Stavaři v Plzni prorazili druhý tubus nejdelšího tunelu pro vlaky

foto Hlava razicího stroje prorazila 7. října výjezdový portál severního tubusu pro nejdelší železniční tunel v Česku - v Ejpovicích u Plzně. Jde o stavbu za 2,5 miliardy korun.

Plzeň - Stavbaři dnes v Plzni prorazili poslední desítky centimetrů zeminy ve druhém tubusu budoucího nejdelšího železničního tunelu v Česku. Tunel bude hlavní částí nové dvojkolejné tratě z Rokycan do Plzně. Vlaky by jím měly jezdit na konci roku 2018, a to až stošedesátikilometrovou rychlostí. Cesta se tak zkrátí o devět minut.

Obří řezný štít 115 metrů dlouhého a 1800 tun těžkého razicího stroje Viktoria poprvé vykoukl na povrch v Plzni-Doubravce ze severního hloubeného tubusu před deseti dny, přesně rok poté, co se u Ejpovic zavrtal do země. Dnes se prokousal poslední částí částečně odtěženého svahu a zbořil tak graffiti malbu, která čelo zdobila. Podívat se na to přišly stovky lidí.

Jižní tubus o délce 4,1 kilometru se razil 16 měsíců do loňského června. Ražba severního tubusu, který je ještě o 33 metrů delší, trvala o čtyři měsíce méně. "Věděli jsme, co nás čeká. Na základě zkušeností z jižního tunelu tak ražba toho severního proběhla bez větších problémů. Jediné, co nás potrápilo, byla spousta spodní vody," řekl ČTK vedoucí ražeb společnosti Metrostav Štefan Ivor. I tak ale stavbaře překvapila tvrdá hornina. "Nepočítali jsme, že budou spility (magmatické horniny). Objevily se, i když v jižním tunelu nebyly," řekl Ivor.

Stavební práce pokračují budováním spojovacích chodeb obou částí tunelu. Pak se bude pokládat dno a na něj chodníky a železniční svršek. Stavba se oproti předpokladům prodraží o miliardu korun. "V současné době po posledním změnovém listu jsou náklady 4,8 miliardy, ale pravděpodobně to ještě není konečná částka, protože experti vyčíslují ještě další vícenáklady náročné stavby," řekl ČTK Pavel Surý, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), jež je investorem akce. Vyšší náklady vznikly zejména kvůli horším geologickým podmínkám. Kvůli terénu se musely často měnit disky razicího stroje, neboť se rychle obrušovaly.

"Je to tunel, který výrazně urychlí cestu z Prahy do Plzně, a je to bohužel poslední tunelářská práce, která je nachystána," řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Rád by proto pracoval co nejrychleji na přípravě velkého tunelu z pražského hlavního nádraží do Berouna. Cestování vlakem by se tak ještě výrazněji zrychlilo. "Jsem přesvědčen, že to bude velká konkurence autobusové dopravy," dodal ministr.

Řezná hlava o průměru 9,9 metru měla za minutu od 1,5 do 4,2 otáčky. Na hlavě je 55 řezných disků. Kdyby se spočítala celkovou dráha, kterou disky dohromady urazily, vydalo by to v obou tunelech dohromady na cestu ze Země na Měsíc a zpět, řekl Ivor. Razicí štít se úsekem mezi Kyšicemi a Plzní-Doubravkou pod vrchem Chlum posunoval vpřed rychlostí od pěti do 30 milimetrů za minutu. Největší denní postup byl o 38 metrů. Tunel je od sedmi do 70 metrů pod povrchem země, vede například pod vrchem Chlum. Tubusy jsou vzdálené od sebe deset až 35 metrů. Z obou se vytěžilo 600.000 metrů krychlových zeminy.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

21°C

Dnes je úterý 17. října 2017

Očekáváme v 11:00 18°C

Celá předpověď