Zemědělci se kvůli nočním mrazům bojí o úrodu ovoce i chřestu

foto Noční mrazy postihly 21. dubna vinice na jižní Moravě. Na snímku je vinař Jiří Maděřič z Moravského Žižkova na Břeclavsku.

Praha - Chladné počasí v Česku pokračuje, v noci na pátek mnohde mrzlo, a to i v nížinách. V souvislosti s tím se zemědělci bojí o úrodu, noční mrazy už zřejmě poškodily výsadby meruněk a broskví, částečně i švestky, třešně a hrušně. Postihly i vinice a chřest. Rozsah škod bude ale známý až v dalších dnech či týdnech. Loňské škody z mrazů, které úrodu srazily meziročně o pětinu a ovocnáři tak přišli téměř o 400 milionů korun, by se ale opakovat neměly.

Mrazy zřejmě poškodily meruňky a jiné peckoviny

Noční mrazy zřejmě poškodily výsadby meruněk a broskví, částečně byly postiženy i švestky, třešně a hrušně. Opakovat by se neměly loňské škody z mrazů, které úrodu srazily meziročně o pětinu a ovocnářům nadělaly ztráty téměř 400 milionů korun. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR nemusí být noc na dnešek likvidační.

"Mrznout začalo kolem půlnoci a sady byly vystaveny zhruba osmihodinovému mrazu. Teploty někde klesaly až k minus šesti stupňům," popsal Ludvík. Například na Znojemsku se původně hrozivý vývoj po půlnoci otočil, protože se zatáhlo a teploty se z mrazu dostaly k nule. Jabloní, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku, by se nynější vlna mrazů podle Ludvíka negativně dotknout neměla.

Ludvík připomněl, že loni na konci dubna byla situace s mrazy zcela odlišná, protože vlna mrazů trvala pět až šest dní za sebou. Sklizeň ovoce loni pak kvůli mrazům klesla o 20 procent na 150.100 tun. "Nyní silný mráz trval jen jednu noc," uvedl.

V noci z 20. na 21. dubna, kdy v sadech firmy Pomona Těšetice na Znojemsku teplota klesla až pod mrazivé minus 2 stupně Celsia, zapálili místní pěstitelé haldy větví a slámy. Pro ochranu nejvíce ohrožených meruněk a broskvoní vytvořili umělou mlhu (na snímku) na bázi směsi glycerínu a vody, která měla chránit ovocné stromy před mrazy. Ovocnáři v noci na obranu před mrazy v sadech s meruňkami, švestkami a třešněmi nasadili například mlžení sadů, nebo v sadech pálili klestí a slámu. Pro zvýšení teploty v sadech použili i pálení svící.

"Na jižní Moravě šel mráz v pásu, takže není zasaženo celé území, révové výhony místy už s prvními listy omrzly," řekl ČTK za komoru Felčárek. Zelenina by podle něj poškozená být neměla. "Každopádně dnešní noc nemusí být nijak likvidační, protože porosty mohou v úrodě škody dohnat - možná bych to mohl nazvat jakousi 'první probírkou', i když velmi časnou," dodal Felčárek.

Mrazy postihly i pěstitele v Polsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku. Tím, že současná vlna mrazů pominula, však hrozba zničení úrody není zdaleka zažehnána. "Riziko mrazových škod bude trvat ještě další čtyři týdny," varoval Ludvík. Například v roce 2011 mezi 4. až 6. květnem mrazy částečně nebo úplně poničily asi 10.500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Tehdejší úroda 101.249 tun ovoce patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.

Případná nižší úroda v Česku nemá na spotřebitelské ceny ovoce v ČR přímý vliv. Ceny ovoce v Česku se podle Ludvíka řídí cenami na evropském trhu. Pokud dochází k pohybu cen, tak nikoliv v důsledku nižší úrody v ČR, nýbrž v jiných pěstitelsky velkých zemích.

Pěstitelé ovoce na Znojemsku v noci vyjeli do sadů se zmlžovači, aby ochránili letošní úrodu před mrazy. Ty podle předpovědi přišly, netrvaly však celou noc, protože po 01:00 se s příchodem oblačnosti oteplilo lehce nad nulu. Podle ředitele Pomony Těšetice Iva Pokorného tento zvrat ochránil ovoce víc než umělá mlha, řekl ČTK.

Video: Ovocnáři na Znojemsku vyjeli v noci do sadů se zmlžovači
21.04.2017, 10:19, autor: pav/ama, zdroj: ČTK/Jihlava

Zmlžovače si řada ovocnářů pořídila po loňských jarních mrazech, které zničily velkou část úrody. Jedná se o zařízení zapřažené za traktor, který projíždí dokola sad a vyrábí mlhu. Díky tomu se mikroklima okolo stromů tak neprochladí.

"Začali jsme už v devět večer. Po jedné přišla oblačnost a z minus dvou teplota stoupla na plus dva. Dali jsme chlapům přestávku na kafe, ale mlžili jsem až do sedmi do rána," řekl Pokorný. Ze zvědavosti sledoval situaci i u kolegů. "Když jsem si otevřel meteorologické stanice, záviděl jsem těm na východ od nás, ale o tři hodiny později už se přesunul studený vzduch i k nim," popsal situaci.

