Vídeňští Češi vidí ve volbách naději na utužení vztahů

foto Pavel Rodt (na snímku z 11. října), předseda Menšinové rady české a slovenské větve v Rakousku, se vyjádřil v rozhovoru s ČTK k nadcházejícím volbám do rakouského parlamentu.

Vídeň - Rakušané českého původu vzhlížejí k nadcházejícím nedělním volbám do rakouského parlamentu s nadějí. Zhoršení vztahů se neobávají ani v případě předpokládaného konce velké koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP) a vstupu pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) do vlády. Naopak je podle nich prostor pro zlepšení. Například předseda národnostní české menšiny při úřadu rakouského spolkového kancléřství Karel Hanzl by si přál, aby příští rakouská vláda uznala nárok na státní podporu menšinovým školám, jako jsou dvojjazyčná školka, základní škola a gymnázium, které ve Vídni navštěvuje na 560 žáků a studentů a které zastřešuje Školský spolek Komenský.

Hanzl očekává, že vztahy Rakouska vůči České republice budou pokračovat v pozitivním vývoji. "Se zhoršením vztahů nepočítám v žádném případě a zlepšovat se dají vždycky," podotkl Hanzl. Jako příklad uvedl téma, jímž se sám intenzivně zabývá, totiž snaha prosadit zákon o původních menšinách v Rakousku.

Hanzl, který je od roku 1993 zároveň předsedou Školského spolku Komenský, v posledních dvou letech jednal se zástupci politických stran, s ministerstvem školství a s úřadem spolkového kancléře o zákonu, jenž by prý umožnil soukromým školám menšin žádat o podporu státu. "Od roku 1918 ještě stále nemáme uznané české školství ve Vídni," upozornil dnes v rozhovoru s ČTK laureát ceny Gratias agit, kterou mu v roce 2008 udělilo české ministerstvo zahraničí za šíření dobrého jména České republiky.

"Z rozhovorů, které jsme vedli za poslední dva roky, jsme nabyli dojmu, že proti se nikdo výslovně nepostavil. Potřebovali bychom ale ve vládě ministra, pro kterého by to byla osobně důležitá záležitost," vysvětlil Hanzl, podle něhož ve Vídni žije odhadem na 30.000 Čechorakušanů, kteří se aktivně hlásí k českému původu nebo jazyku.

Problém nevidí ani v případném vstupu FPÖ do vlády. "Byl tu kontakt FPÖ směrem k českému prezidentovi a Česká republika je brána jako pozitivní příklad, jak zacházet s migranty," poukazuje na údajné sympatie, které v poslední době chová strana považovaná za černého koně voleb vůči České republice a dalším zemím visegrádské skupiny.

Podle Hanzla není rozhodující, které strany utvoří po nedělních volbách rakouskou vládu. Jednu preferenci ale nepřímo naznačil. "Faktem je, že zájmy menšin vždy nejvíce podporovala SPÖ," řekl Hanzl a připomněl, že na zakládání rakouské sociální demokracie se podílelo mnoho Čechů.

Strana kancléře Christiana Kerna však podle průzkumů prakticky nemá šanci v nedělních předčasných volbách obhájit vítězství z roku 2013 a sám Kern už dal najevo, že je připraven odejít do opozice.

Také další vídeňský Čech Pavel Rodt neočekává zásadní změnu vzájemných vztahů po volbách. "Bude ale záležet na příštích šéfech vlád," zdůraznil osobnostní stránku vztahů mezi politickými reprezentacemi Rodt, který předsedá Menšinové radě české a slovenské větve v Rakousku.

V této souvislosti vyzdvihl osobu šéfa lidovců a pravděpodobného příštího rakouského kancléře Sebastiana Kurze. "Pan Kurz je pro nás velmi zajímavý z hlediska menšiny, protože začínal jako státní tajemník pro integraci a zdál se mi velmi dobrý," řekl ČTK předseda organizace zastřešující činnost většiny českých krajanských spolků ve Vídni.

Kvůli dominanci tématu uprchlíků se však podle Rodta dostala zcela na okraj témata týkající se takzvaných tradičních uznaných menšin. "V diskusi kolem migrantů máme jasnou nevýhodu. Téměř se teď o nás nemluví a my přitom máme určité nároky a problémy, kvůli kterým se na politiky obracíme," zdůraznil Rodt.

Celkově hodnotí Rodt rakousko-české vztahy pozitivně. "Tu krizi, kterou jsme ve vzájemných vztazích měli před několika lety, máme za sebou a teď jsou, řekl bych, opět normální,” prohlásil Rodt, který se podobně jako Hanzl stále označuje za "vídeňského Čecha", ačkoli oba jsou už několikátou generací českých rodin usazených ve Vídni.

Chargé d'affaires na českém velvyslanectví v Rakousku Jakub Novák ČTK řekl, že česko-rakouské vztahy jsou ve "vynikající kondici", a potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo brzy změnit.

"Jestliže z žádné strany neslyšíme předvolební hlasy, které by zpochybňovaly potřebu udržovat a dále rozvíjet dobré česko-rakouské a středoevropské sousedství, nemáme důvod k předpokladu, že takové hlasy uslyšíme po volbách," soudí Novák, který po srpnovém ukončení mise velvyslance Jana Sechtera dočasně stojí v čele zastupitelského úřadu.

Hanzl ovšem nevyloučil možnost opětovného zesílení rakouské kritiky českých jaderných elektráren. Na odporu vůči jaderné energetice se podle něj rakouské politické strany z větší části shodují a rozdíly jsou jen v důrazech. "Tato témata se vždycky periodicky vracejí. Hraje se to jako politická karta," připustil Hanzl.

Více ho však mrzí, že Rakušané a Češi prý o sobě navzájem mnoho nevědí, ačkoli své země navzájem navštěvují jako turisté. Na vině jsou podle něj i média. "Mně velmi vadí, že rakouská veřejnost se ze zpravodajství rozhlasu, televize a tisku nedozví o České republice a Slovensku téměř nic. A to asi platí i naopak," řekl Hanzl. Věří však, že opět sílí povědomí o tom, že střední Evropa "patří k sobě", a tímto směrem se budou i v budoucnu vyvíjet vztahy v celém regionu.

Rodt poukazuje na podobné rysy politiky v obou zemích. Například to, že předvolební kampaně v Česku i Rakousku ovlivňují aféry a významným tématem se stala migrace, považuje Rodt za společný "regionální kolorit".

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

21°C

Dnes je úterý 17. října 2017

Očekáváme v 13:00 21°C

Celá předpověď