Studovat chování hmyzu je dobrodružství, říká entomolog Žďárek

foto Cenu za propagaci a popularizaci vědy převzal 10. října entomolog Jan Žďárek (vlevo). Mezinárodně uznávaný vědec je autorem řady publikací, ve kterých život hmyzu popsal veřejnosti a získal pro entomologii nové nadšence. Na snímku je vpravo předseda vládní rady pro výzkum Pavel Bělobrádek, který cenu předával.

Praha - Studium hmyzu je nesmírně zajímavé, není to žádná suchá věda. Musíte dělat v terénu a můžete si dovolit experimenty, které by u jiných živočichů byly velmi drahé, říká entomolog Jan Žďárek, který dnes převzal z cenu předsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Žďárek je mezinárodně uznávaný badatel a na kontě má mnoho knih o hmyzu, které jsou určené i pro laické zájemce o tento obor.

Když mluví o své práci, vyzdvihuje hlavně přínos kolegů nebo šťastnou shodu okolností. Podílel se na četných výzkumech se zahraničními experty, například s americkými kolegy zkoumal životní cyklus mouchy tse-tse v africkém Nairobi. Později si ho pro spolupráci vybrala Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni, pro kterou je výzkum hmyzu také jedno ze zajímavých témat. A díky své odbornosti se dostal také do Číny. "Měli jsme s tamními entomology velmi zajímavou spolupráci, bojovali jsme proti kůrovcům nebo hledali možnosti, jak chránit před hmyzem zásobárny a sklady," popisuje Žďárek.

K hmyzu se přitom dostal oklikou. Během studia se chtěl věnovat ornitologii, později se přeorientoval na pavouky. Od arachnologie to už bylo k jeho pozdějšímu oboru o něco blíž. "Po vysokoškolském studiu dostal místo na Entomologickém ústavu a měl jsem štěstí, že jsem se dostal to laboratoře, která se zabývala fyziologií hmyzu. Dostal jsem se na úsek, který studoval vliv hormonů na chování, což je velmi fascinující předmět," popisuje Žďárek své další kroky.

Za rozjezd své kariéry vděčí svému šéfovi, Vladimíru J. A. Novákovi, díky němuž mělo pracoviště pro fyziologii hmyzu světové renomé. "On už tehdy věděl, že pokud chce udržet a zvednout úroveň bádání v ústavu, nemůže bránit studentům a pracovníkům ve styku se světem. A to bylo prosím pěkně v 60. letech!" uvádí oceněný vědec. Díky Novákovi se dostal do USA Právě tato zkušenost a získané kontakty mu později umožnily výzkum mouchy tse-tse a také cesty do Afriky.

"Afrika je země, kterou můžete milovat nebo nenávidět," říká Žďárek. Jaká varianta platí pro něj, je jasné z jeho dalšího vyprávění. Do Nairobi odjel v roce 1990, a v dalších osmi letech se tam pracovně vracel. "Do Afriky mě to pořád táhne. Když jsem měl možnost, tak jsem se tam vypravil, třeba i soukromě. Mám procestovanou polovinu Afriky. Naposledy jsem tam byl před dvěma lety a vzhledem k tomu, že už mi bude 80, tak už se tam asi nepodívám. Věk je přece jen trochu znát," vyznává se Žďárek.

Kromě odborných publikací napsal i řadu knížek určené pro amatérské znalce hmyzu. První z nich byla Neobvyklá setkání v roce 1980. "Vyznal jsem se v ní ze svého obdivu k hmyzu a k dobrodružství poznávaní způsobu jeho života," říká autor knihy, která tehdy přitáhla k zájmu o entomologii další generaci vědců i amatérských nadšenců.

Z Entomologického ústavu přešel Žďárek do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Dnes je již v penzi, dění ve svém oboru však stále sleduje.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

12°C

Dnes je pondělí 23. října 2017

Očekáváme v 19:00 10°C

Celá předpověď