V Čadu je půlmilion uprchlíků, do Evropy míří jen jedno procento

foto Uprchlický tábor Gon na jihu afrického Čadu (na snímku z 26. června 2018), kde žijí běženci ze Středoafrické republiky. "V Čadu žije v současné době přes 450.000 migrantů z okolních států a 100.000 vnitřních vysídlenců, hledat štěstí do evropských či jiných rozvinutých zemí se však vydává pouhé jedno procento z nich," uvádí Olivier Brouant, který v Čadu vede místní pobočku ECHO. To je úřad Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc.

Goré (Čad) - Uprchlický tábor Doholo na jihu afrického Čadu se na první pohled příliš neliší od místních vesnic, které tvoří shluky domů postavených z nepálených cihel s doškovými střechami. Někteří běženci, jako osmatřicetiletý majitel obchodu s fotbalovými dresy a dalším oblečením Alamin Ahmat, zde žijí již deset let. Kvůli pokračujícím bojům mezi povstaleckými skupinami na severu jeho rodné Středoafrické republiky Ahmat v brzký návrat domů nedoufá. Neplánuje ale ani cestu do Evropy.

"V Čadu žije v současné době přes 450.000 migrantů z okolních států a 100.000 vnitřních vysídlenců, hledat štěstí do evropských či jiných rozvinutých zemí se však vydává pouhé jedno procento z nich," uvádí Olivier Brouant, který v Čadu vede místní pobočku ECHO. To je úřad Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc.

Jedním z hlavních důvodů je poloha Čadu, který se nachází v africkém vnitrozemí. Z jihu země, kam v současnosti proudí desetitisíce středoafrických uprchlíků, je to ke Středozemnímu moři vzdušnou čarou 2500 kilometrů a cestou je potřeba překonat Saharu a pohoří Tibesti. Infrastruktura v Čadu je přitom na velmi nízké úrovni, ze zhruba 40.000 kilometrů komunikací je jen něco přes 2000 kilometrů asfaltových. V období dešťů jsou mnohé silnice nesjízdné.

Obyvatelé uprchlického tábora Gon na jihu afrického Čadu (na snímku z 26. června 2018), kde žijí běženci ze Středoafrické republiky. "V Čadu žije v současné době přes 450.000 migrantů z okolních států a 100.000 vnitřních vysídlenců, hledat štěstí do evropských či jiných rozvinutých zemí se však vydává pouhé jedno procento z nich," uvádí Olivier Brouant, který v Čadu vede místní pobočku ECHO. To je úřad Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc. "Centrální středomořská cesta je odsud jen stěží dosažitelná. Pouť může trvat i čtyři roky," řekla šéfka zastoupení EU v Čadu Denisa-Elena Ioneteová ČTK a dalším novinářům, kteří uprchlické tábory na čadském území v červnu navštívili.

"V úvahu je potřeba brát i to, že většina uprchlíků nemá žádné finanční prostředky a žije pod hranicí chudoby," podotýká rodák z Čadu Mahamat Adamou, který studoval v Británii a Spojených státech a v minulosti pracoval pro BBC a Hlas Ameriky.

"Lidé tu také nemají moc informací, protože nemají přístup k internetu či televizi nebo rozhlasu. Naprostá většina země totiž není elektrifikovaná. A nemají v cizině příbuzné či přátele, kteří by je k cestě inspirovali," dodává Adamou, podle něhož Čaďané navíc nemají stěhování v povaze a nejsou moc ambiciózní a podnikaví.

Usadit se v Čadu pomáhají uprchlíkům humanitární organizace, které se od počátku soustřeďují na dlouhodobou podporu. Po překročení hranice dostanou běženci od Světového programu pro výživu základní potravinovou pomoc a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jim zajistí provizorní přístřešek pod plachtou. Snahou ale je, aby si běženci co nejdříve postavili tradiční zděný dům. Na pozemku, který jim zdarma poskytnou místní komunity, pak mají možnost věnovat se dál svému způsobu obživy.

