Vláda schválila zákon o sociálním bydlení, ANO trvá na výhradách

foto Ilustrační foto - Zrekonstruovaný objekt se sociálními byty otevřeli 21. března v Doksech na Českolipsku. Přestavba bývalého pivovaru stála 8,6 milionu korun.

Praha - Diskutovaný a dlouho očekávaný zákon o sociálním bydlení putuje do Sněmovny. Návrh, který má podle autorů omezit obchod s chudobou, dnes schválila vláda, nesouhlasí s ním ale koaliční hnutí ANO. Podle normy by obce měly sociální byty přidělovat dobrovolně, kdyby tak nečinily, poskytoval by je potřebným Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit Parlament a podepsat prezident.

Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová po hlasování vlády uvedla, že její ministerstvo trvá na zúžení skupiny obyvatel, kterých se má pomoc týkat, jen na ty, kteří jsou v sociální nouzi. Pro návrh nehlasovala. "Musím říct, že jsem velmi zklamaná, že ministerstvo práce a sociálních věcí neustále měnilo celou koncepci tohoto zákona, v tuto chvíli jde zákon na vládu s mnoha rozpory, nejen s těmi od ministerstva pro místní rozvoj," řekla novinářům.

Protože jde o důležitou normu, je podle Šlechtové ANO ochotno navrhnout kompromis. "Ten se týká toho, že bude vyhověno rozporům MMR a na základě toho jsme schopná a budu hlasovat pro ten zákon. Pokud bude předložen ve stávajícím znění, tak pro tento zákon hlasovat nebudeme," uvedla.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) je už nynější podoba zákona velkým kompromisem. Zúžení skupiny jen na sociální případy by podle ní znamenalo, že na takový byt by nedosáhla řada potřebných.

Pokud návrh zákona legislativou projde, první žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od pololetí příštího roku. Do sociálního bydlení by se pak měli nastěhovat nejpozději v půlce roku 2020. Zákon je jednou z priorit kabinetu, jehož mandát vyprší na podzim, přesto se koaliční strany nedokázaly na jeho znění shodnout.

Podle vládou schváleného návrhu by měly existovat dva druhy sociálních bytů - s povinnou sociální prací a bez ní. Na pomoc by měly mít nárok osoby v bytové nouzi. Mezi ně by patřili ti, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, nebo ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení více než 40 procent svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima. Bez zbytečného odkladu by sociální byt měli získat senioři, postižení, oběti trestných činů či mladí po odchodu z dětských domovů. Zranitelní lidé by měli postavení člověka v bytové nouzi získat na neurčito, u ostatních by se po dvou letech posuzovalo znovu.

Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na stavbu, pořízení či opravy bytů i nákup pozemků.

Na vytvoření sociálního bydlení a sociální práci by se měly příští rok vydat 2,8 miliardy korun, 3,3 miliardy v roce 2019 a od roku 2020 pak 4,9 miliardy. Využít by se měly i evropské peníze. Další suma by šla do dávek na bydlení. Nyní se na příspěvek a doplatek vyplácí kolem 12 miliard ročně a dalších 8,5 miliardy představují dopady kvůli nevyhovujícímu bydlení a s ním spojenou nezaměstnaností a odebíráním dětí.

Opozice kritizuje podobu zákona o sociálním bydlení

Nevládní strany kritizují podobu zákona o sociálním bydlení, který dnes schválila vláda. Dotýká se podle nich příliš velké skupiny lidí a mohou kvůli němu vzniknout další sociálně vyloučené lokality. Zástupci stran to sdělili ČTK. Podle normy by obce měly sociální byty přidělovat potřebným dobrovolně, kdyby tak nečinily, poskytoval by je Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit Parlament a podepsat prezident.

Občanští demokraté považují vznik zákona o sociálním bydlení za nutný, nikoli ale v tomto pojetí. "Teď to vypadá, že každý, kdo se přihlásí, dostane sociální byt. Bez ohledu na to, zda se žadatel snaží pracovat, práci hledat, zda posílá děti do školy, nebo jen natahuje ruce po státu a sociálních dávkách," uvedla expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová. Na konečné podobě zákona se podle ní podepsaly blížící se volby a snahy politických stran kupovat voliče prostřednictvím rozdaných bytů.

ODS míní, že zákon má jednoznačně svázat sociální práci a sociální bydlení. Má být stanoveno, na jaký časový úsek jsou jednotlivé typy bydlení poskytovány. "Bydlení na ubytovnách je nutné svázat jednotnou částkou na lůžko a měsíc a stanovit časový úsek, po který je příspěvek poskytován. Zákon také zahrnuje velmi široký okruh osob, kterých se sociální bydlení bude týkat a neexistují žádné sankce pro ty, kteří v systému budou podvádět," dodala Kohoutová.

Také podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové cílí zákon na příliš širokou skupinu lidí. "Obávám se také, že v důsledku přijetí zákona vznikne řada dalších sociálně vyloučených lokalit," sdělila ČTK. Lidé se prý budou snažit zejména o to, aby o sociální byt nepřišli a mohli v něm žít navždy, nikoliv o to, aby se postavili na vlastní nohy a bydleli v běžných bytech. "Zaměřme se raději na zlepšení současného systému pomoci lidem v bytové nouzi. Připravme cenové mapy podle nichž se budou vyplácet sociální dávky na bydlení a slučme je do jedné," dodala Adamová.

Podle zelených nemá přijatá verze zákona pojistky, které by zabránily stavbě sociálních bytů ve vyloučených lokalitách. Jednoznačně prý není definována ani role neziskových organizací, které nyní pomáhají situaci řešit. "Potřebujeme ukončit byznys s chudobou. Sociální bydlení vyjde společnost výrazně levněji než předražené ubytovny a lidem zásadně pomůže. Je přitom v našich silách situaci těchto lidí zlepšit, ne ji ještě zhoršovat," uvedl předseda zelených Matěj Stropnický.

Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová po hlasování vlády uvedla, že její ministerstvo trvá na zúžení skupiny obyvatel, kterých se má pomoc týkat, na ty, kteří jsou v sociální nouzi. Pro návrh nehlasovala. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) je už nynější podoba zákona kompromisem. Zúžení skupiny na sociální případy by znamenalo, že na takový byt by nedosáhla řada potřebných, dodala.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

17°C

Dnes je úterý 28. března 2017

Očekáváme v 19:00 15°C

Celá předpověď