Valachová bude chtít v roce 2018 pro VŠ 4,5 miliardy korun navíc

foto Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.

Praha - Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) bude žádat pro rok 2018 navýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Všechny peníze navíc by měly jít na posílení pedagogické činnosti, tedy na platy pedagogických a akademických pracovníků, řekla ministryně na dnešní tiskové konferenci. Letos vysoké školy od ministerstva školství dostávají 21 miliard korun, což je prakticky stejná částka jako loni.

Zatímco výdaje státu na regionální školství rostly, vysoké školy si nepolepšily. Požadavek na zvýšení jejich rozpočtu o 4,5 miliardy korun vychází z dřívějšího příslibu ministryně školství, že budou mít vysoké školy osmnáctiprocentní podíl na všech výdajích tohoto resortu. Aktuálně je podíl VŠ na rozpočtu školství 13,6 procenta. Ministryně bude navýšení rozpočtu VŠ žádat i pro roky 2019 a 2020.

V roce 2015 měli akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách, kterých je asi 23.000, průměrnou mzdu 41.871 korun měsíčně, zjistila loňská analýza ministerstva školství. Mezi jednotlivými školami jsou ale výrazné rozdíly. Jde o výdělek bez příjmů z grantů nebo vědeckých projektů. Ty průměrně tvoří 20 procent příjmů akademických pracovníků. V roce 2015 byla v Česku průměrná mzda 26.467 korun.

Na rozdíl od učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol ministerstvo nemá možnost mzdy zaměstnanců vysokých škol přímo ovlivnit. Rozdělování státní dotace je v kompetenci dané vysoké školy.

Ve druhé polovině loňského roku získaly univerzity jako dorovnání hrozícího propadu oproti předloňsku 260 milionů korun. Respektovaly dohodu, že tyto peníze použijí na mzdy. Valachová to ocenila. "Jde vidět, že ne všechno potřebujeme přikázat a regulovat," poznamenala.

Zvýšení finančního ohodnocení akademiků považuje za nezbytné, protože si řada univerzit stěžuje na nedostatek učitelů. Zhruba v horizontu pěti let bude navíc nezbytná generační výměna. O situaci dnes Valachová jednala s Vysokoškolským odborovým svazem, který má asi 3500 členů. Zastupuje zájmy nejen akademických pracovníků, ale všech zaměstnanců VŠ, kterých v roce 2015 bylo téměř 49.000.

Předseda vysokoškolských odborů František Barták upozornil na to, že vysoké školy ztrácejí konkurenceschopnost na trhu práce. "Ta konkurenceschopnost musí být na mezinárodním trhu práce. Pokud mají být významné alespoň v evropském měřítku, tak musíme v něm dosáhnout konkurenceschopnosti," dodal.

Jednání o rozpočtu na rok 2018 začnou na jaře a potrvají pravděpodobně několik měsíců. Vláda zpravidla schvaluje návrh rozpočtu v září.

Ministerstvo chce zvýšit stipendia pro doktorandy na 15.000 Kč

Ministerstvo školství chce zdvojnásobit stipendia pro prezenční doktorandy. Nyní stát na jednoho z nich platí 7500 korun měsíčně, v roce 2018 by to mělo být 15.000 korun. Zvýšení by stálo miliardu korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekla ministryně Kateřina Valachová (ČSSD). Chce také, aby si doktorandi po 26. roce věku nemuseli sami platit zdravotní pojištění a byli zařazeni mezi státní pojištěnce.

Loni na českých veřejných vysokých školách studovalo na 24.000 lidí v doktorském stupni, z toho bylo 12.680 prezenčních doktorandů. Doktorandi představovali osm procent všech studentů veřejných VŠ. Dlouhodobě si stěžují, že se kvůli nízkým stipendiím nemohou plně věnovat studiu. V průzkumu Doktorandi 2014, kterého se zúčastnilo více než 3000 studentů, přes čtyři pětiny respondentů uvedly, že jim stipendia nestačí na pokrytí životních nákladů.

Kvůli nízkým stipendiím se doktorandi nemohou naplno věnovat doktorským projektům a činnosti, uvedla dnes předsedkyně České asociace doktorandů Kateřina Cidlinská. "Kvůli tomu zvládne v řádné době studia, což jsou tři až čtyři roky, vystudovat mizivá část doktorandů," doplnila.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima upozornil, že částka 7500 korun měsíčně se od roku 2011 prakticky nezměnila. "Z toho vyplývá i velká studijní neúspěšnost okolo 40 procent. Po třech letech studia řada doktorandů odchází, protože nemají na živobytí," řekl.

Studenti také požadují, aby si doktorandi starší 26 let nemuseli sami platit zdravotní pojištění. Letos je to 1485 korun měsíčně. Poukazují na to, že věková hranice je v zákoně daná historicky a neodpovídá realitě. Po prodloužení povinné školní docházky na devět let a častějším zahraničním pobytům, které mohou prodloužit vysokoškolská studia, je prakticky nemožné do této doby vystudovat.

Zrušení této povinnosti podporuje vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i ministryně Valachové. Ta chce, aby doktorandi byli zařazeni mezi státní pojištěnce. "Komunikujeme s ministrem zdravotnictví (Miloslavem) Ludvíkem (ČSSD). Hledáme nejsnazší cestu, jak dosáhnout změny zákona o zdravotním pojištění. Chtěli bychom jí dosáhnout ještě do konce funkčního období," řekla Valachová.

Měly by se také více sjednotit podmínky doktorského studia na jednotlivých vysokých školách, což je další požadavek asociace doktorandů. Její předsedkyně Cidlinská upozornila, že nyní se nároky kladené na doktorandy i u stejných oborů liší. Ministryně plánuje od ledna do března uspořádat tři odborné kulaté stoly zaměřené postupně na studenty pedagogiky, studenty medicíny a budoucí vědecké pracovníky. Cílem je popsat kroky vedoucí je standardizaci a zkvalitnění doktorských studií.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

12°C

Dnes je pátek 24. března 2017

Očekáváme v 4:00 6°C

Celá předpověď