Senát schválil návrh na urychlení výstavby dopravních staveb

foto Nově budovaná silnice. Ilusrační foto.

Praha - Senát dnes po rozsáhlé debatě schválil poslanecký návrh, který má usnadnit a urychlit přípravu výstavby dopravní, energetické i komunikační infrastruktury. Schválená novela kromě jiného obsahuje seznam dopravních staveb, u nichž se má usnadnit vyvlastňování pozemků pomocí takzvaného mezitímního rozhodnutí. Zavádí také fikci souhlasu, která má úřady přimět k tomu, aby konaly rychleji.

Schválit novelu doporučily senátorům tři senátní výbory. Dnes pro ni hlasovalo 50 senátorů, dva byli proti a 17 senátorů se zdrželo. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Zpravodaj Jiří Cienciala prohlásil, že zákon je tak potřebný, že senátoři nesmí zbrzdit jeho přijetí ani o den. Pro jeho přijetí se vyslovili i senátor ANO Jaroslav Větrovský, senátor ČSSD Radko Martínek nebo Jiří Čunek (KDU-ČSL). Zastánci návrhu poukazovali hlavně na současné potíže při výstavbě dálnic, zaznívaly i argumenty ohledně obětí na životech na současných komunikacích.

Naproti tomu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) některá ustanovení kritizovala. Vadil jí hlavně nový paragraf, který umožní oprávněným investorům a pověřeným osobám vstup i vjezd na nemovité věci pro průzkumné práce. Poukazovala na to, že nemovité věci nejsou jen pozemky, ale i stavby, rekreační objekty nebo dvorky. Podle Václava Hampla (za KDU-ČSL) je zákon napsaný tak, že někdo může přijít občanům kopat sondu do ložnice. S tím ale nesouhlasil Miloš Vystrčil (ODS).

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) navrhla zamítnutí návrhu zákona. Podle ní v případě přijetí skončí dříve či později u Ústavního soudu. Uvedla mimo jiné, že zaváděné mezitímní rozhodnutí má dopadat na konkrétní stavby, čímž vymizí požadavek na to, aby byl zákon obecný a dopadal na předem neurčený počet subjektů. Ladislav Kos (za Zelené) odmítl pro zákon zvednout ruku s tím, že zákon fakticky omezuje práva občanů. Podle Čunka však práva účastníků řízení neopomíjí.

"My nehrajeme na notu zhůvěřilým investorům," bránil návrh zástupce předkladatelů poslanec ANO Martin Kolovratník. Senátory žádal o podporu návrhu, protože podle něj pomůže infrastruktuře a ekonomice.

Mezitímní rozhodnutí při vyvlastňování pozemků pro vybrané dopravní stavby má znamenat, že stavba by mohla začít a pokračovat nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Vyvlastnitel by po splnění podmínek požádal o toto rozhodnutí, úřad by v prvním kroku dovolil zahájit stavební práce a v druhém kroku by se řešil případný spor o výši náhrady.

Předkládající poslanci původně navrhovali získávat pozemky pro tyto stavby předběžnou držbou, zaznívaly však obavy z toho, že toto řešení by mohlo narazit u Ústavního soudu. Seznam obsažený v novele zahrnuje vybrané dálnice, silnice I. třídy, železnice, metro i nové oplocení pražského Letiště Václava Havla. Je na něm například Pražský okruh, stavby v rámci pražského, brněnského a ostravského železničního uzlu nebo plavební stupně Děčín a Přelouč.

Novela obsahuje také tzv. fikci souhlasu. Týkat se bude přípravy dopravních, energetických a dalších staveb, na něž se zákon o urychlení výstavby vztahuje. Pokud by úřad nevydal závazné stanovisko do 60 dnů, mělo by se za to, že nemá námitek. Má to donutit úřady, aby svá stanoviska vydávaly včas. Toto pravidlo ale nebude platit při vydávání závazných stanovisek při posuzování vlivů na životní prostředí, tj. při procesu EIA.

