Svět zasáhla další vlna kybernetických útoků, dostala se i do ČR

foto Budova ruského ropného kolosu Rosněftu.

Kyjev/Moskva/Praha - Svět v úterý zasáhla nová vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za uvolnění napadených a zablokovaných zařízení. Hackeři se zaměřili i na Českou republiku, která je podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce postiženým státem. První zprávy o útocích přišly z Ruska a z Ukrajiny, problémy se však začaly rychle šířit také do dalších zemí. Terčem se stala řada podniků a institucí.

Podle Esetu se nový škodlivý software šíří podobně jako vyděračský program WannaCry, jenž napadl statisíce počítačů minulý měsíc. Navíc využívá nástroj pro vzdálenou instalaci a spouštění libovolných aplikací. "Škodlivému kódu stačí, aby infikoval jediný počítač a dostal se tak do firemní sítě, kde pak malware může získat administrátorská práva a šíří se do dalších počítačů," uvedl analytik Esetu Robert Lipovský.

Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů. Bezpečnostní analytik David Emm uvedl, že se s největší pravděpodobností jedná o nový škodlivý software. "Z tohoto důvodu jsme ho nazvali ExPetr," dodal. Zatím se podle něj zdá, že se jedná o komplexní útok, na kterém se podílí několik aktérů.

Obzvlášť tvrdě dnes byla zasažena Ukrajina, kterou podle tamního ministerstva vnitra postihla největší vlna hackerských útoků v historii země. Útok počítačových pirátů zkomplikoval fungování ukrajinských bank i desítek dalších podniků a institucí. Napadeny byly místní počítačové sítě největších finančních ústavů, pošty, telekomunikací či energetiků. Přestaly pracovat počítače na úřadu vlády, na kyjevské radnici a také v oblasti bývalé Černobylské jaderné elektrárny.

"Ukrajina hlásí mimořádné výpadky IT v bankovním sektoru, energetických rozvodných sítích a poštovních společnostech. Mezi významně postiženými zeměmi je i Itálie, Izrael, Srbsko, ale také země střední a východní Evropy včetně České republiky," uvedla společnost Eset. Mezi zasaženými zeměmi firma jmenovala také Španělsko a Indii, podle Kaspersky Lab jsou mezi napadenými instituce z Polska, Velké Británie, Německa, Francie a USA. Hackeři žádají od svých obětí platbu 300 dolarů (zhruba 7000 Kč) v bitcoinové měně, jinak napadené a zašifrované zařízení neuvolní.

Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka počítače nakazila modifikovaná verze vyděračského viru WannaCry. Ve většině případů se prý vir šířil e-mailem, který zasažení obdrželi už před několika týdny. "Dnes můžeme říci, že útok se připravoval nejméně měsíc," napsal Heraščenko na svém facebooku. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleskandr Turčynov z rozsáhlého útoku na ukrajinské instituce obvinil Rusko. Podle něj první analýzy hackerského zásahu obsahují "ruské otisky prstů".

Podle agentury TASS se však terčem útoku stala i největší ruská ropná společnost Rosněfť. Ta musela přejít na rezervní systém řízení, těžbu ropy ale nezastavila. Kontroly svého systému provádí také ruská pobočka skupiny Home Credit. Podle mluvčího firmy weby ruských poboček přestaly fungovat.

Kybernetické útoky kromě ukrajinských a ruských podniků hlásí rovněž firmy ze západní Evropy a Spojených států. Mezi oběti hackerů patří dánský provozovatel lodní přepravy A.P. Moller-Maersk, britská reklamní společnost WPP, francouzský dodavatel stavebních materiálů Saint Gobain, nizozemská zasilatelská firma TNT či americký výrobce léků Merck.

Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) uvedl, že rychle se šířící útok zasáhl rovněž německé podniky. Neposkytl však žádná konkrétní jména. Německá poštovní společnost Deutsche Post nicméně oznámila, že útok ovlivnil její systémy na Ukrajině. Podle BSI by mohlo jít o vyděračský virus Petya, který využívá stejné slabiny jako virus WannaCry.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

25°C

Dnes je neděle 23. července 2017

Očekáváme v 17:00 26°C

Celá předpověď