Schulz tvrdě kritizoval USA, Turecko, Maďarsko a Polsko

foto Kandidát německé sociální demokracie na kancléře Martin Schulz.

Berlín - Kandidát německé sociální demokracie na kancléře Martin Schulz dnes tvrdě kritizoval vlády ve Spojených státech, Turecku, Maďarsku a Polsku. Nepřátelům svobody je podle něj třeba se jasně postavit. V sociální demokracii budou mít rozhodného protivníka, prohlásil také na mimořádném sjezdu SPD v Berlíně, kde byl všemi platnými hlasy zvolen jejím předsedou.

Schulz řekl, že ho velmi zaujaly nedávné protesty statisíců žen proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho "ženám a demokracii nepřátelským vyjádřením i rasistickým výrokům". "Ale nemusíme jezdit do Spojených států, abychom viděli pokus, jak má být v západních státech kolo svobody otočeno zpět," řekl. Konkrétně jmenoval Turecko, Maďarsko a Polsko.

"Jako šéf Evropského parlamentu jsem učinil řadu zkušeností, jak tito nepřátelé svobody pracují, každý den se snaží o kousek dále posunout hranici, každý den prolomit další tabu," uvedl. Zmínil přitom údajné omezování opozice, umělců nebo médií. Když někdo stigmatizuje média jako americký prezident Trump, dává sekeru na kořeny demokracie, dodal.

"Je čas postavit se za svobodu a demokracii," prohlásil také Schulz, podle něhož bude sociální demokracie tím nejrozhodnějším protivníkem nepřátel demokracie.

Kritikou Trumpa, která je stálou součástí Schulzových projevů, cílí jedenašedesátiletý politik podle pozorovatelů na německé voliče, u nichž je americký prezident značně nepopulární. I ostrá slova na jeho adresu by tak mohla napomoci Schulzovým šancím, aby se po zářijových parlamentních volbách stal kancléřem.

Tématem německé volební kampaně, do nichž jde SPD vedle konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové jako jeden z favoritů, se mohou stát i napjaté vztahy s Tureckem. Schulz dnes tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana varoval před tím, aby dnešní Německo znovu srovnával s tím nacistickým a poštvával proti sobě lidi s tureckými kořeny, kteří žijí ve spolkové republice.

Na domácí půdě kandidát SPD na kancléře, který se dnes stane i předsedou strany, tvrdě kritizoval Alternativu pro Německo (AfD), která je podle něj ostudou Německa.

Schulz se stal předsedou SPD, dostal všechny platné hlasy

Německá sociální demokracie si dnes do svého čela zvolila bývalého šéfa Evropského parlamentu Martina Schulze. Dostal všechny platné hlasy. Jedenašedesátiletého politika delegáti mimořádného sjezdu SPD v Berlíně potvrdili také jako kandidáta na kancléře. V zářijových parlamentních volbách vyzve dlouholetou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou (CDU).

Svůj hlas odevzdalo 608 sociálnědemokratických delegátů, tři byly neplatné. Všech 605 platných hlasů získal Schulz, což se žádnému jinému šéfovi SPD v poválečné historii nepodařilo. "Děkuji vám za důvěru. Věřím, že tento výsledek představuje začátek cesty k dobytí kancléřství. A proto volbu přijímám," prohlásil dlouholetý evropský politik po oznámení výsledků.

V kandidátském projevu se Schulz jasně vymezil vůči konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Merkelové, která bude největším soupeřem SPD ve volbách. Kritizoval například návrhy konzervativců na snižování daní i jejich další "extrémně nespravedlivé plány". Oproti nim postavil vizi sociálně spravedlivé společnosti, bezplatného školství od mateřské školy až po vysokou nebo větších jistot pro pracující.

Na konkrétní program si podle něj ale voliči musí počkat do června, kdy ho strana představí v Dortmundu. "V našem programu půjde o spravedlnost, respekt a důstojnost," shrnul tradiční sociálnědemokratická témata.

Rodák ze západoněmeckého Würselenu část svého asi hodinu a čtvrt dlouhého projevu pojal i osobně, když zavzpomínal na své dětství nebo problémy s alkoholem, které ho dovedly až k úvahám o sebevraždě. Díky rodině a přátelům ale muž, který to nikdy nedotáhl k maturitě, dostal druhou šanci.

Osobní bylo také poděkování předchůdci ve funkci Sigmaru Gabrielovi. "Sigmare, byl to velký politický a zejména osobní krok," ocenil svého předchůdce, který se na konci ledna překvapivě rozhodl odstoupit z čela strany a nekandidovat na kancléře. Podle Schulze tím upřednostnil prospěch strany před svým vlastním.

Po lednovém rozhodnutí Gabriela, kterému se dnes dostalo dlouhého potlesku ve stoje, zachvátila sociální demokracii euforie. Do strany za necelé dva měsíce vstoupilo na 13.000 nových členů a v preferencích se vyrovnala do té doby jasně vedoucí konzervativní unii CDU/CSU, s níž od roku 2013 vládne na celostátní úrovni.

Volební kampaň se v Německu sice rozjede naplno až v létě, Schulz dal ale už dnes jasně najevo, jak by měla, respektive neměla vypadat. Poučil se prý z kampaně nynějšího prezidenta USA Donalda Trumpa, která dělila americkou společnost. Ve spolkové republice podle něj takový druh kampaně nemá místo. Pro férové politické zápolení se dříve vyslovila i Merkelová.

K možné povolební spolupráci se dnes Schulz nevyjádřil. Jeho předchůdce Gabriel dal naproti tomu jasně najevo, že není pro pokračování velké koalice. V takovém případě by SPD nejspíš musela hledat partnery u Zelených a Levice. I kdyby trojici stran stačily hlasy, což zatím není vůbec jisté, mohlo by být sestavování takové koalice podle pozorovatelů velmi složité, zejména kvůli odmítavému postoji části Levice vůči Severoatlantické alianci a dalším rozporům v zahraničněpolitických otázkách.

Sigmar Gabriel zpochybnil dvouprocentní výdaje na obranu

Německý ministr zahraničí a odcházející předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel. Německý ministr zahraničí a odcházející předseda sociální demokracie Sigmar Gabriel dnes znovu zpochybnil cíl zvýšit výdaje na obranu v příštích letech na dvě procenta hrubého domácího produktu. Na mimořádném sjezdu SPD v Berlíně řekl, že neví, kde by na to Německo vzalo. Peníze by využil jinak.

Gabriel má za to, že není správné uvažovat o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP ve chvíli, kdy Německo zároveň usiluje o splnění cíle dávat 0,7 procenta HDP na rozvojovou pomoc. "Obráceně bych tomu rozuměl, ale takto to nebudeme dělat," prohlásil za potlesku delegátů.

Spolková republika by podle něj na obranu musela dávat zhruba 65 miliard eur ročně. Neví, kdo si něco takového dokáže představit a kde by se na to vzalo. "NATO se nikdy neusneslo na dvou procentech, ale dělá se, že se tak stalo," uvedl také na adresu dohody členských zemí aliance ze summitu ve Walesu v roce 2014.

V závěrech summitu stojí, že členské země, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Západní politici ale závazek většinou vykládají tak, že by členské státy měly do roku 2024 odvádět dvě procenta HDP na obranu.

Trvá na tom zejména americký prezident Donald Trump, podle něhož je nespravedlivé, aby Spojené státy nesly nepřiměřenou část zátěže za společnou obranu. V pátek po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řekl, že řada členských zemí NATO dluží za poslední léta hodně peněz.

Merkelová uvedla, že Německo se bude snažit závazek splnit. Nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP. Zároveň vyjádřila přesvědčení, že bezpečnost a obrana má celou řadu aspektů. Patří k nim i rozvojová pomoc nebo podpora misím směrujícím ke stabilizaci zemí v Africe, míní.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

26°C

Dnes je neděle 28. května 2017

Očekáváme v 19:00 27°C

Celá předpověď