Úroveň ochrany spotřebitelů bude stejná, vláda schválila zákon

foto Zleva ministr vnitra Lubomír Metnar, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a ministryně financí Alena Schillerová na schůzi vlády 3. ledna 2018 v Praze.

Praha - Úroveň ochrany spotřebitelů a regulace různých způsobů prodejů pojištění by měly být stejné. Vyplývá to z návrhu zákona, který dnes schválila vlád. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Cílem zákona o distribuci pojištění a zajištění je tak podle ministerstva financí zvýšit srozumitelnost a srovnatelnost informací o finančních produktech a zvýšit nároky na profesionalitu osob působících v pojišťovnictví. Návrh zákona o distribuci pojištění a zajištění je na internetových stránkách vlády.

Norma, která mimo jiné reaguje na směrnici EU o distribuci pojištění, má nahradit zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.

"Vzhledem k tomu, že nová směrnice o distribuci pojištění již neupravuje pouze zprostředkování pojištění, ale rozšiřuje svou působnost nově i na poskytování pojištění pojišťovnou prostřednictvím jejích zaměstnanců a dále obsahuje řadu koncepčních změn, navrhuje se zcela nový zákon o distribuci pojištění a zajištění a současně zrušení stávajícího zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí," uvádí materiál.

Jako jeden z nejpodstatnějších dopadů směrnice EU o distribuci pojištění, jež tento zákon přenáší do českého práva, vnímají pojišťovny zkvalitnění práce zprostředkovatelů pojištění. Ti budou muset splňovat přísnější požadavky na získání a udržování své odbornosti. "Více informačních povinností, odpovědnosti a tlak na omezení motivace zprostředkovatelů pouze výškou jejich provize je pro klienty dobrá zpráva," řekl ČTK výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

Výkonný ředitel Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiří Šindelář návrh hodnotí rozporuplně. Na jedné straně sjednotí podmínky pro prodej pojištění s jinými sektory, jako jsou například úvěry či investiční produkty. Dále odstraní některé "nesmyslné regulace", jako je například vysoký poplatek za registraci zprostředkovatelů, a umožní vyčištění registrů prodejců, jejichž vedení Česká národní banka podle něj ne úplně zvládala.

"Na straně druhé přibude spousta nových povinností, jejichž reálný přínos pro spotřebitele je sporný, ať už jde o další informační 'papíry', často nesmyslné povinnosti archivovat tuny dokumentů či povinnost platit každý rok poplatek za obnovení registrace," uvedl Šindelář. Náklady všech těchto opatření podle něj zaplatí koncoví klienti. Negativně hodnotí i to, že novela přebírá regulaci provizí v životním pojištění ze současného zákona. "Tím se v tomto bodě opět staví za ochranu pojišťoven, nikoliv zákazníků," dodal.

Nad rámec směrnice je podle MF cílem zákona dosažení jednotného přístupu k regulaci distribuce na finančním trhu v ČR jako celku. "Stejně upravené instituty a procesy v sektorech spotřebitelských úvěrů, pojišťovnictví a na kapitálovém trhu by měly zpřehlednit právní řád, zefektivnit výkon povolovacích a dohledových činností a snížit náklady osobám, které na finančním trhu podnikají," uvádí v předkládací zprávě MF.

Údaje o praní špinavých peněz bude asi dostávat i daňová správa

Banky, poskytovatelé platebních služeb nebo advokáti a poradci zřejmě budou mít povinnost poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají z využívání zákona o boji proti praní špinavých peněz. Vyplývá to z návrhu novely daňového řádu, který schválila vláda. Informoval o tom její tiskový odbor. Údaje by tak podle normy mohly být využívány mimo jiné i pro správu daní. Část z dotčených již nyní musí údaje poskytovat, někteří ale mají povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost se navrhovanou změnou prolamuje, uvádí materiál.

Návrh zákona převádí směrnici EU z prosince 2016, která se týká spolupráce v oblasti daní, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz.

