Vládní zpráva o menšině: Polovina Romů žije v sociálním vyloučení

foto Romové, sociálně slabí lidé, sociálně vyloučená lokalita - ilustrační foto

Praha - Polovina Romů v Česku žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to téměř 123.000 lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, s níž by se brzy měla seznámit vláda. Dokument má ČTK k dispozici. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila.

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšina v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 245.800. Tvoří tak téměř 2,3 procenta obyvatel republiky. V Evropě je kolem 11 milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.

"Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrováni do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohrožení. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva.

Podle ní polovinu romské menšiny tvoří inteligence a střední třída. Mnozí jejich příslušníci se ale potýkají kvůli svému původu s diskriminací, i když mají vzdělání, úspěchy v práci, dostatečné příjmy a žádné dluhy, podotkli autoři dokumentu.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že se postoj k Romům v Česku nemění. Léta byli nejméně oblíbenou minoritou. "Ačkoliv se jedná o úkol dlouhodobý, dosud se nepodařilo vládě zlepšit vnímání romské menšiny mezi obyvateli ČR," uvádí zpráva.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 68.500, ve druhém 32.600. V hlavním městě je podle koordinátorů kolem 17.000 příslušníků menšiny, na okraji společnosti je pětina z nich. Zhruba 30 procent sociálně vyloučených je mezi Romy v Pardubickém a Zlínském kraji.

Romové se často ocitají na okrajích měst či regionů v ubytovnách. Podle zprávy mají totiž "velmi omezený přístup" k běžnému bydlení. Mívají malé příjmy, často žijí z dávek a jsou zadlužení. "V minulých letech navíc nezřídka docházelo k řízenému sestěhovávání Romů do určitých lokalit. Vznikl tak problém sociálně vyloučených lokalit," uvádí zpráva.

Podle poslední odborné analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest set. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí - místo 80.000 jich bylo asi 115.000. Většinou jsou to právě Romové.

Statistiky o Romech úřady nevedou. Ke sbírání dat panuje odpor, zjišťování znesnadňuje také časté stěhování Romů za dostupnějším bydlením. Podle zprávy některé romské rodiny změní adresu za rok až čtyřikrát. Většinou se ale přesouvají uvnitř regionu.

Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 69,16 milionu korun. Rozdělila je ministerstva školství a kultury i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či školních stipendií. Od roku 2013 částka postupně roste, dřívější podpoře se ale nevyrovná. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu.

Vládní zpráva hodnotí také zaměstnávání, vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Podle dokumentu romské děti stále končívají v takzvaných zvláštních školách mnohem častěji než ostatní děti. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav než ostatní obyvatelé republiky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

23°C

Dnes je neděle 22. dubna 2018

Očekáváme v 13:00 23°C

Celá předpověď