Uchazeči o post prezidenta považují veto za užitečný nástroj

foto Ilustrační foto - Předvolební debata kandidátů na prezidenta se konala 8. listopadu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na snímku jsou účinkující prezidentští kandidáti (zleva) Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Jiří Hynek a Michal Horáček.

Praha - Uchazeči o post hlavy státu vesměs považují právo prezidenta vetovat zákony za užitečný nástroj. K vetu by přistupovali podobně jako dosud. Kandidáti na prezidenta to sdělili ČTK v odpovědi na anketní otázku.

Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek poznamenal, že prezidentské veto má do značné míry symbolický význam. Prezident díky němu může upozorňovat na sporné části zákonů, na chyby nebo i na porušení ústavy. Na druhou stranu má ale Sněmovna většinou 101 hlasů poměrně snadnou možnost veto přehlasovat. "Plyne z toho, že prezident by měl více komunikovat s vládou, s poslanci a senátory, aby se vyvaroval zbytečných vet, která působí pouze jako gesto a měl by touto kompetencí šetřit," poznamenal Topolánek.

Podnikatel a textař Michal Horáček poznamenal, že prezident má úřad vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud by mu jedno nebo druhé velelo zákon vetovat nebo nechat bez podpisu, učinil by tak. Podobný názor zastává i bývalý předseda představenstva mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek. Vetoval by zákony, se kterými by nesouhlasil. "Svůj postoj bych samozřejmě konzultoval s odborníky na konkrétní oblast," dodal.

Hloupé zákony a právní normy, které jdou proti lidem, by vetoval prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Slibuje, že by zveřejnil důvody, které ho k rozhodnutí vedly. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe veto jako opravdu výjimečný nástroj. "Přednostně bych o vetu uvažoval pouze v případě pevného přesvědčení, že zákon je špatný z podstatných důvodů," poznamenal. Vzal by také do úvahy postoje obou komor a výsledek celého legislativního procesu, pouze nesouhlas Senátu by pro něj důvodem pro vetování zákona nebyl.

Podle lékaře Marka Hilšera by měl prezident vetovat zákony, když k tomu má pádné důvody. "K takovým situacím by nemělo docházet často, ale nikdy je nelze zcela vyloučit. Prezident by se neměl tohoto práva zříkat, ale musí ho užívat s velkou rozvahou a především ve veřejném zájmu," poznamenal. I bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer souhlasí, že vetovat zákony je někdy třeba. "Soustředil bych se především na případy, kdy zákon není v souladu s ústavou," podotkl. Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig by zachoval dosavadní praxi.

Současný prezident Miloš Zeman na otázku neodpověděl. V předvolební debatě před minulými prezidentskými volbami na začátku roku 2013 řekl, že vládní návrhy významných zákonů, se kterými by nesouhlasil, by se snažil odvrátit pomocí vystoupení na vládě či v Poslanecké sněmovně.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je čtvrtek 14. prosince 2017

Očekáváme v 13:00 6°C

Celá předpověď