Berlín - Vítěz předčasných voleb do německého Spolkového sněmu, konzervativní unie CDU/CSU, chce vést jednání o koaliční vládě se sociálními demokraty (SPD). Na tiskové konferenci to dnes oznámil předák CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Rozhovory chce zahájit v příštích dnech, cílem je vytvořit vládu do Velikonoc. CDU/CSU a SPD mají v 630členném parlamentu 328 křesel.
Konzervativci vedení Merzem vyhráli nedělní volby se ziskem 28,5 procenta hlasů. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, která tak zdvojnásobila svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2021. Pro třetí sociální demokracii dosavadního kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů. Pro tuto stranu je to nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.
Merz dnes na tiskové konferenci řekl, že chce vládu sestavit právě se sociálními demokraty, kteří byli nejsilnější stranou dosavadní vlády. "Jsem pevně rozhodnut vést se sociálními demokraty konstruktivní, dobré, rychlé rozhovory," uvedl. Prioritami podle něj budou migrační, bezpečnostní a hospodářská politika.
Kancléř Scholz už v neděli vyloučil, že by se podílel na koaličních jednáních, i to, že by mohl být členem příští vlády. Chce zůstat řadovým poslancem. Spolupředseda SPD Lars Klingbeil na tiskové konferenci, která předcházela té Merzově, uvedl, že není jisté, že sociální demokraté budou součástí příští vlády, a dodal, že "míč je na Merzově straně hřiště". O případné účasti ve vládě podle něj budou muset rozhodnout členové SPD v celostranickém hlasování. Klingbeil také dodal, že některé Merzovy výroky z předvolební kampaně "prohloubily příkopy" mezi CDU/CSU a SPD.
Podle Merzových představ by měla být vláda hotová do Velikonoc, které letos připadají na druhou polovinu dubna. Rozhovory by měly podle něj začít nejpozději příští týden, po nedělních zemských volbách v Hamburku.
Merz na tiskové konferenci vyjádřil také naději, že se mu podaří přesvědčit USA, že dobré transatlantické vztahy jsou v zájmu obou stran. Připustil, že se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy od Evropy odvrací. Dodal, že o vztahu se Spojenými státy v neděli dlouze debatoval také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který se dnes setká s Trumpem k jednání mimo jiné o válce na Ukrajině.
Takzvaná velká koalice CDU/CSU a SPD se po nedělních volbách ukázala být prakticky jedinou reálnou možností, jak sestavit většinovou vládu. Způsobila to především skutečnost, že se do parlamentu nedostaly dvě menší strany: liberálové z FDP a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Spolupráci s AfD kvůli jejím extremistickým postojům Merz opakovaně vyloučil. Dnes na tiskové konferenci řekl, že výsledek AfD je pro středové demokratické strany "posledním varováním" a že si je vědom, že jeho budoucí vláda musí uspět, aby zabránila nástupu krajní pravice k moci.
Takzvaná velká koalice konzervativců a sociálních demokratů Německu vládla už několikrát. Termín pochází z doby, kdy byly CDU/CSU a SPD dvěma největšími frakcemi v parlamentu, což v příštím sněmu už platit nebude. Poprvé velká koalice vznikla ve spolkové republice v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005. V čele vlády stála konzervativní kancléřka Angela Merkelová, která od tohoto roku Německo vedla dalších 16 let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých vlád. Kromě let 2005 až 2009 také v letech 2013 až 2018 a 2018 až 2021. Sociální demokraté byli vždy menším koaličním partnerem.
