Štrasburk: Kinského restituce neprojednaly soudy spravedlivě

František Oldřich Kinský na tiskové konferenci v Praze.

vydáno: 09.02.2012, 17:22 | aktualizace: 09.02.2012 17:23

Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva dnes vyhověl stížnosti Františka Oldřicha Kinského, jenž označil za nespravedlivé své procesy u soudů v Česku. Soud ve Štrasburku v rozsudku uvedl, že při projednávání svých žádostí o navrácení majetku byl Kinský zkrácen v právu na spravedlivý proces. Soud pro lidská práva uložil České republice vyplatit 10.000 eur (asi 250.000 korun) za způsobenou újmu a 3380 eur (84.000 korun) na úhradu výloh. Rozsudek je nepravomocný, odvolání je možné podat do tří měsíců.

Reklama

"Dnešní rozsudek Evropského soudu pro lidská práva respektujeme. To, zda bude vláda podávat žádost o postoupení věci velkému senátu soudu, zvážíme ve stanovené tříměsíční lhůtě," vzkázal dnes ČTK skrze svou mluvčí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). K velkému senátu štrasburského soudu se mohou strany odvolat, pokud nesouhlasí s rozhodnutím o stížnosti. Jeho verdikt je pak konečný.

Kinský, který zemřel v dubnu 2009 ve věku 72 let, podal u různých českých soudů přinejmenším 157 žalob na majetek v údajné hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože údajně kolaborovali s nacisty. Kinského právníci tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale v té době nezletilý František Oldřich, jenž nekolaboroval a měl českou národnost.

Štrasburský soud se nevyslovil k oprávněnosti Kinského nároků, ale kritizoval české úřady, které podle něj svým postupem a svými výroky mohly průběh soudních jednání ovlivnit. Soud konkrétně uvádí rozhovor Pavla Dostála z července 2003, v němž tehdejší ministr kultury vyjádřil nesouhlas s výsledkem jednoho ze soudních líčení v Kinského kauze. Další vysoce postavený (soudem nejmenovaný) politik údajně Kinského přiřadil k nacistům.

"I když soud nemá důvod spekulovat o tom, zda takové intervence ovlivnily průběh přelíčení, došlo k nim nicméně ještě před rozhodnutím soudu první instance. Po roce 2003 nebyla žádná právní akce Kinského úspěšná. Obavy Kinského o nezávislost a nestrannost soudu nebyly neodůvodněné," konstatoval štrasburský tribunál.

Evropský soud uvedl, že české ministerstvo spravedlnosti o Kinského kauzách pravidelně dostávalo informace z okresních soudů. "Nelze přehlédnout fakt, že ministerstvo bylo oprávněno soudce disciplinárně postihovat... I když dostávalo jen všeobecné informace a nemělo zprávy o žádných prohřešcích, byla ve hře nestrannost. Takové aktivity nepochybně varovaly soudce, že jejich kroky jsou vystaveny pečlivému dohledu," praví se ve verdiktu.

Soud pro lidská práva rovněž kritizoval způsob, jakým byl Kinský během uplatňování svých restitučních nároků trestně stíhán. Česká policie v roce 2004 zahájila stíhání Kinského kvůli podezření, že se dopustil podvodu. Stíhání bylo podle štrasburského soudu "zjevně urážlivé".

"Jakýkoli pokus trestně postihovat uplatňování práv v civilních sporech, zejména v případech s účastí státu, je v rozporu s právem na spravedlivý proces," zdůrazňuje se v dnešním verdiktu.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Palečkové se kritikou, která nyní zazněla u evropského soudu, zabýval z velké části dříve i Ústavní soud ČR. Nedospěl však k závěru, že by "opatření přijatá vůči stěžovateli mohla mít vliv na spravedlivost občanskoprávního řízení, které stěžovatel vedl".

Evropský soud pro lidská práva, který posuzuje stížnosti občanů na konkrétní stát a je institucí Rady Evropy, nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi; soud může pouze konstatovat, že stát porušil při posuzování konkrétní kauzy určitá lidská práva a může danému státu nařídit zaplacení odškodného a soudních výloh. Podle Palečkové soud pro lidská práva ani tentokrát nezpochybnil zásadu, na jejímž základě soudy rozhodovaly - tedy zásadu, že při žádostech o vydání majetku zabaveného v minulosti nelze obcházet restituční předpisy.

Základní údaje o restitučních kauzách F.O. Kinského

- Potomek jednoho z nejznámějších českých šlechtických rodů František Oldřich Kinský usiloval o navrácení rodového majetku v odhadované hodnotě až 40 miliard korun. Český a argentinský občan, který zemřel v dubnu 2009 ve věku 72 let, podal u soudů přes 150 žalob, uspěl ale jen výjimečně. Zlomovým byl pro jeho kauzy verdikt Ústavního soudu (ÚS) z listopadu 2005, podle něhož není možné domáhat se majetku zabaveného před rokem 1948 jinak než podle restitučních zákonů.

- Kinský neúspěšně žádal vrácení zejména polností a lesů, chtěl ale zpět i budovy včetně paláce Kinských na pražském Staroměstském náměstí, kde sídlí Národní galerie. O majetek rodina přišla po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, protože podle dobových dokumentů spolupracovala s nacisty. Kinského advokát ale tvrdil, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, který zemřel už v prosinci 1938, ale František Oldřich, který byl v té době nezletilý.

- Před stěžejním rozhodnutím ÚS z podzimu 2005, který určil, že o navrácení majetku nelze žádat na základě žalob na určení vlastnictví (v Kinského kauzách to soud zopakoval mimo jiné v lednu 2006), zvítězil Kinský jen v pěti přích. Soudy mu přiřkly jen nepatrnou část majetku, o který žádal, konkrétně pozemky, les a park u Chocně na Ústeckoorlicku a náhrobní kapli ve Veltrusech na Mělnicku. Ve všech případech se jejich tehdejší vlastníci, většinou menší obce, vzdali práva na odvolání.

- Nejvíce Kinského žalob se přitom týkalo nemovitostí na Chrudimsku, Děčínsku, v okolí Kladna a Rakovníku. Nároky Kinský vznesl i na objekty a pozemky na Litoměřicku, Českolipsku a Svitavsku.

- Kinský se o navrácení rodového majetku začal zajímat poměrně pozdě, v době, kdy se chýlil ke konci termín pro uplatnění restitučních nároků. Podle restitučních zákonů nicméně nepostupoval. V roce 2001 mu matrika v Praze 1 vydala osvědčení o státním občanství ČR, ministerstvo vnitra však v únoru 2004 rozhodlo, že osvědčení je neplatné, neboť je měl vydat Krajský úřad Ústeckého kraje. Městský soud v Praze ale v lednu 2007 rozhodnutí ministerstva vnitra zrušil, a Kinský tak zůstal českým občanem.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Zpět