V noci z 20. na 21. dubna, kdy v sadech firmy Pomona Těšetice na Znojemsku teplota klesla až pod mrazivé minus 2 stupně Celsia, zapálili místní pěstitelé haldy větví a slámy. Pro ochranu nejvíce ohrožených meruněk a broskvoní vytvořili umělou mlhu (na snímku) na bázi směsi glycerínu a vody, která měla chránit ovocné stromy před mrazy. Jaké případné škody mráz napáchal, bude jasné až po několika dnech. Některé druhy ovoce už před pár dny odkvetly, jiné jsou v květu a například meruňky už byly krátce po odkvětu. "Může to mít přímé i nepřímé následky, jako je prochlazení semeníků, nebo zvýšený propad ovoce při dozrávání. To se teprve uvidí. S nadějí věříme, že to nebude tak hrozné jak loni," řekl Pokorný.

Nečekané mrazy loni na konci dubna lokálně škodily na celé jižní Moravě, nejvíc trpěly meruňky a třešně, o úrodu přicházeli také vinaři. Ti vyčíslili v ojedinělých případech ztrátu úrody až na 80 procent. Škody, které tehdy mráz způsobil českým zemědělcům, šly do stovek milionů korun a postiženi byli i zemědělci ostatních zemí střední Evropy.

Mrazy postihly vinice na jižní Moravě

Noční mrazy postihly vinice na jižní Moravě. Jak velké škody přinesly, zatím není jasné. Škody se na vinicích zřejmě projeví až v následujících dnech, zjistila ČTK od vinařů. Mrazy byly v noci nerovnoměrné, někde odhadují, že jim poškodily 30 procent vinic.

"Zkoumáme také, jak mrazy probíhaly, prozatím můžeme říci, že byly nerovnoměrné. Například na Znojemsku mráz nebyl, na Bzenecku a Velkopavlovicku ano. Bohužel některá protimrazová opatření nebyla účinná," uvedl šéf Svazu vinařů Tibor Nyitray s tím, že některé škody se projeví až časem, třeba zčernáním listů nebo odpadnutím oček.

Poškození vinice odhaduje už nyní vinař Jan Stávek. "Ráno jsem se byl podívat na vinici, která v minulém roce dopadla nejhůře a nyní odhaduji poškození vinic až na 30 procent. Už se objevovaly nahnědlé lístečky, které byly spálené mrazem," uvedl Stávek. V noci podle něj byly minus tři stupně Celsia.

Poškození vinic zaznamenali také ve Vinařství Valihrach na Břeclavsku. "Je to už nyní patrné, jak velké budou ale škody, ukážou až další dny. Myslím si ale, že to nebude tak dramatické jako v minulém roce," řekl ČTK František Valihrach.

Vinařství LAHOFER, a.s. má na svých vinicích meteostanice. Jedna ukázala kolem půlnoci minus tři stupně Celsia. "Objíždíme teď vinice a zjišťujeme situaci. Zatím je brzo, říci, jaký je dopad mrazů, zjistíme to během týdne až deseti dní," uvedl šéf vinohradů skupiny Michal Eller.

Loni zasáhly mrazy vinice v regionu také koncem dubna a výrazně poškodily jihomoravským vinařům úrodu. Vinaři tehdy škody vyčíslili na víc než miliardu korun.

Mrazy poškodily také úrodu chřestu na Mělnicku

Noční mrazy poškodily úrodu chřestu v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku, škodu pěstitelé odhadují na 1,5 milionu korun. Zasaženy jsou i rostliny, jejichž produkce má teprve začít. ČTK to řekl jednatel společnosti Český chřest Jiří Šafář. Dodal, že produkce chřestu je v tuto chvíli pozastavená, odběratelé prý ale mají pro situaci většinou pochopení. Na práci čekají i připravení brigádníci, na pole by se měli brzy vrátit.

Šafář považuje za problém, že odškodnění zemědělců se v případě mrazů týká jen plodin, které jsou součástí aktuální produkce, a zemědělci tak mohou doložit její pokles. Jenže například chřest je na polích vysazený několik let předtím, než se začne sklízet. Nová výsadba se totiž nechává nejdříve zesílit, ale pokud ji zasáhne mráz, tak nezesílí a produkce se o další rok odloží.

V Hostíně a okolí mráz už druhým rokem zasáhl právě novou výsadbu na přibližně 60 hektarech, ale na kompenzaci majitelé nárok nemají. Tentýž problém mají například i začínající ovocnáři. Stát by tak podle Šafáře měl situaci zemědělců posuzovat individuálně.

Letos v Hostíně a jeho okolí roste chřest na zhruba 150 hektarech půdy, což je asi o 20 hektarů více než v loňském roce. Společnost je jediným velkopěstitelem chřestu v České republice, v Česku se ročně spotřebuje 500 tun této zeleniny včetně té z dovozu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

7°C

Dnes je pátek 28. dubna 2017

Očekáváme v 13:00 7°C

Celá předpověď