Praha - Na srdeční selhání umírá více lidí než v důsledku rakoviny. Každoročně je diagnostikováno u 40 tisíc Čechů a polovina z nich poté zemře do pěti let. Při včasném rozpoznání lze onemocnění dlouhodobě kontrolovat, většina lidí ale neví, na jaké varovné příznaky si mají dát pozor.
Srdeční selhání je chronické onemocnění. Podle průzkumu agentury STEM/MARK jej ale 44 procent lidí mylně považuje za infarkt. Nejčastěji si jej spojují s bolestí na prsou (76 procent) a u srdce (67 procent), což jsou ale příznaky spíše typické pro infarkt.
Většinu projevů oslabeného srdce lidé naopak srdečnímu selhání vůbec nepřisuzují, vidí je jako pouhý projev stárnutí. Pouze čtyři procenta populace tvrdí, že umí rozlišit srdeční selhání a infarkt. Rozdíl ale popsat nedokáží.
"Kvůli nízkému povědomí o projevech srdečního selhání není toto onemocnění u velkého procenta pacientů včas rozpoznáno. I když dlouhodobě zažívají různé obtíže, k lékaři nejdou. Často se na něj přijde až při prudkém zhoršení stavu a první hospitalizaci. Při včasné diagnóze přitom umíme nemoc zvládat a pacienti mohou žít kvalitní život," uvedl kardiolog Jan Bělohlávek z pražské vinohradské nemocnice.
Srdečním selháním trpí 200 tisíc Čechů, rozvine se u jednoho z pěti lidí nad 40 let. Onemocnění je nejčastějším důvodem hospitalizace u lidí nad 65 let.
Nejčastějšími příznaky srdečního selhání jsou narůstající únava a dušnost, která se může zhoršovat vleže a v noci. Dále jsou to otoky kolem kotníků, nohou a břicha. Onemocnění může také provázet nadměrné bušení srdce, náhlý nárůst váhy kvůli zadržování tekutin v těle, nechuť k jídlu a častější frekvence močení.
O srdečním selhání se někdy mluví jako o epidemii třetího tisíciletí. Jde o stále častější onemocnění srdce, které je velmi vážné a jeho včasné rozpoznání může mít klíčový dopad na život. "Lidé by neměli podceňovat ani zdánlivě nedůležité problémy, i ty mohou značit srdeční selhání. Základem je mluvit se svým lékařem," dodává Bělohlávek.
