Sobotka chce po Babišovi vyhodnocení zajišťovacích příkazů

foto Zleva ministr financí Andrej Babiš a premiér Bohuslav Sobotka 10. května v Praze na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny svolané k Babišově údajnému zneužívání médií a dalších institucí. Schůzi vyvolaly opoziční ODS a TOP 09 kvůli nahrávkám, na kterých Babiš mluví s novinářem svého bývalého deníku o materiálech připravovaných o politických rivalech.

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce požádat ministra financí Andreje Babiše (ANO) o podrobné vyhodnocení toho, jak finanční správa nyní využívá zajišťovací příkazy, i důvody nárůstu jejich počtu v letech 2013 až 2015. Sobotka to dnes řekl ve Sněmovně při debatě o opatřeních proti zneužívání zajišťovacích příkazů finanční správou. Zařazení tohoto bodu na jednání navrhla TOP 09, podle níž tento instrument likviduje nevinné podnikatele.

Premiér uvedl, že v roce 2013 bylo vydáno 467 rozhodnutí o zajišťovacích příkazech, ale v roce 2015 to bylo už 1605 příkazů. Podle něj to může poukazovat na negativní jevy v ekonomice.

"Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti o profesionalitě a objektivnosti finanční správy při jeho využívání," řekl Sobotka. Bude také chtít, aby finanční správa přezkoumala svůj postup při používání příkazů především tam, kde Nejvyšší správní soud rozhodl o jejich zrušení. Podle premiéra je v posledních čtyřech letech soud zrušil ve čtyřech případech. Pořad České televize Reportéři ČT dříve uvedl, že Nejvyšší správní soud stále častěji upozorňuje na to, že v síti uvízla řada nevinných firem.

Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) chce Sněmovně předložit ke schválení takové usnesení, v němž by poslanci vyzvali vládu k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nezneužívala zajišťovací příkazy. Ministr Babiš se z dnešního jednání omluvil z pracovních důvodů. Poslanci zatím o návrhu usnesení nehlasovali, jednání přerušili kvůli polední přestávce.

Postupy berních úředníků v těchto případech dnes kritizovali především poslanci pravicové opozice, ale přidali se k nim i někteří poslanci ČSSD. Finanční správy se zastal předseda hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO), který je kandidátem na nového ministra financí, a finanční správě blahopřál. Uvedl, že institut zajišťovacích příkazů zneužíván není a do zákona byl vložen oprávněně. Připomněl, že tento institut se do zákona o dani z přidané hodnoty dostal v roce 2011, kdy byl ministrem financí Míroslav Kalousek (TOP 09).

Zbyněk Stanjura (ODS) ale prohlásil, že tento institut je v zákoně již od roku 1993 a v zákoně o DPH je jen zvláštní úprava. Kalousek řekl, že tento institut podává za správný, otázkou ale podle něj je, jak se s ním nakládá. Prodej majetku postižených firem za třetinovou až čtvrtinovou cenu podle něj vzbuzuje podezření, že tento postup je motivován na základě politického nebo konkurenčního boje.

Smyslem zajišťovacího příkazu, jak již dříve popsal Nejvyšší soud, je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová již dříve na stránkách ministerstva uvedla, že zajišťovacím příkazem se jen ve výjimečných případech a v případě důvodných podezření zadrží poplatníkovi taková částka, která se rovná možnému daňovému úniku. Počet příkazů se podle ní navíc loni snížil o 44 případů na 1561 použití.

Podle státního závěrečného účtu se zajišťovací příkazy loni týkaly celkem 3,33 miliardy korun a z této částky se podařilo tímto způsobem vybrat 1,1 miliardy korun.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

16°C

Dnes je čtvrtek 21. září 2017

Očekáváme v 5:00 9°C

Celá předpověď