Bratislava - Slovenská sněmovna odsunula na svou zářijovou schůzi rozhodování o návrhu zákona, aby nevládní organizace financované ze zahraničí musely až na výjimky ve svém názvu používat zvláštní označení. Sněmovna tak učinila na začátku své dnešní řádné schůze, do jejíhož programu bylo klíčové druhé čtení o předloze původně zařazeno. Letos v dubnu místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová řekla, že schválení zákona v navrhovaném znění by znamenalo jeho rozpor s evropským právem. Předlohu kritizuje také slovenská opozice. Po sporech uvnitř vládní koalice sněmovna zatím nepřistoupí k volbě svého nového předsedy.
Označení "organizace se zahraniční podporou" by podle návrhu měly používat hlavně ty spolky, které během jednoho roku dostanou ze zahraničí příspěvky přesahující částku 5000 eur (zhruba 123.000 Kč). Do tohoto limitu nemají být započítávány peníze z evropských fondů.
Návrh do sněmovny předložili poslanci vládní nacionalistické Slovenské národní strany (SNS), která je nejmenší ze tří stran v kabinetu premiéra Roberta Fica. V prvním čtení sněmovna schválila předlohu hlasy vládních poslanců v dubnu.
Předseda SNS Andrej Danko už v pondělí řekl, že Bratislava očekává k návrhu zákona stanovisko komise. Tvrdil, že nechce v některých věcech ustupovat, ale dodal, že v některých záležitostech "musíme vnímat ohrožení evropských peněz".
Slovenská opozice, nevládní sektor a také Jourová už dříve předlohu přirovnaly k maďarskému zákonu z roku 2017, který zavedl zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí. Soudní dvůr EU pak v roce 2020 rozhodl, že tento zákon je v rozporu s právem Evropské unie.
Zákony namířené proti nevládním organizacím platí už léta v Rusku. Podle právní normy z roku 2012 mohou úřady označit za takzvaného zahraničního agenta nevládní organizace, které jsou financované ze zahraničí a které se zabývají politickou činností. Později režim platnost normy rozšířil i na média nebo jednotlivce.
Do programu schůze nebyla zařazena ani volba nového předsedy slovenského parlamentu. Tato funkce není obsazena od dubnového zvolení tehdejšího šéfa vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Petera Pellegriniho prezidentem. Zájem o druhou nejvyšší ústavní funkci v zemi projevil Danko, který je místopředsedou sněmovny a kterého v této záležitosti podpořili i někteří představitelé nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie. Hlas-SD naopak trvá na dodržení koaliční smlouvy, podle které křeslo předsedy parlamentu patří této straně.
O novém šéfovi sněmovny, kterého poslanci volí v tajném hlasování, hodlají vládní strany jednat v létě. Slovenský parlament v současnosti řídí jeho místopředseda Peter ŽIga z Hlasu-SD. Opozice nevyloučila, že postaví vlastního kandidáta na předsedu sněmovny; k prosazení takového návrhu opoziční strany ale nemají dostatek poslanců.
Slovenská sněmovna by podle očekávání měla na nynější schůzi definitivně rozhodnout o novém zákonu o veřejnoprávní televizi a rozhlasu (STVR), proti kterému rovněž vystupuje opozice. Část pracovníků stanice se kvůli němu v pondělí zapojila do výstražné stávky. STVR má nahradit nynější Rozhlas a televizi Slovenska, v čele stanice by předčasně skončil její současný generální ředitel. Podle opozice chce vláda toto veřejnoprávní médium ovládnout.
