Úspěch Falconu Heavy má podle The Conversation i stinnou stránku

foto Start rakety Falcon Heavy americké soukromé společnosti SpaceX z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

New York - Úterní úspěšný start nejsilnější rakety současnosti, Falconu Heavy americké soukromé společnosti SpaceX, je fenomenálním úspěchem vesmírného bádání, ovšem odvrácenou stranou mince jsou ekologické škody způsobené vývojem nosiče, startem či putováním nákladu v podobě elektromobilu Tesla Roadster vesmírem. Na svém webu to píše analytický portál The Conversation.

Ten kladně hodnotí, že společnost SpaceX vizionáře Elona Muska opětovným využíváním prvního raketového stupně výrazně snížila materiálovou spotřebu při stavbě raket a také dramaticky srazila cenu za náklad. Americké raketoplány, které létaly do kosmu rovněž opakovaně, byly schopné podle magazínu Time vynést na orbitu Země kilogram nákladu za zhruba 60.000 dolarů (1,2 milionu korun), zatímco SpaceX v případě Falconu Heavy hovoří o 1300 dolarech (27.000 korun) za kilogram nákladu.

Dopad takového snížení ceny pro inovativní kosmický výzkum je podle The Conversation revoluční. "Tak co na tomto převratném testovacím letu mohlo být špatného?" ptá se portál. Jednou z daní za pokrok je uhlíková stopa.

Palivem Falconu Heavy je vysoce rafinovaný petrolej RP-1 s 34procentním obsahem uhlíku, uvedl The Conversation s tím, v raketovém nosiči bylo asi 440 tun petroleje. Jako okysličovadlo se používá tekutý kyslík, takže při spalování paliva vzniká hodně oxidu uhličitého.

"Takové množství uhlíku je ve srovnání s celosvětovými emisemi kapkou v oceánu, ovšem uskutečněním plánů SpaceX na start rakety každé dva týdny by se z uhlíku stal velmi rychle velký problém," napsal portál. Vypočítal, že roční uhlíková stopa, tedy suma vypuštěných skleníkových plynů nejčastěji uváděná v ekvivalentu oxidu uhličitého, by v takovém případě byla 4000 tun.

Podle ekologické kalkulačky web carbonfootprint.com vychází jednosměrný komerční let z Prahy do New Yorku na zhruba půl tuny oxidu uhličitého na osobu.

Jako ekologický problém vidí The Conversation i vyslání tesly do vesmíru, neboť není zcela jasné, co se s autem stane. "Od každé moderní kosmické mise se vyžaduje, aby po sobě uklidila," poznamenal web. V této souvislosti poukázal na fakt, že oběžná dráha kolem Země je zanesena množstvím trosek a předmětů, které mise v kosmu komplikují. Někteří vědci varují, že další zanášení orbity by mohlo v budoucnu zcela znemožnit lety do kosmu.

Tesla se ale nepohybuje kolem Země, ale vydala se po heliocentrické dráze kolem Slunce. Zde, jak odborníci uvádějí, auto nepředstavuje prakticky žádný bezpečnostní či ekologický problém.

Musk opakovaně informoval, že tesla letí k Marsu, na což The Conversation reagoval tím, že rozpad auta v blízkosti rudé planety by znamenal její zanášení nepořádkem. Ve skutečnosti ale elektromobil na oběžnou dráhu kolem Marsu nevstoupí a po heliocentrické dráze zamíří až k pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Pohyb v blízkosti pásu asteroidů podle portálu může vyústit v kolizi a rozpad vozu na řadu drobných fragmentů, které mohou vedle ekologických škod představovat i problém pro budoucí kosmické mise k Marsu, Jupiteru či Saturnu. "Trosky může přitáhnout gravitace Marsu, asteroidů a dokonce je může odnést pryč solární vítr," tvrdí server.

Ač Musk doufá, že tesla bude kolem Slunce kroužit miliardy let, mnozí odborníci očekávají rychlý rozpad následkem radiace či nárazů mikrometeoroidů. Takový názor podle LiveScience zastává například chemik William Carroll z Indianské univerzity.

The Conversation také vyslovil pochybnosti o sterilnosti nákladu. "Existuje riziko, že po kolizi by se mohly solárním systémem šířit bakterie ze Země," poznamenal server s tím, že budoucí nález takových bakterií mimo Zemi by vnesl v rámci pátrání po mimozemském životě nejasnosti do jejich původu, neboť by lidstvo nemělo jistotu, zda je na místo nálezu samo nezavleklo.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

31°C

Dnes je středa 22. srpna 2018

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď