Ruské noviny vyšly ve znamení Putinova triumfu

foto Ilustrační foto - Ruský prezident Vladimir Putin dnes večer na mítinku v Moskvě poděkoval za podporu a úspěšný volební výsledek, který mu zaručil dalších šest let v nejvyšším kremelském úřadě.

Moskva - Vladimir Putin sice vyhrál nedělní prezidentské volby s více než 70 procenty hlasů, ale účast v hlasování nejspíše zůstala pod 70 procenty, po kterých toužil Kreml, upozornil dnes na titulní straně ruský deník Vedomosti. Jiné listy naopak usuzují, že tlak Západu na Rusko v posledních dnech přispěl k relativně vysoké účasti voličů. Titulní strany deníků se ale každopádně nesou ve znamení Putinova čtvrtého triumfu. "Pro Putina hlasovala absolutní většina Rusů," zdůraznil vládní list Rossijskaja gazeta. "Naprosté vítězství Putina, knock-out jeho soupeřů," shrnul populární deník Komsomolskaja pravda, podle kterého výsledek představuje "noční můru" Západu.

"Nepřítomnost skutečné konkurence přeměnila volby ruského prezidenta v referendum o podpoře Vladimira Putina. Chybějící smysl vedl ke změně cíle: 18. března musel vůdce porazit nikoli soupeře na hlasovacích lístcích, ale sám sebe v předchozích politických vydáních," napsaly Vedomosti v redakčním komentáři. "Paradox čtvrtých Putinových voleb tkví v tom, že vnější přesvědčivost - s předchozím či ještě lepším výsledkem - nezaručuje vítězi snadných šest let vládnutí. (...) Pocit stabilní podpory, který dává skvělé vítězství v den hlasování, ani v podmínkách autoritářského režimu nezmenšuje rostoucí rizika vítěze," dodal list.

Moskovskij komsomolec poznamenává, že den po posledních amerických volbách svět stanul v úžasu, ale po ruských volbách nic takového nehrozí: vítězem se skutečně stal ten, od koho se to čekalo. A stalo se tak podle komentátora i kvůli Západu, protože návrhy, že Rusko by mělo "sklapnout a vypadnout", jak v rámci takzvané kauzy Skripal doporučil britský ministr obrany, "jsou skutečně nejlepší způsob, jak přispět k výsledku, který vůbec není takový, jaký by si přáli v Londýně či Washingtonu". Každopádně se tyto volby odehrály na pozadí tvrdé konfrontace se Západem - a "šance, že tato konfrontace skončí v nejbližších dnech, týdnech, měsících či dokonce letech, prakticky neexistuje", soudí komentátor. A to i přesto, že ve vzduchu je už cítit "závan konce epochy": jakkoli nikdo nevidí za horizont, pro právě zvoleného prezidenta nastává čas začít s předáváním moci svému nástupci.

Podle opozičního listu Novaja gazeta s výsledkem může být spokojen nejen Kreml, ale i opoziční předák Alexej Navalnyj, nepřipuštěný k volbám kvůli rozsudku, kterým byl odsouzen za údajnou krádež. "Podařilo se mu udržet si své stoupence, navrhnout jim model účasti v politice (pozorování voleb) a dát aktivní menšině ruských občanů možnost učinit vážnou politickou volbu. