Žijeme ve věku vzdělanosti. Vzdělání ovlivňuje mnoho aspektů lidského života a celé společnosti. Vzdělání ovlivňuje postavení jedince ve společnosti, determinuje jeho postavení na trhu práce a ovlivňuje výši jeho mzdy. Do jisté míry také ovlivňuje schopnost jedince orientovat se ve stále složitějším, rychle se měnícím a globalizovaném světě.

Na celospolečenské úrovni ovlivňuje vzdělání schopnost státu obstát v konkurenci a přizpůsobit se změnám. Země s vyšší úrovní vzdělanosti se vyznačují vyšší stabilitou (jak společenskou, tak ekonomickou). Pryč jsou časy, kdy ekonomové chápali pracovní sílu jako homogenní výrobní faktor. Závislost ekonomického vývoje na stupni vzdělanosti již byla mnohokrát potvrzena. Česká republika není výjimkou, podívejme se tedy jak vzdělání ovlivňuje českou realitu. Vliv vzdělání se u mužů, podle Českého statistického úřadu, projevuje silněji než u žen. Zatímco muži s vysokou školou dosahují v průměru 2,5 násobku platu zaměstnanců se základním vzděláním, u žen je to pouze 2,1 násobek. Graf ukazuje nárůst průměrné mzdy v závislosti na vzdělání, z grafu je také možno vysledovat poměrně výrazný vliv pohlaví (vliv pohlaví nelze separovat od faktorů jako mateřská dovolená, či odlišná struktura vzdělanosti). Zvětšující se rozdíly mezd mužů a žen u vyšších kategorií vzdělání mohou být také vysvětleny odlišnými zaměstnáními (státní sektor, více polovičních úvazků apod.), která ženy zastávají a jež jsou obvykle hůře placená. Je zajímavé si všimnout toho, že vysokoškolsky vzdělané ženy dosahují o něco nižšího platu než muži s vyšším pomaturitním vzděláním či maturitou na SOŠ nebo na gymnáziu. Výrazné rozdíly najdeme při srovnávání závislosti platu na věku. Obecně platí, že s rostoucím věkem se zvyšuje i plat. Zaměstnanci na počátku kariéry pobírají nejnižší mzdy, poté mzda prudce stoupá, kolem 35 let se stabilizuje a poté, přibližně od 55 let (u mužů), klesá. Srovnáme-li dynamiku nárůstu platů u mužů a žen s univerzitním diplomem, dojdeme k málo překvapujícímu závěru. V kategorii 20 - 24 let vydělávají absolventi v průměru 13.800 Kč a absolventky 11.000 Kč, v kategorii 30 - 34 let je to již 27.600 Kč u mužů, ale u žen pouze 15.700 Kč. Rozdíl v nárůstu je tedy zřejmý, muži v kategorii 30 - 34 let pobírali dvojnásobek mezd svých o deset let mladších kolegů, u žen tento nárůst činil pouze 43%, ženy v této kategorii pobírají 57% platu svých kolegů, zatímco na počátku kariéry byl tento podíl 77,5%. To dokládá výrazně pomalejší nárůst mezd s délkou praxe u žen než u mužů, přičemž svoji roli zde jistě hrají výše zmíněné faktory - přerušení práce kvůli mateřství, vyšší zastoupení žen ve státním sektoru apod. Lidé s nižším vzděláním mají také horší pozici při snaze o získání zaměstnání. Přibližně 75 procent všech nezaměstnaných tvoří lidé bez vzdělání a vyučení. Naproti tomu pracovníci s maturitou a vysokoškolským vzděláním mají podstatně lepší pozici. Mezi středoškoláky si stojí lépe ti, ktěří mají odborné vzdělání nebo výuční list, než absolventi gymnázií.

Reklama