V ústavě se dle jednoho z autorů osvědčilo, že ji lze těžko měnit

foto Spoluautor Ústavy ČR Miroslav Sylla (na snímku z 12. prosince) poskytl rozhovor ČTK.

Praha - V současné Ústavě České republiky se podle jednoho z jejích spoluautorů Miroslava Sylly osvědčilo, že pro její změny jsou ve Sněmovně i Senátu potřeba tři pětiny hlasů. Během 25 let účinnosti prodělala ústava osm změn, což i tak považuje Sylla za poměrně vysoké číslo. Kritický byl Sylla v rozhovoru s ČTK především k novele, která zavedla přímou volbu prezidenta republiky a narušila tím podle něj český ústavní systém.

Současná ústava požaduje pro přijetí ústavních novel souhlas třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Podle Sylly při tomto požadavku její tvůrci vyšli z prvorepublikové ústavy z roku 1920. "Byla snaha udělat ústavu opravdu rigidní. Já myslím, že je to jedna z věcí, které se opravdu osvědčily, že ji nemůže jakási náhodná ad hoc koalice prudce změnit," řekl ČTK Sylla.

Osm změn proti původnímu textu, které byly dosud schváleny, je podle něj až dost. "Podívejme, co máme problémů s přímou volbou prezidenta. Myslím, že to byl nesystémový zásah do ústavy," uvedl. Přímá volba navíc spíš rozděluje společnost, než aby ji sjednocovala, dodal. Na původní parlamentní volbu hlavy státu padla podle Sylly volba v ústavě poté, kdy další z autorů zákona Vojtěch Cepl tlumočil ostatním, že Václav Havel se nechal přesvědčit, že na přímé volbě netrvá.

Poslední změny doznala ústava v roce 2013, kdy se měnily články o imunitě členů Parlamentu a Ústavního soudu. Pokud příslušné orgány odepřou jejich vydání k trestnímu stíhání, je nově vyloučeno jen do konce mandátu, nikoliv navždy. Původní úpravu prosadil disident a pozdější senátor Václav Benda. "Ve chvíli, kdy tam byl návrh, že imunita bude jen po dobu trvání mandátu, tak se svou mohutnou postavou a neodolatelnou dikcí řekl: 'Takže oni si počkají a potom ho zavřou!'" uvedl Sylla. Benda byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky.

Sylla i dnes preferuje původní úpravu. "Nikdy jsem ale nepředpokládal, že se z toho stane takový hit. Já myslel, že to bude otázka nějakých drobností, přestupkové imunity, něčeho bagatelního. Dnes je to fenomén, který ovlivňuje politiku," uvedl. Policie aktuálně žádá Sněmovnu o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše i místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka kvůli případu Čapí hnízdo. V komoře jsou i žádosti o vydání poslance ODS Bohuslava Svobody v případu opencard a poslance ANO Pavla Růžičky kvůli údajně nevýhodnému prodeji obecního majetku.

Za vadu ústavy nepovažuje Sylla to, že u řady institutů neobsahuje lhůty. "Jestliže někam dáte lhůtu, tak za ní musí následovat sankce. A sankcionujte vládu, předsedu vlády, prezidenta," vysvětlil. Ústava podle něj nemá vytvářet systém sankcí, o kterých by navíc musel rozhodovat další orgán. "Já myslím, že to bylo zcela cílené, mrzí mě, že v tomto smyslu se vyčítají někdy ústavě domnělé chyby," uvedl.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Načíst další článek

4°C

Dnes je středa 17. ledna 2018

Očekáváme v 19:00 0°C

Celá předpověď