Šéfka Nobelova výboru: Za smrt Lioua Siao-poa může i čínská vláda

foto Čínský disident, básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po zemřel na selhání organismu. Oznámily to dnes čínské úřady. Nejznámějšímu čínskému politickému vězni, který trpěl rakovinou jater, bylo 61 let. Na snímku truchlící demonstrati v Hongkongu.

Peking - Čínský disident, básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po zemřel na selhání organismu. Oznámily to dnes čínské úřady. Nejznámějšímu čínskému politickému vězni, který trpěl rakovinou jater, bylo 61 let. Vláda v Pekingu je spoluodpovědná za předčasnou smrt Lioua Siao-poa, řekla v Oslu předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová. Zármutek nad skonem disidenta vyjádřili mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová či vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Liou byl koncem června podmínečně propuštěn z vězení. Čínské úřady ale navzdory jeho kritickému zdravotnímu stavu neumožnily jeho převoz k léčbě do zahraničí. Dva západní lékaři přitom o víkendu uvedli, že Liou do ciziny transportován být může.

Disidentův zdravotní stav se v posledních dnech rychle zhoršoval, Liou trpěl i onemocněním ledvin, nízkým krevním tlakem a částečnou neprůchodností střev.

Prohlášení o úmrtí vydala radnice ve městě Šen-jang na severovýchodě Číny, kde byl Liou hospitalizován. Uvádí se v něm, že pacient zemřel na mnohočetné selhání orgánů a pokusy o jeho záchranu byly marné.

Liou si od roku 2009 odpykával jedenáctiletý trest vězení za podvracení státní moci: v Chartě 08, kterou podepsalo přes 350 čínských intelektuálů a která se inspirovala československou Chartou 77, volal po respektování lidských práv a zavedení voleb.

Čínské úřady přísně kontrolovaly veškeré informace o případu známého disidenta a nemocnice, kde se pacient léčil, hlídaly bezpečnostní složky. Lioua směli navštěvovat příbuzní, novináři ale byli z nemocnice vykazováni.

Věznění čínského disidenta vyvolalo v zahraničí silnou kritiku. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert ve středu prohlásil, že Německo je silně znepokojeno zhoršujícím se stavem Lioua. "Vyzýváme čínské úřady, aby kladly na první místo humanitární aspekty tohoto případu a umožnily (Liouvi)... rychle odjet ze země," řekl Siebert.

V čínsky psaných médiích a na sociálních sítích nebyly o případu Lioua téměř žádné zprávy. Úřady nicméně nedávno umožnily zveřejnění videozáznamu z nemocnice, který zachycoval dva zahraniční lékaře nad disidentovým lůžkem, jak ujišťují Liouovu manželku, že lékařský tým sestavený čínskou vládou dělá v péči o jejího muže "maximum".

Video mělo podle všeho ukázat, že Peking se snaží poskytnout pacientovi co nejlepší péči. Německá ambasáda ale tento krok kritizovala s tím, že videonahrávka porušuje lékařské tajemství a že péči o Liou Siao-poa ve skutečnosti řídí čínská bezpečnostní služba.

Liou by poprvé uvězněn po prodemokratickém protestu na ústředním pekingském náměstí v roce 1989. Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010, kdy si už ve vězení odpykával svůj čtvrtý a poslední trest.

Šéfka Nobelova výboru: Za smrt Lioua Siao-poa může i čínská vláda

Vláda v Pekingu je spoluodpovědná za předčasnou smrt čínského disidenta, básníka a nositele Nobelovy ceny za mír Lioua Siao-poa, kterou dnes oznámily čínské úřady. V Oslu to řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová. Zármutek nad skonem disidenta vyjádřili mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres či německá kancléřka Angela Merkelová. OSN, Berlín, Paříž i Washington žádají svobodu pohybu pro Liouovu vdovu Liou Siu.

"Čínská vláda má velkou zodpovědnost za jeho předčasnou smrt," sdělila Reissová-Andersenová agentuře Reuters. "Považujeme za hluboce znepokojující, že Liou Siao-po nebyl přemístěn do zařízení, kde by mohl dostat odpovídající lékařskou péči dříve, než se stal nevyléčitelně nemocným," dodala.  

"Zprávy o vážném stavu Lioua Siao-poa se setkaly částečně s mlčením a s opožděnými váhavými reakcemi po celém světě... Je smutnou a znepokojivou skutečností, že zástupci svobodného světa, kteří si sami cení demokracie a lidských práv, jsou méně ochotni postavit se za tato práva ve prospěch jiných," stojí také v prohlášení Reissové-Andersenové.

Guterres je disidentovou smrtí "hluboce zarmoucen," sdělil mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

"Hnutí za lidská práva v Číně a na celém světě ztratilo zásadového bojovníka, který zasvětil svůj život nenásilné a důsledné obhajobě a prosazování lidských práv a který byl uvězněn za to, že stál za svým přesvědčením," uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Zároveň vyzval Peking, aby disidentově ženě nebránil ve svobodě pohybu včetně vycestování. Stejný požadavek vznesl také americký ministr zahraničí Rex Tillerson, německý šéfdiplomat Sigmar Gabriel a jejich francouzský kolega Jean-Yves Le Drian. Liou Sia je od roku 2010, kdy její manžel dostal Nobelovu cenu za mír, v podstatě držena v domácím vězení a trpí depresí.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila Lioua za statečného bojovníka za občanská práva a za svobodu projevu. Podle Gabriela má Čína vysvětlit, zda nešlo u disidenta diagnostikovat rakovinu dříve.

"Čína ukázala, jak brutální její společnost dokáže být," uvedl čínský disident a výtvarník Aj Wej-wej. Joshua Wong, tvář prodemokratických protestů v Hongkongu, sdělil, že jeho hnutí se pokusí pokračovat v Liouově boji za demokracii v Číně.

Osobnost zesnulého čínského disidenta ocenil i český ministr kultury Daniel Herman. "Odchází v něm osobnost velké mravní čistoty. Ve svém boji za život ve svobodě se nenechal zlomit ani brutalitou totalitní moci, ani vážnými zdravotními problémy. Uchovám si jej v paměti mezi těmi, jejichž život svědčí o smyslu zápasu o dobro; byť by se tento zápas zdál marný a předem prohraný," uvádí se v Hermanově vyjádření.

Nejznámější čínský politický vězeň, který se inspiroval československou Chartou 77, zemřel ve věku 61 let na selhání organismu. Trpěl rakovinou jater v konečném stadiu, kvůli které byl podmínečně propuštěn z vězení do ošetření v nemocnici ve městě Šen-jang na severovýchodě Číny. Čínské úřady ale neumožnily jeho převoz k léčbě do zahraničí, jak si přál. Dva západní lékaři přitom ještě o víkendu uvedli, že Liou do ciziny transportován být může.

Liou by poprvé uvězněn po prodemokratickém protestu na ústředním pekingském náměstí v roce 1989. Nobelovu cenu získal v roce 2010, kdy si už ve vězení odpykával svůj čtvrtý a poslední trest.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

11°C

Dnes je čtvrtek 23. listopadu 2017

Očekáváme v 11:00 9°C

Celá předpověď