V Barceloně demonstrují tisíce odpůrců nezávislosti Katalánska

foto Tisíce lidí vyšly do ulic katalánské metropole Barcelony, aby demonstrovaly za jednotu Španělska a daly najevo nesouhlas s nezávislostí Katalánska.

Barcelona - Statisíce lidí v neděli vyšly do ulic katalánské metropole Barcelony demonstrovat za jednotu Španělska, podobně desítky tisíc lidí v sobotu demonstrovaly v Madridu. Španělský premiér Mariano Rajoy v listu El País varoval stoupence odtržení Katalánska, že jeho "vláda se postará o to, aby vyhlášení nezávislosti k ničemu nevedlo". Šéf ústřední vlády nevyloučil ani rozpuštění regionálního parlamentu, který by nezávislost mohl již v úterý vyhlásit, ani pozastavení autonomie bohatého regionu na severovýchodě země.

O jednostranném vyhlášení nezávislosti se spekuluje od pátečního oznámení výsledků referenda, ve kterém se podle katalánské vlády Carlese Puigdemonta 90 procent z 2,3 milionu hlasů vyslovilo pro odtržení od Španělska. Přitom účast činila 43 procent z 5,3 milionu oprávněných voličů v Katalánsku. Mnozí odpůrci nezávislosti k urnám nepřišli. Tuto "tichou většinu" chtěli organizátoři víkendových demonstrací zmobilizovat.

Ta v ulicích Barcelony podle agentury Reuters ukázala, jak je Katalánsko v této otázce rozděleno. Podle organizátorů 930.000 až 950.000 lidí - podle policie 350.000 - dalo najevo svůj nesouhlas s kampaní současné vlády Katalánska za odtržení této autonomní oblasti od zbytku země. Ukázka síly stoupenců zachování jednoty země se konala týden po španělskými úřady neuznaném referendu. "Španělská demokracie přetrvá a žádné spiknutí stoupenců nezávislosti ji nezničí," řekl v emotivním projevu před statisíci lidmi nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa.

Už v sobotu se v Madridu konala velká demonstrace za zachování jednoty Španělska. Souběžně s tím účastníci manifestace v Barceloně volali po dialogu mezi oběma stranami, který by pomohl ukončit nejhorší politickou krizi v zemi od obnovení demokracie v roce 1977. V podobném duchu se nesly akce v pěti desítkách měst po celé zemi. "Španělsko je lepší než jeho vůdci" a "Promluvme si", hlásala hesla na transparentech účastníků, kteří se na znamení podpory klidného řešení leckde oblékli do bílého. V Madridu dav provolával "Ať žije Španělsko", ale i "Ať žije Katalánsko".

O víkendu se také vyskytly signály, že Barcelona i Madrid by si mohly dát v kulminaci sporu pauzu. "Musíme dát (dialogu) ještě jednu šanci, možná poslední. Jedinou cestou je začít s příměřím," řekl v rozhlase jeden z členů katalánské vlády, Puigdemontův spolupracovník Santi Vila. Uvedl také, že je proti tomu, aby nyní Katalánsko jednostranně vyhlásilo svou nezávislost. "Měli bychom se všichni uklidnit a dát si příležitost tím, že nepřijmeme žádné rozhodnutí, a uvidíme, jaké kanály můžeme otevřít, abychom začali klidný dialog," prohlásil.

Puigdemontův konzervativní předchůdce v čele katalánské vlády Artur Mas v listu Financial Times vysvětloval, že Katalánsko dosud není připraveno na skutečnou nezávislost a že katalánští vůdci by se neměli dohadovat, jak vyhlásit nezávislost, ale jak samostatnost skutečně zajistit.

Puigdemontova vláda i přes soudní zákaz uspořádala 1. října referendum o nezávislosti, kterému se snažily zabránit tisíce policistů, vyslaných španělskou vládou. Stříleli gumové projektily, napadaly davy obušky, a tak skoro 900 lidí bylo zraněno. Násilné scény šokovaly Španělsko a svět a dramaticky vyhrotily spor.

"Zbývá jen pár hodin, abychom se vyhnuli čelnímu nárazu. Jde o kritické hodiny," varoval politolog Joan Botella.

Ztráta Katalánska, bohatého regionu s 7,5 miliony obyvatel, vlastním jazykem a kulturou, je pro španělskou vládu téměř nemyslitelná. Země by přišla o zhruba o 16 procent obyvatel, pětinu hospodářské produkce a více než čtvrtinu vývozu. Katalánsko je také nejpřitažlivější destinací pro zahraniční turisty, zhruba čtvrtina z celkového počtu návštěvníků Španělska připadá na Katalánsko.

Politická situace tlačí banky a podniky, aby přesídlily mimo Katalánsko. "Firmy jsou velice znepokojené, dělají si velké starosti. Nikdo z nás si nemyslel, že bychom se mohli dostat do této situace," uvedl šéf hlavní španělské organizace zaměstnavatelů Juan Rosell v listu ABC.

V hlavních městech Evropské unie rostou obavy z dopadu krize na španělskou ekonomiku, čtvrtou největší v eurozóně, a z případných dopadů na další ekonomiky. Někteří evropští představitelé se také obávají, že jakékoli zmírnění postojů Madridu ke katalánské nezávislosti by mohlo podpořit separatistické cítění v dalších končinách Evropy, například v belgickém Vlámsku či italské Lombardii.

"Každý musí akceptovat realitu. Nevyřeší se to, pokud se obě strany budou držet krajních stanovisek," uvedla Nicole Sturgeonová, stojící v čele vlády Skotska, které v referendu v roce 2014 hlasovalo pro setrvání ve Spojeném království. "Nemůžete jednoduše říci, že v demokracii neexistuje žádná legální nebo legitimní cesta, jak by lidé mohli rozhodovat o své vlastní budoucnosti. To by bylo absurdní," dodala.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

5°C

Dnes je pátek 15. prosince 2017

Očekáváme v 5:00 2°C

Celá předpověď