Vláda a firma AGPI si předaly nabídky k odkupu vepřína v Letech

foto Na snímku ze 14. července 2017 jsou uschlé růže na plotu po protestu u areálu vepřína v Letech u Písku, který se zde konal 24. června.

Praha - Zástupci vlády a společnosti AGPI, která provozuje vepřín v Letech u Písku v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy, si předali nabídky k případnému odkupu farmy. Konkrétní cena zatím nepadla, jednalo se spíš o modelech jejího stanovení. Schůzka se uskutečnila ve čtvrtek odpoledne. Přípravy na odkup se odehrávají v důvěrném režimu, tedy v částečném utajení. ČTK to řekl mluvčí ministra pro lidská práva Michal Kačírek. Akcionáři AGPI budou o převodu vepřína rozhodovat na konci července, zjistila ČTK.

Vládu na jednání zastupovali náměstci ministrů kultury a pro lidská práva. Podle zástupců firmy i státu se nyní jedná o tom, jak se k výsledné ceně obě strany dostanou.

"Schůzka byla ve vyhrazeném režimu, případné cenové nabídky tedy není možné komentovat. Spíše než o konkrétních cenových dispozicích se mluvilo o způsobu stanovení struktury ceny za případný odkup velkovýkrmny," uvedl Kačírek.

Romský internační tábor v Letech - grafický profil se základními údaji. Místopředseda představenstva společnosti AGPI Jan Čech ČTK řekl, že by nyní expertní skupina zástupců ministerstev a firmy měla zvolit jeden z modelů. "Zatím stále nepadlo žádné konkrétní číslo, ale vybíráme mechanismus, jak se k finální částce dostat. Stále existuje varianta, že se během léta podaří konkrétní cenu stanovit," uvedl Čech.

O prodeji vepřína v Letech budou akcionáři AGPI hlasovat 31. července. ČTK to zjistila z pozvánky na valnou hromadu společnosti.

Česko za vepřín na romském pietním místě sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament. O odkupu a zbourání diskutovalo už několik vlád, cena nepadla ale nikdy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že jeho vláda by chtěla jednání dotáhnout do konce.

Podle šéfa evropského antirasistického hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) Benjamina Abtana vepřín v místech romského holokaustu představuje "mezinárodní skandál, který trvá už příliš dlouho". Organizace dlouhodobě požaduje zbourání výkrmny. "Ti, kteří rozhodují, by měli najít rychlé řešení. Majitel musí přistoupit na normální cenu a vláda musí navrhnout relevantní částku," sdělil ČTK Abtan. Míní, že pokud by jednání státu s firmou v krátké době úspěšně neskončilo, měla by vláda začít rychle s vyvlastněním výkrmny, aby problém stihla do voleb vyřešit.

Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. V červnu 1998 tehdejší ministr Vladimír Mlynář Zemským novinám v rozhovoru řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Výzkum archeologů prokázal, kde byly pozůstatky tábora v Letech

Archeologický výzkum prokázal pozůstatky bývalého romského koncentračního tábora v katastru obce Lety u Písku. Archeologové pod vedením Pavla Vařeky (na snímku vlevo v modrém) ze Západočeské univerzity v Plzni nalezli pozůstatky objektů tábora, který na konci druhé světové války shořel. Archeologický výzkum prokázal pozůstatky bývalého romského koncentračního tábora v katastru obce Lety u Písku. Archeologové pod vedením Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni nalezli pozůstatky objektů tábora, který na konci druhé světové války shořel. Objevili také předměty, které patřily lidem vězněným v táboře. ČTK to řekl Vařeka. Dodal, že projekt měl získat materiály, na jejichž základě by bylo možné vyhlásit tábor kulturní památkou.

"Jednoznačně jsme dokázali, že pozůstatky tábora skutečně existují. Proto usilujeme o to, aby se z místa stala kulturní památka," uvedl archeolog. Pozůstatky po objektech bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy odhalily sondy do země.

"Artefakty, které jsme objevili, představují většinou zbytky šatů vězňů," nastínil Vařeka. Archeologové našli i knoflíky nebo podkůvky z bot. Nálezy budou předány Muzeu romské kultury v Brně.

Výzkum na louce, která patří obci, začal na podzim. Výzkumníci se nedostali dovnitř vepřína Lety, který stojí na většině rozlohy tábora. Výsledky ale podle Vařeky potvrzují, že se tábor nacházel v místech, kde nyní tento objekt stojí.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

15°C

Dnes je neděle 24. září 2017

Očekáváme v 23:00 12°C

Celá předpověď