Vědec Petráň se v 95 letech zajímá o mikroskopy a překládá knihy

foto Profesor Mojmír Petráň, vynálezce konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním a jeden z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí, poskytl 28. března v Plzni rozhovor ČTK u příležitosti svých dnešních 95. narozenin.

Plzeň - Profesor Mojmír Petráň, jeden z nejvýznamnějších českých vědců posledních desetiletí, se i v 95 letech zajímá o vývoj mikroskopů, vědu a stále překládá knihy z latinských originálů. Jeho vynález konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním před více než půlstoletím zcela změnil mikroskopické techniky. Díky němu se mohli lékaři a vědci začít dívat mikroskopem hlouběji do živých tkání, aniž by je museli řezat, řekl dnes Petráň v den svých 95. narozenin ČTK.

"Když se chcete podívat mikroskopem do živého zvířete, tak s obyčejným mikroskopem se vidí něco jako dámské kombiné - všeobecné růžovo a nic. Mikroskopový objektiv sbírá vše, co je pod ním a je osvětlené a nevybírá si třeba to, co nás zajímá," řekl vědec. Jeho mikroskop s dvojitým řádkováním (tandem scanning microscope) umožnil díky soustředění světla procházejícího přes rotující disk se stovkami až tisíci miniaturními otvory (Nipkowův kotouč) osvětlit vždy jen kousíček zkoumaného vzorku. Jednotlivé osvětlené malé plošky díky rotaci disku složí celkový ostrý obraz. Mikroskop zobrazoval jednu vrstvu po druhé, využití našel například v očním lékařství.

Cesta k vynálezu byla podle vědce souhrou několika náhod. Na začátku byla odborná kniha, na které se podílel a díky níž se na začátku 60. let dostal do USA. Na žádost tamních vědců se zabýval tím, zda by nebylo možné nahlédnout mikroskopem hlouběji do mozkové tkáně. "Nápad na to, jak to udělat, přišel dva týdny před odjezdem z Ameriky, řekl jsem, že na tom budu pokračovat doma," vzpomněl Petráň. V Plzni přizval ke spolupráci Milana Hadravského. Práce na zkonstruování prvního mikroskopu s dvojitým řádkováním trvala pár měsíců. K jeho vyzkoušení vědcům chybělo podstatné - dost silný zdroj světla.

"Řešili jsme to tak, že jsme si vypůjčili nejlepší světelný zdroj, který byl v té době k dispozici, a to bylo Slunce. To ovšem v Plzni začátkem podzimu nebylo k mání, tak jsme si vypůjčili od astronomů jednu místnost v observatoři na Lomnickém štítě. Tam jsme odjeli a zabaleni v péřových bundách při otevřeném okně v laboratoři jsme zrcadlem vrhali prasátko dovnitř do mikroskopu a tím svítili v našem stroji," popsal Petráň. V roce 1965 se poprvé podívali se do tkání rostlin, kousků masa dalších vzorků.

Navzdory převratnému vynálezu, který oceňovali vědci v Evropě i zámoří, Petráňovi minulý režim nepřál. Po roce 1970 nesměl na plzeňské lékařské fakultě vyučovat a stal se pouhým mladším vědeckým pracovníkem. I když obhájil profesuru koncem 60. let, jmenován byl až po roce 1989. S kolegou Hadravským v 70. a 80. letech doslova na koleni vyráběli mikroskopy.

Protože se prodávaly do zahraničí, režim měl o dolary zájem a dovolil to. "Doslova na koleně podomácku jsme jich vyrobili asi 15," řekl vynálezce. Prodaly se do USA, Británie, Polska, do Severní i Jižní Koreje. "Prodávaly se tehdy za 200.000 korun, my jsme spolu s Hadravským dostali oba dohromady za všechny asi 10.000 korun," vzpomínal.

Jeho vynález umožnil například očním lékařům prohlížet nejen vrchní vrstvy v rohovce, ale i vnitřní vrstvy rohovky, čočku a vlákna v čočce. Princip se využívá i dnes při moderních metodách zobrazování, vědci už jen nemusejí jezdit za Sluncem, k osvětlení se používá laser. Cesty vývoje mikroskopů se později rozdělily, vznikla například metoda fluorescenční mikroskopie.

Přes svůj věk je Petráň stále vitální a plný energie. Stále uvažuje o možnostech a vylepšení mikroskopu a také se aktivně věnuje své další oblíbené činnosti - překladatelství. Z latiny přeložil několik knih od autorů jako Seneca či Johannes Kepler. Nyní pracuje na překladu knihy renesančního lékaře, fyzika a matematika Jana Marcuse Marciho, jednoho z posledních českých polyhistorů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je sobota 21. července 2018

Očekáváme v 13:00 31°C

Celá předpověď