Moskva - Za hrozbu pro Rusko označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Ruský prezident Vladimir Putin dnes v té souvislosti řekl, že někteří zapomínají, jak dopadl Napoleon při svém tažení do Ruska. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku. Ruští činitelé přitom odmítli možnost rozmístění evropských vojáků po případném příměří na Ukrajině, která se už tři roky brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS.
Nedávné přehodnocení politiky Spojených států vůči Rusku a Ukrajině ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa vedlo podle agentury Reuters u evropských představitelů k obavám, že se Washington obrací k Evropě zády. Macron ve středečním projevu k národu prohlásil, že Rusko je hrozbou pro Evropu i Francii, ruská válka proti Ukrajině už je podle něj globálním konfliktem. Uvedl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Dodal, že Francie uspořádá příští týden setkání šéfů armád těch evropských zemí, které jsou připraveny zaručit Ukrajině mír.
"Samozřejmě je to hrozba vůči Rusku. Pokud nás (Macron) považuje za hrozbu, svolá schůzku náčelníků generálních štábů evropských zemí a Británie, mluví o tom, že je třeba se připravit na použití jaderných zbraní proti Rusku, je to samozřejmě hrozba," uvedl dnes Lavrov podle TASS na tiskové konferenci.
Krátce se dnes k návrhu Macrona, aniž jeho jméno vyslovil, vyjádřil také Putin. Na setkání se zaměstnanci a svěřenci státní nadace Obránci vlasti podle TASS řekl, že protivníci se chtějí vrátit do časů invaze Napoleona Bonaparteho do Ruska. "Stále jsou někteří lidé, kteří se chtějí vrátit do časů Napoleona a zapomínají, jak to skončilo," řekl Putin s odkazem na pochod armády francouzského císaře až do Moskvy v roce 1812 a její následný vynucený zimní ústup s velkými ztrátami na životech. Putin dnes podle agentury Reuters také prohlásil, že Rusko by si mělo vybrat takový mír na Ukrajině, který mu zajistí dlouhodobou bezpečnost a rozvoj.
Ruští představitelé a zákonodárci podle Reuters viní Macrona z rétoriky, která by mohla svět přivést blíže k okraji propasti, a ruské karikatury ho vyobrazují jako Napoleona mířícího k porážce. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv dnes Macrona překřtil na "Microna".
Zatímco USA a Rusko mají po více než 5000 jaderných hlavic, Čína jich má zhruba 500, Francie 290 a Británie 225, píše Reuters s odkazem na Federaci atomových vědců (FAS).
Mluvčí Kremlu Peskov dnes Macronův projev označil za velmi konfrontační a za jadernou rétoriku. Řeč francouzského prezidenta podle něj vytváří dojem, že "Francie usiluje o pokračování války."
Západní země včetně Francie a Spojených států se v roce 2022 postavily na stranu Ruskem napadené Ukrajiny. Kyjevu poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce. V lednu se ale do Bílého domu vrátil Trump, který přístup Washingtonu k Moskvě změnil. Tvrdí, že chce válku co nejdříve ukončit, kritizuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vystupuje vstřícněji vůči Putinovi.
Paříž už dříve uvedla, že je připravena zvážit vyslání vojáků na Ukrajinu, kteří by měli zajistit dodržování případné mírové dohody. Z Ruska už dříve zaznělo, že přítomnost jakýchkoliv jednotek ze zemí NATO by byla pro Moskvu nepřijatelná, podotkl Reuters.
"Nevidíme prostor pro kompromisy," prohlásil dnes podle TASS Lavrov. Peskov dnes řekl, že názor Moskvy na možnou přítomnost evropských jednotek po příměří je zřejmý. "Ve skutečnosti mluvíme o konfrontačním nasazení určitého pomíjivého kontingentu," sdělil mluvčí Kremlu. Moskva to nadále považuje na nepřijatelné, napsal TASS. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes řekla, že "absolutně nepřijatelné" je pro Moskvu jen dočasné příměří na Ukrajině, jak ho podle ní navrhují zejména Paříž a Kyjev. "Nezbytné jsou pevné dohody o definitivním urovnání," řekla Zacharovová.
Peskov naopak dnes souhlasil se středečním vyjádřením amerického ministra zahraničí Marka Rubia, který v rozhovoru se stanicí Fox News označil boje na Ukrajině za "zástupnou válku" mezi USA a Ruskem. "Upřímně, je to zástupná válka mezi jadernými mocnostmi - USA, které pomáhají Ukrajině, a Ruskem. A musí skončit," řekl šéf americké diplomacie. "Souhlasíme s tím. Říkali jsme to opakovaně. Řekli jsme, že to je ve skutečnosti konflikt mezi Ruskem a kolektivním Západem. A hlavní zemí kolektivního Západu jsou Spojené státy," reagoval Peskov. "A souhlasíme, že je čas zastavit tento konflikt a válku," dodal mluvčí Kremlu.