Uprchlický tábor Doholo na jihu afrického Čadu se na první pohled příliš neliší od místních vesnic, jako je například Mballa (na snímku z 27. června 2018), které tvoří shluky domů postavených z nepálených cihel s doškovými střechami. "V Čadu žije v současné době přes 450.000 migrantů z okolních států a 100.000 vnitřních vysídlenců, hledat štěstí do evropských či jiných rozvinutých zemí se však vydává pouhé jedno procento z nich," uvádí Olivier Brouant, který v Čadu vede místní pobočku ECHO. To je úřad Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc. "Rolníci dostali od nevládních organizací osivo a pastevci pár kusů dobytka," říká 32letý Soumahin Mahamat, který uprchl do Čadu ze Středoafrické republiky v roce 2014 s manželkou a třemi dětmi a rovněž žije v uprchlickém táboře Doholo.

"Aby nedocházelo ke konfliktům, jsou uprchlíci, kteří se ve své vlasti živili pastevectvím, umísťováni na čadském území do tradičně pasteveckých lokalit. A rolníci jsou umísťováni tam, kde je i v Čadu tradicí pěstovat plodiny," vysvětluje Mahamat. "Pokud dochází k nějakým střetům, tak je to vždy mezi pastevci a rolníky. Boje mezi muslimy a křesťany nebo mezi příslušníky různých etnik tady neprobíhají," dodává vyznavač islámu Mahamat, který v táboře Doholo žije společně s křesťanskými běženci.

Výřečný mladý muž, přezdívaný Sarkozy kvůli svému obdivu k francouzskému exprezidentovi, se kromě vlastní rodiny stará ještě o dívku, která do Čadu uprchla bez doprovodu. V době útěku jí bylo 15 let a čtyři roky nebyly o jejích příbuzných žádné zprávy. V nové uprchlické vlně v letošním roce ale do Čadu přišla její babička. "Sarko" působí v táboře jako spolupracovník nevládních organizací a zaměřuje se na sexuální a genderové násilí, které je podle něj mezi migranty v táborech hodně rozšířené. "Jen za minulý týden jsme zaznamenali 14 případů," prohlašuje Mahamat.

V Čadu plánuje v budoucnu zůstat i předseda rady starších a protestantský kněz Bertin Nicola a jeho rodina. Dvaašedesátiletý Nicola poprvé uprchl na čadské území před boji ve Středoafrické republice v roce 2013. Po zklidnění situace na opačné straně hranice se vrátil do rodné obce Markounda, nové násilnosti, při nichž zahynul jeho mladší bratr, ho ale letos v březnu přivedly do Čadu podruhé. Útočiště našel v uprchlickém táboře Gon, kde nyní s dalšími pěti členy rodiny bydlí v provizorním stanu. Rodina zatím nemá představu, jak se uživí. Nejprve se musí vzpamatovat z čerstvé tragédie; nedávno totiž podlehla zánětlivému onemocnění Nicolova sedmiletá vnučka.

Teroristé z Boko Haram v Čadu zabili 18 lidí

Ndjamena - Teroristé ze skupiny Boko Haram zabili v Čadu 18 lidí. Oznámila to čadská policie. Incident se stal ve čtvrtek večer ve vesnici nedaleko Nigeru u Čadského jezera. Podle zdroje agentury AFP tam členové Boko Haram zavraždili 18 lidí, dvě osoby zranili a deset žen unesli.

Nigerijská policie ukázala muže, kteří podle ní patří k bojovníkům ze skupiny Boko Haram. Nigerská policie v sobotu oznámila, že na jihozápadě země odvrátila útok Boko Haram na jedno své stanoviště a deset teroristů přitom zabila.

Boko Haram vznikla v Nigérii, ale útočí i v několika zemích v okolí včetně Čadu, Nigeru a Kamerunu. Čad je jejích akcí relativně ušetřen, naposledy tam skupina v květnu zabila šest lidí.

Boko Haram se zaměřuje hlavně na členy bezpečnostních složek a na únosy mladých žen. Násilí, jež skupina spáchala od roku 2009 v Nigérii, má 20.000 obětí.

V oblasti Čadského jezera je závislých na humanitární pomoci 10,7 milionu lidí, napsala agentura AFP. Podle OSN tam přesuny tisíců obyvatel a nedostatek potravin vyvolávají jednu z nejvážnějších humanitárních krizí na světě.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je pátek 17. srpna 2018

Očekáváme v 5:00 17°C

Celá předpověď