Stock i Palírna U Zeleného stromu i vítají udělení výjimky na tuzemák

foto Likérka Stock v Plzni-Božkově.

Prostějov/Plzeň - Největší česká likérka STOCK Plzeň - Božkov i vedení prostějovské likérky Palírna U Zeleného stromu vítají dnešní rozhodnutí Evropské komise, která udělila ČR a Slovensku výjimku na postup při výrobě tuzemáku. Výrobci v obou zemích tak budou moci dalších pět let používat při jeho výrobě tradiční rumové aroma. Bez udělení výjimky by tato možnost skončila 22. dubna, kdy vyprší přechodné období zavedené v roce 2012.

"Aroma je v této podobě užíváno více než 100 let a žádné jeho nežádoucí účinky nikdy prokázány nebyly," řekl ČTK generální ředitel Stocku Jan Havlis. Dnešní rozhodnutí podle něj poskytne výrobcům dostatečnou dobu pro další analýzu aroma. "Bude tak dostatek času prokázat EFSA (Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin) jeho nezávadnost, případně pro úpravu tak, aby vyhovovalo veškerým novým požadavkům EFSA a přitom splnilo i senzorické kvality požadované zákazníkem," dodal.

EFSA loni upozornil, že některé látky v rumovém éteru, který dodává charakteristickou chuť a vůni českému tuzemáku, mohou být jako rakovinotvorné zdravotním rizikem. Aroma se používá také při výrobě některých nealkoholických nápojů, pekařských výrobků a cukrovinek.

O výjimku, která se týká jen používání tradičního aroma při výrobě tuzemáku, a nevztahuje se tedy na cukrovinky a další výrobky, požádaly ČR a Slovensko loni v prosinci. Dnes ji s pětiletým omezením potvrdil Stálý výbor Evropské komise pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, přičemž právní finalizace ještě nějakou dobu potrvá.

Tuzemák je nejprodávanější lihovina v ČR, každá čtvrtá prodaná lahev alkoholu je takzvaný tuzemský rum. U Stocku je tento poměr výrazně větší. Podle marketingového ředitele Stocku Tomáše Hejkala mají z celého českého trhu lihovin největší podíl tuzemáky a rumy. Zatímco v ČR loni tuzemáky meziročně vzrostly téměř o šest procent, Božkov tuzemský, který je podle Hejkala základem celé kategorie, posílil o 8,2 procenta. "Češi jsou prostě rumový národ. Jak se s ním všeobecně pracuje, například se dává do pečení, jsou na něj chuťové buňky nastavené," řekl Hejkal.

Tuzemák vznikl koncem 19. století v Rakousku-Uhersku jako náhražka třtinového rumu z Karibiku. Likérníci ve střední Evropě původní nápoj "převálcovali", když vyrobili lihovinu s domácími surovinami a aromaty, která připomínala drahé zámořské rumy. Tuzemáky pijí také v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku a v zemích bývalé Jugoslávie.

Unie: Máme pět let na přesvědčení EK, že rumové aroma neškodí

Unie výrobců a dovozců lihovin se bude během pěti let, kdy bude platit výjimka pro ČR a Slovensko pro výrobu tuzemáku s aromatem, snažit přesvědčit Evropskou komisi, že aroma zdraví neškodí. Výjimka není platná pro výrobce cukrovinek, podle Potravinářské komory ČR si se zaváděním nových chutí výrobci poradili. Podle jednoho z předních výrobců cukrovinek, společnosti Neslé Česko, se změna aromatu projeví v pěti firemních výrobcích, které začne vyrábět po 22. dubnu.

Česko a Slovensko dostaly od Evropské komise výjimku a budou tak moci při výrobě alkoholického nápoje "tuzemák" dalších pět let používat tradiční rumový éter. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin esence obsahuje rakovinotvorné látky. Rumový éter obsahuje sloučeninu furan, která by mohla být podle komise nebezpečná pro zdraví.

"Je potřeba říct, že nebezpečné látky jako furan jsou běžné v množství, jaké naleznete ve dvou panácích tuzemáku, například v instantní kávě, v zelenině, v ovoci. Najdete to zvláště v potravinách, které jsou konzervovány," uvedl výkonný ředitel unie Jaroslav Burkart.

Podobně argumentuje ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii Miroslav Koberna. "Je to produkt, který se 150 let vyrábí, nikdy s ním žádné problémy nebyly, nikdy nikomu zdraví nepoškodil a pokud vím, tak objem, který by mohl mít zdravotní důsledky, je asi v osmi litrech (rumu). Pokud tedy někdo bude dlouhodobě konzumovat čtyři až osm litrů rumu denně, tak mu určitě ten rumový éter zdraví poškodí," uvedl.

Výjimka EK neplatí pro cukrovinky. "Zásadní problém to nebude. Výrobci, kteří toto rozhodnutí očekávali, si s tím nějakým způsobem poradili," řekl Koberna. Rozdíl v chuti nebude natolik významný, aby ho spotřebitelé vyhodnotili jako negativní.

Mluvčí Nestlé Česko Andrea Brožová ČTK řekla, že firma začala s hledáním nového aromatu už loni v září. "V současné době máme náhradní aromata, se kterými začneme výrobu 22. dubna. Jde čistě o výměnu jednoho aromatu za druhé, nikoliv o změnu receptury. Byly provedeny senzorické testy a udělali jsme vše proto, aby zákazník nic nepoznal. Změna aromatu se dotkla pěti našich výrobků - jde o Rumové pralinky, Milenu, Coco, Margot a Sójové řezy," dodala. Cena cukrovinek by se podle ní měnit neměla. "Nicméně náklady pro výrobce tato změna nese. Patří mezi ně práce přibližně 20členného týmu po dobu šesti měsíců. Tento proces stále ještě není ukončen," dodala.

"Naši zástupci při vyjednávání s Evropskou komisí o dalším možném používání rumového aroma v lihovinách argumentovali doložením tradice výroby v těchto nápojích. Proti výjimce dnes byla Francie a Dánsko, Rakousko se zdrželo hlasování, ostatní členské státy a komise ji odsouhlasily," uvedl český ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).

Rumové aroma využívané pro výrobu tresti, dává rumu podle úřadu nezaměnitelnou a běžnými aromaty nenahraditelnou rtuť. "Výroba rumové tresti má v ČR mimořádnou tradici, která spadá do 19. století," uvedlo ministerstvo zemědělství. Loni se v ČR podle něj vyrobilo 17 milionů litrů tohoto rumu.

Prostějovská likérka udělení výjimky vítá

Zástupci Palírny u Zeleného stromu představili 1. února v Praze novou značku bývalé likérky Granette & Starorežná Distilleries. Společnost vyrábí okolo 100.000 hektolitrů lihovin ročně, v budoucnu by chtěla až 70.000 hl vyvážet. Loni vyvážela přibližně 11 procent produktů. Podařilo se uhájit tradiční charakter výrobku s historií sahající více než 150 let do minulosti, řekla dnes ČTK marketingová ředitelka Palírny U Zeleného stromu Zuzana Behová.

"Dlouhodobě domácí výrobci lihovin plnili všechny požadavky EU. Navíc škodlivé vlivy rumového aroma nebyly prokázány. Zvítězil zdravý rozum," uvedla Behová. Bez dnešního udělení výjimky by možnost používat rumové aroma skončila 22. dubna, kdy končí přechodné období zavedené v roce 2012.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) loni upozornil, že některé látky v rumovém éteru, který dodává charakteristickou chuť a vůni českému tuzemáku, mohou být jako rakovinotvorné zdravotním rizikem. Aroma používá také při výrobě některých nealkoholických nápojů, pekařských výrobků či cukrovinek.

Podle Behové by bylo nesmyslné používání rumového aroma zakázat, když jiné produkty obsahují sledované problematické látky, a to zejména furan, v mnohem vyšším množství než v tuzemáku. "Sledované látky totiž můžeme nalézt v kukuřici, pivu, kakau, kávě, lískových ořeších, medu, v jehněčím a skopovém, bramborách, sójových bobech, čaji, pšeničném chlebu či tequile," řekla.

O výjimku, která se týká jen používání tradičního aroma při výrobě tuzemáku, a nevztahuje se tedy na cukrovinky a další výrobky, požádaly ČR a Slovensko loni v prosinci. Nyní ji, s pětiletým omezením, potvrdil Stálý výbor Evropské komise pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Právní finalizace ještě určitou dobu potrvá.

Tuzemák je nejprodávanější lihovina v ČR, každá čtvrtá prodaná lahev alkoholu je takzvaný tuzemský rum.

Palírně U Zeleného stromu předloni vzrostly celkové tržby včetně spotřební daně o šest procent na 1,44 miliardy korun. Export se na tržbách podílel zhruba 12 procenty. Největším exportním trhem Palírny U Zeleného stromu zůstává Slovensko, lihoviny dodává také do Německa, Polska, Anglie, Ruska, Švédska, Kanady či do Austrálie. Výsledky loňského hospodaření zatím nebyly zveřejněny.

Výjimka EU o používání rumového aroma výrobu modlitbiček neohrozí

Výrobu legendární perníkové pochoutky miletínské modlitbičky nové nařízení Evropské komise (EK) o používání rumového aroma na kolena nesrazí. ČTK to dnes řekla spolumajitelka společnosti Pernikářství a cukrářství Erben z Miletína na Jičínsku Jaroslava Erbenová.

"Rumové aroma používáme minimálně. Když ho nebudeme smět do našich výrobků přidávat, problém to nebude. Místo toho budeme přidávat více rumu, tuzemáku nebo slovenského Leonu, stojí podobně jako rumové aroma," řekla ČTK Erbenová.

Rozhodnutí EK se týká udělení výjimky na používání tradičního aroma při výrobě tuzemáku, avšak už nikoli při výrobě cukrovinek. "Kolik vyrobíme modlitbiček? Tak to je různé, záleží na počasí, jak chodí lidé. Někdy to je 700 denně někdy 1000. Kromě toho vyrábíme i klasický perník," řekla Erbenová. Podle ní je roční obrat firmy přibližně pět milionů korun hrubého. Erbenovi dodávají modlitbičky do cukráren a obchodů. Modlitbičky mají ochrannou známku pro Českou republiku.

Podle rodinné tradice přišel na nápad vyrábět modlitbičky v roce 1864 Josef Erben při pohledu na ženy vracející se z nedělní bohoslužby a v ruce svírající modlitební knížku. Tvar knížky ho inspiroval k vytvoření medového perníčku s oříškovou náplní, plátkem z bílků a cukrovou polevou, na níž je uprostřed půlka mandle jako připomínka křížku. Miletínské modlitbičky se tak řadí k potravinářským výrobkům s nejdelší tradicí v zemi.

Největšího rozkvětu výroba Erbenových modlitbiček dosáhla mezi světovými válkami, pochutnával si na nich i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Výroba tradičních modlitbiček dostala největší ránu v roce 1949, kdy byla provozovna znárodněna a rodina vystěhována. Potomci zakladatele z rodu Erbenů produkci podle původní receptury po roce 1989 úspěšně obnovili. Tajemství úspěchu modlitbiček spočívá ve správném postupu výroby a poměru všech surovin. Rodina proto tyto dvě věci chrání jako největší tajemství.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

22°C

Dnes je čtvrtek 19. dubna 2018

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď