Sněmovna projednala asi polovinu návrhů, které předložil Senát

foto Schůze Sněmovny v Praze, Sněmovna - ilustrační foto.

Praha - Sněmovna se v končícím volebním období vypořádala s necelou polovinou předloh, které předložila horní parlamentní komora. Předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD) to vysvětluje její omezenou kapacitou. Ani předseda Senátu a Hamáčkův stranický kolega Milan Štěch nevidí v tomto poměru nějaké záměrně nekalé jednání.

Senát poslal v uplynulých čtyřech letech poslancům podle údajů sněmovní databáze 23 návrhů zákonů, z nichž dva sám stáhl. Z ostatních 21 předloh Sněmovna hlasovala o devíti, přičemž osm norem dolní komora schválila. Už v úvodním kole zamítla senátní návrh pravidel pro šumavský národní park.

V prvním čtení zůstalo 11 novel, většinu z nich poslanci nezačali ani projednávat. Jedna předloha se dostala do druhého čtení, dál nepokročila. Týkala se zvýšení pokut za porušení zákazu vjezdu pro kamiony, které překročí povolený hmotnostní limit.

"Poslanecká sněmovna má omezenou kapacitu. Přestože jsme v tomto volebním období měli rekordní počet jednacích dnů, řadu předloh se nepodařilo projednat, mezi nimi jsou i senátní návrhy," řekl ČTK předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Štěch upozornil na to, že senátní předlohy jsou o něco úspěšnější než poslanecké. "Nemyslím si, že by poslanci naše tisky ignorovali nebo úmyslně neprojednávali, to z čísel nevyplývá," řekl ČTK. Skutečnost, že se příliš poslaneckých a senátorských návrhů do legislativního procesu nedostane, platí podle něho obecně, vyšší šanci mají dlouhodobě vládní normy.

Předloh je podle Štěcha celkově značný počet. Soudí, že před kvantitou by měla dostat přednost kvalita. "Názory veřejnosti jsou prostě různé a našemu právnímu řádu tak někdy spíše škodí než pomáhá překotná snaha vše upravovat novými zákony," tvrdí.

Senátu se podle jeho předsedy daří postupně více prosazovat svoje záměry a má u poslanců větší váhu než v době vzniku v polovině 90. let minulého století. Navzdory tomu Štěch soudí, že Sněmovna by mohla být ze zákona povinna začít každý senátní návrh aspoň projednávat.

Ze senátních předloh takzvaně spadne pod stůl například obnova vyplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, zavedení tolerance mírného množství alkoholu u cyklistů, uzákonění místní příslušnosti exekutorů a zrušení podmínky očkování pro účast dítěte ve škole v přírodě nebo na letních táborech. Senátorům se nepodařilo prosadit ani návrh zákona o veřejných kulturních institucích, jenž měl umožnit přeměnu kulturních příspěvkových organizací do podoby, která by pomohla zlepšit jejich fungování a vícezdrojové financování. Nebudou zavedena dvoudenní místní a krajská referenda, pokud by se konala společně s volbami.

Nezmění se také financování akutní péče o ohrožené děti. Horní komora navrhovala, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc získala stálý přísun peněz ze státního rozpočtu. Projednávání předlohy poslanci přerušili v úvodním kole potom, co pravicová opozice vetovala možnost jejího zrychleného schválení už v prvním čtení.

Kdyby senátoři na některé z navrhovaných norem trvali, museli by je po říjnových sněmovních volbách navrhnout, projednat a poslat do Sněmovny znovu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

6°C

Dnes je čtvrtek 14. prosince 2017

Očekáváme v 11:00 5°C

Celá předpověď