Finanční správa bude moci údaje získávat pouze v rozsahu nezbytném pro správu daní. "Nejedná se tedy o bezbřehé získávání údajů, ale o získávání v jasně daném zákonném limitu. Navržená změna nezakládá žádnou novou povinnost shromažďovat údaje, pouze stanoví povinnost poskytnout údaje, které již poskytovatel má," uvádí materiál.

Podle návrhu je v zájmu ochrany práva na právní pomoc specifickým způsobem řešena otázka poskytování údajů ze strany advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů a soudních exekutorů. U nich zákon omezuje rozsah poskytovaných údajů. "Rovněž je pro uvedený okruh profesí stanoveno, že údaje mohou být ze strany správce daně vyžádány pouze pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní," uvádí materiál.

Směrnice dále požaduje přístup daňových úřadů k informacím o skutečném vlastnictví právnických osob, včetně údajů o skutečné držené účasti, a informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a obdobných subjektů. "K těmto údajům mají správci daně již dnes přístup na základě obecných pravidel daňového řádu a na základě právní úpravy veřejných rejstříků," upozorňuje materiál.

ČNB by mohla získat oprávnění vydávat pamětní bankovky

Česká národní banka (ČNB) by mohla získat možnost vydávat vedle pamětních mincí také pamětní bankovky a obchodní mince. Počítá s tím novela zákona o ČNB, jejíž návrh schválila vláda. ČTK o tom informoval tiskový odbor Úřadu vlády. Návrh je totožný s pasáží návrhu, který ve druhém čtení předchozí Poslanecká sněmovna přerušila. Nyní se budou zákonodárci předpisem zabývat znovu.

"Po vzoru zahraničních centrálních bank je cílem umožnit ČNB vydávat pamětní bankovky, a to vedle již existujícího oprávnění vydávat pamětní mince," uvádí materiál.

Pamětní bankovky vydává v současnosti řada bank, jsou vyhledávané sběrateli a podle materiálu prostředkem k připomenutí některých zvláště významných výročí. Možnost vydání pamětních bankovek se odráží i v související změně zákona o oběhu bankovek a mincí a je upravena obdobně jako v případě vydávání pamětních mincí.  

Obchodní mince nejsou zákonnými penězi. Emise obchodních mincí přitom podle materiálu představuje pokračování více než století trvající tradice vydávání obchodních mincí na českém území. "V souvislosti s tím se navrhuje zrušit dosavadní, dnes již neaplikovatelnou, právní úpravu emise obchodních mincí obsaženou v zákoně o ražbě československých dukátů," uvádí materiál.

ČR dá v příštích třech letech 1,7 miliardy na chystané úložiště

Česko dá v příštích třech letech 1,7 miliardy korun na přípravu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Vláda schválila plán činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) do roku 2020, který s touto částkou počítá. Vyčleněné peníze zahrnují výdaje na průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím ve vybraných lokalitách. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti.

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Čtyři lokality mají letos postoupit do užšího výběru, finální místo pro úložiště má být vybráno v roce 2025. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí.

Plánem činnosti SÚRAO se zabývala už předchozí vláda v demisi, na svém zasedání 6. prosince ale projednávání dokumentu přerušila.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Podle zástupců Platformy proti jadernému úložišti v Česku chybí veřejná diskuse o nakládání s vyhořelým palivem. Koncepce, která ho řeší, podle nich neobsahuje řádně zpracované jiné varianty, jako je dlouhodobé skladování nebo technologické přepracování. Ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš již dříve uvedl, že by se mělo začít mluvit i o tom, zda je skutečně nutné, aby v Česku úložiště vzniklo. Platforma sdružuje 12 spolků a 23 obcí, které leží poblíž lokalit zvažovaných pro úložiště vyhořelého paliva.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je úterý 23. ledna 2018

Očekáváme v 9:00 3°C

Celá předpověď