Výstava Fenomén Masaryk chce ukázat prezidenta jako člověka

foto V Nové budově Národního muzea v Praze otevřeli 14. září výstavu Fenomén Masaryk, která připomíná 80 let od smrti prvního československého prezidenta. Mimořádně zde mohou návštěvníci vidět i originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského, které budou vystaveny do 2. října. Na snímku je expozice věnovaná vztahu Tomáše Garrigua Masaryka s jeho ženou Charlotte. V pozadí jsou společenské šaty Masarykové.

Praha - V Nové budově Národního muzea v Praze dnes otevřeli výstavu Fenomén Masaryk, která připomíná 80 let od smrti prvního československého prezidenta. Expozice v šesti sekcích do konce ledna příštího roku nabídne 220 sbírkových předmětů, například světlý vycházkový oblek Tomáše Garrigua Masaryka nebo jeho posmrtnou masku, a různé filmové a zvukové materiály. Na výstavě budou moci návštěvníci také mimořádně vidět originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského, které budou vystaveny do 2. října. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

"Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masaryka pochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání," řekl ČTK Lukeš.

Jednotlivé výstavní díly s názvy jako Tomáš, Profesor, Garrigue, Prezident nebo Obraz ukazují Masaryka v několika rovinách včetně pohledů do soukromí. Mezi vystavenými předměty je i orlí pero, kterým podepsal v roce 1918 ve Filadelfii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských států, společenské šaty jeho manželky Charlotty nebo knihovna prezentující jeho spisy a knižní díla. Nechybí ani připomenutí jeho sporů s různými oponenty.

V Nové budově Národního muzea (NM) v Praze otevřeli 14. září výstavu Fenomén Masaryk, která připomíná 80 let od smrti prvního československého prezidenta. Mimořádně zde mohou návštěvníci vidět i originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského (na snímku), které budou vystaveny do 2. října. "Dokumenty z období sporů o rukopisy nebo procesu s Leopoldem Hilsnerem ukazují Masaryka jako člověka, který se nebál postavit většině, pokud byl přesvědčený o své pravdě," uvedl Lukeš.

Výstavu Fenomén Masaryk doplní tři menší doprovodné výstavy, které se budou věnovat tématům souvisejícím se životem T. G. M. První z nich se od 15. září do 2. října zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský, další se od 3. října do 30. listopadu bude věnovat procesům s Hilsnerem a poslední od 1. prosince do 31. ledna 2018 představí snímky z Hradního fotoarchivu vzniklého z činnosti tiskového odboru prezidia ministerské rady v letech 1918 až 1933. Více informací s je na www.nm.cz.

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel, zemřel přesně před osmdesáti v Lánech. Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu "Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát" a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je neděle 19. listopadu 2017

Očekáváme v 7:00 2°C

Celá předpověď