Ve Frýdlantu skončila obnova unikátního mauzolea Redernů

foto Zájemci si mohli 26. listopadu prohlédnout nově zrestaurované mauzoleum Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu v kostele Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu na Liberecku. Monument ze čtyř druhů mramoru patří k cenným památkám a v Česku nemá svými rozměry a použitým materiálem obdoby.

Frýdlant (Liberecko) - V kostele Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu skončilo restaurování mauzolea Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu. Dnes si monumentální náhrobek z počátku 17. století mohli zájemci prohlédnout při komentované prohlídce, kostel byl takřka plný. Monument ze čtyř druhů mramoru patří k cenným památkám a v Česku nemá rozměry a použitým materiálem obdoby. "Nic lepšího z té doby v Čechách ani na Moravě nemáme", řekl před zaplněným kostelem historik Milan Svoboda.

Zájemci si mohli 26. listopadu prohlédnout nově zrestaurované mauzoleum Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu v kostele Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu na Liberecku. Monument ze čtyř druhů mramoru patří k cenným památkám a v Česku nemá svými rozměry a použitým materiálem obdoby. Náhrobek nechala zhotovit regionální šlechtična Kateřina Redernu na počest svého zesnulého manžela, který se proslavil v boji proti Turkům. Na šířku má mauzoleum pět a na výšku osm metrů. Pracovalo na něm 18 lidí pod vedením sochaře nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha, který tvořil v polské Vratislavi. "Mauzoleum Redernů je nejskvělejší ukázkou takzvaného vratislavského manýrismu v českých zemích," uvedl Svoboda.

Sochař na něm pracoval pět let, Kateřině ho předal na její svátek, 25. listopadu 1610. Šlechtična za mauzoleum zaplatila 10.000 tolarů, za takovou částku si mohla pořídit například panský dvorec. "Podobnou částku vydala Kateřina z Redernu na roční takzvanou kavalírskou cestu za vzděláním pro svého syna Kryštofa po evropských zemích," řekl historik.

Zájemci si mohli 26. listopadu prohlédnout nově zrestaurované mauzoleum Melchiora, Kateřiny a Kryštofa z Redernu v kostele Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu na Liberecku. Monument ze čtyř druhů mramoru patří k cenným památkám a v Česku nemá svými rozměry a použitým materiálem obdoby. Ústředním motivem mauzolea jsou tři kovové sochy v životní velikosti, každá má na výšku 170 centimetrů. Uprostřed je Melchior s maršálskou holí, po pravém boku má manželku Kateřinu a po levém syna Kryštofa. Na stranách jsou starozákonní bojovníci a v soklech vyobrazeni porobení a spoutaní Turci. I v tom je dílo unikátní. Podle historika je to zřejmě v Česku nejstarší takové vyobrazení Turků do mramoru.

Mauzoleum je ale dnes o něco chudší než v době vzniku. Tehdy na něm byly i topasy, safíry, rubíny a další drahé kovy, které už chybějí. Některé jeho části jsou také nenávratně poničeny, uražená jsou křídla andělů nebo části zbroje starozákonných bojovníků, chybí i 12 z původně 16 erbů. Tyto škody nelze podle Svobody opravit. "Na mauzoleu jsou i nějaké mechanická poškození daná stářím," dodal historik.

Na obnově náhrobku se začalo pracovat už v roce 2011. Letos restaurátorka Vanesa Trostová vyčistila zašlý povrch mramoru, musela zajistit uvolněné kamenné části proti pádu a posunu, ošetřila a zakonzervovala jejich povrch. Nápisy na mramorových deskách mají obnoveno zlacení. Restaurátorské práce přišly na 128.000 korun. Město uhradilo 100.000 Kč a ministerstvo kultury 28.000 korun. Podle faráře Víta Audyho je mauzoleum přístupné po předchozím telefonním objednání.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2016 ČTK

Načíst další článek

9°C

Dnes je sobota 10. prosince 2016

Očekáváme v 5:00 5°C

Celá předpověď