Těžbě lithia v Krušných horách jsou v Dubí nakloněni

foto Starosta Dubí na Teplicku Petr Pípal 19. května v krušnohorské osadě Cínovec před zabezpečenou bývalou těžní jámou, kde se dříve těžil wolfram a cín. Nyní se bude znovu otvírat a těžit se zde bude lithium. Dolování přinese peníze do rozpočtu města Dubí, které bylo dříve spojované hlavně s prostitucí a nadměrnou kamionovou dopravou.

Dubí (Teplicko) - Těžbě lithia v Krušných horách jsou v Dubí nakloněni, pokud neovlivní životní prostředí. Dolování přinese peníze do rozpočtu města, které bylo dříve spojované hlavně s prostitucí a nadměrnou kamionovou dopravou. Menší projekt na odkališti už má povolení k těžbě, v rámci druhého se dělají průzkumné vrty.

Přímo na Cínovci žije trvale zhruba 66 obyvatel, další desítky lidí tam mají chalupu. Podle zveřejněných plánů společnosti Cínovecká deponie, která už má povolení k povrchové těžbě z odkaliště, a firmy Geomet, která plánuje hlubinné dolování, práce spojené se získáváním lithia se budou dít mimo osídlenou oblast a nepřepokládá se ani zatížení dopravou.

Starosta Dubí na Teplicku Petr Pípal 19. května v krušnohorské osadě Cínovec před zabezpečenou bývalou těžní jámou, kde se dříve těžil wolfram a cín. Nyní se bude znovu otvírat a těžit se zde bude lithium. Dolování přinese peníze do rozpočtu města Dubí, které bylo dříve spojované hlavně s prostitucí a nadměrnou kamionovou dopravou. "My jako město těžbu podporujeme, protože by to pro nás znamenalo i ekonomický rozvoj, ale máme jednu zásadní podmínku, chceme, aby to mělo minimální vliv na životní prostředí a život lidí na Cínovci," řekl ČTK Petr Pípal, starosta Dubí, kde žije zhruba 8000 lidí. Lithium se používá na výrobu baterií a jeho cena na světových trzích stoupá. Podle velmi hrubého odhadu by z jeho hlubinné těžby mohlo městu plynout do rozpočtu ročně kolem dvaceti milionů korun. Rozpočet Dubí je 120 milionů korun.

Na Cínovci jsou podle výsledků geologického průzkumu 1,2 až 1,4 milionu tun lithia. V Česku se nachází zhruba šest procent světové zásoby, většina je v okolí Cínovce, zbytek ve Slavkovském lese.

Všechna povolení k těžbě má Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. "Rozhodnutí nabylo právní moci, organizace může zahájit hornickou činnost. Organizace si ale požádala ještě Obvodní báňský úřad v Mostě o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení k některým objektům, které slouží k úpravě vyhrazeného nerostu," řekl ČTK mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

Těžba na odkališti by mohla podle předběžných odhadů trvat pět až šest let. Těžba pod zemí je podle starosty otázkou až sto let. Hlubinnou těžbu plánuje společnost Geomet, kterou vlastní australský European Metals Holdings (EMH). Studii proveditelnosti chce mít připravenou do poloviny příštího roku.

"Tato společnost nemá stanoven dobývací prostor, nemá ani požádáno o povolení na stavební objekt na zpracování, zatím běží proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Až vydá ministerstvo životního prostředí závazné stanovisko, může si organizace podat žádost o stanovení dobývacího prostoru," popsal Machek.

Průzkumný vrt na těžbu lithia v Cínovci. Jak dlouho potrvá, než se bude lithium na Cínovci těžit, lze těžko odhadnout. Záleží mimo jiné na místních. "Zatím jsme měli na třicet veřejných projednávání spojených s těžbou lithia a nikdo se nijak zásadně proti nevyjádřil," uvedl starosta. Výhodou by bylo, pokud by se lithium nejen dolovalo, ale v regionu i zpracovávalo. "Pak by mohlo pracovat v tomhle řetězci až 3500 lidí, z toho těžba zaměstná 100 osob, zpracování 200 až 250 a zbytek by působilo přímo v továrně," zmínil Pípal. Projekt podporuje i Ústecký kraj. "Určitě by to pomohlo mimo jiné změnit pohled na region," řekl ČTK hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM).

Peníze z těžby by Dubí mohlo investovat do oprav. Ve městě totiž byla ještě v 80. letech minulého století kvůli těžbě stavební uzávěra a podle Pípala lidé nesměli bez povolení ani natřít okna. Těžba cínu skončila v roce 1991 a přišla éra spojená se silnicí E55 a nevěstinci, těch bylo ještě v roce 2006 ve městě 11 a dalších pět bylo takzvaných sex bister. Hlavní silnici nebylo možné přejít, denně městem projelo na 11.000 kamionů. "Nákladní auta zmizela z cest po otevření dálnice D8 z Ústí do Německa (na konci roku 2006) a ve městě teď máme tři torza nevěstinců, ulice jsme od prostituce vyčistili úplně," dodal starosta.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

22°C

Dnes je pondělí 22. května 2017

Očekáváme v 23:00 14°C

Celá předpověď