Předloha obsahuje i ustanovení, které má usnadnit budování internetového připojení. U přípojek elektronických komunikací do 100 metrů se nebude vyžadovat územní rozhodnutí, územní souhlas ani kolaudační rozhodnutí. Nemá to ale platit pro případy, kdy se bude vyžadovat EIA.

Senát schválil změny u zaměstnaneckých penzijních fondů

Senát schválil novelu, která upravuje fungování zaměstnaneckých penzijních fondů. Změna má usnadnit volný pohyb pracovníků v rámci EU. Zároveň ruší některá pravidla, která v tomto systému vytvářejí překážky. Novela reaguje na požadavky legislativy EU. V ČR není systém zaměstnaneckých penzí zaveden, přesto je ČR povinna změny do zákona zavést. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Účinnosti má nabýt dnem vyhlášení ve sbírce zákonů.

Zaměstnanecké penzijní pojištění ovšem mohou v Česku nabízet instituce z jiných zemí EU, které k tomu mají povolení a oznámí tuto činnost České národní bance. Zaměstnanecké penzijní pojištění je organizováno a financováno prostřednictvím zaměstnavatele.

Cílem směrnice EU je podle předlohy usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy tak, že jim zůstanou zachovány výhody z doplňkových důchodových systémů. Jedním z cílů směrnice je také to, aby klienti a čekatelé na důchod, kteří se pohybují po unii, byli na požádání informováni o svých doplňkových důchodových právech. Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění budou muset informovat klienta před skončením zaměstnání o tom, jaký dopad bude mít skončení zaměstnání na jeho důchodová práva ze systému.

Ministerstvo financí novelu předložilo ve zcela stejné podobě, ve které už prošla podstatnou částí legislativního procesu. Předchozí vláda návrh schválila loni v březnu a poté ho předložila Sněmovně. Vzhledem ke konci volebního období však nebyl legislativní proces řádně dokončen. Požadavky EU přitom měly být do českého právního řádu začleněny do 23. května.

Senát schválil přesnější pravomoci ČNB ve finančních krizích

Senát dnes schválil vládní novelu zákona o ozdravných postupech, která upřesňuje pravomoci České národní banky v případě krize na finančním trhu a upravuje fungování Garančního systému finančního trhu. Většina změn je podle ministerstva financí technického charakteru. Mají umožnit hladší a efektivnější fungování rámce pro řešení případných budoucích krizí na finančním trhu, kdy se například banky nebo záložny dostanou do potíží.

Novela zákona z roku 2015 upřesňuje některá již převzatá ustanovení evropské směrnice o krizovém řízení BRRD (Bank Recovery and Resolution). Tato směrnice má sladit řešení selhání bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry a na základě doporučení výboru pro finanční stabilitu (FSB) má vést k tomu, aby náklady selhání finančních institucí nesli věřitelé nebo společníci, a nikoli daňoví poplatníci.

Norma například nově zavádí oprávnění ČNB uložit finanční instituci vedení podrobného seznamu finančních smluv. To by mělo v případě, že se finanční instituce dostane do problémů, pomoci lépe posoudit účinnost jejího ozdravného plánu.

Norma rovněž novelizuje zákon o soudních poplatcích. Rozšiřuje seznam subjektů, které jsou osvobozeny od poplatků. Nově seznam zahrne i ČNB, pokud bude navrhovatelem v insolvenčním řízení.

Celá novela je reakcí na zkušenost s fungováním zákona, který do českého právního řádu zavedl rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků. Ty vypracovala a požaduje po členských státech EU. Navrhované úpravy vyplývají z praktických problémů spojených s aplikací zákona, jež nebylo možno vzhledem k jejich charakteru odhalit v průběhu samotné transpozice směrnice, uvádí materiál.

V případě Garančního systému finančního trhu, který má na starosti například výplatu pojištěných vkladů, norma přichází s tím, aby v otázce vnitřních předpisů mohla správní rada pověřit výkonnou radu jejich schvalováním.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

25°C

Dnes je úterý 14. srpna 2018

Očekáváme v 1:00 20°C

Celá předpověď