Skenování Věstonické venuše odkrylo praskliny

foto Některé z nejvýznamnějších archeologických nálezů na území České republiky, které jsou dlouhodobě uloženy v několika muzeích, dorazily 4. srpna za ozbrojeného doprovodu z Opavy do Národního muzea v Praze. Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonická venuše (na snímku) a meteority, které dopadly poblíž Opavy, budou do 27. srpna k vidění na výstavě Unikáty zemských muzeí. Putovní výstava, která se již konala v Opavě a bude pokračovat do Brna, připomíná 200 let existence tří zemských muzeí.

Brno - Skenování odkrylo uvnitř Věstonické venuše víc nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Výsledky pomohou vědcům v rozhodování jak sošku nejlépe převážet, uvedlo dnes v tiskové zprávě Moravské zemské muzeum. Digitální sken udělala už skoro před dvěma lety firma FEI.

Předběžné výsledky ukazují, že venuše byla vytvořena z hroudy spraše, která obsahovala různé příměsi - karbonátové cicváry, kosti anebo mamutovinu, uhlíky, křemenná zrna a dokonce i terciérní zkameněliny. Zdá se, že tvůrce venuše připravil keramické těsto z hlíny dostupné na ploše sídliště a nijak zvlášť ho neupravoval.

Digitální model venuše umožnil vědcům poprvé blíže popsat malé vpichy a prohloubeniny na povrchu vzácné sošky. Tvar všech čtyř vpichů na temeni hlavy je stejný, což naznačuje, že byly vytvořeny stejným nástrojem, pravděpodobně hrotem brku malého ptačího pera.

Skenování v laboratoři FEI (dnes Thermo Fisher Scientific) odkrylo uvnitř těla venuše více nebezpečných prasklin, než se původně předpokládalo. Nyní pokračuje analýza, zda a v jaké míře jsou propojeny a jak velké nebezpečí hrozí při jejím transportu. "Výsledky pomohou v rozhodování, jak nejlépe Venuši převážet, zvláště pak v letadle. Při změně tlaku by totiž vzduch v prasklinách mohl způsobit její roztržení," uvedl vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25.000 až 29.000 let. Sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi na sídlišti lovců mamutů. Sám Absolon u objevu nebyl a detaily publikoval až později. Soška ve zbytcích velkého ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Nyní zůstává venuše trvale uložená ve schránce, muzejníci s ní nechtějí moc manipulovat, aby se nepoškodila.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

23°C

Dnes je pátek 20. dubna 2018

Očekáváme v 7:00 11°C

Celá předpověď