou jinde než v platech soudců, především v platech nesoudcovského personálu.
Ministerstvo spravedlnosti, které údaje o průměrných platech soudců každoročně zjišťuje pro závěrečný účet rozpočtu, na dotaz ČTK sdělilo, že na konci roku 2024 činil průměrný plat soudce 183.772 Kč. U okresních soudců to bylo 167.457 Kč, u krajských 200.860 Kč, u vrchních 229.732 Kč a u nejvyšších 243.766 Kč. "Jelikož byla platová základna na rok 2025 zmrazena přibližně ve výši roku 2024, budou hodnoty průměrných platů vyplacených za měsíce únor až září tohoto roku srovnatelné," uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
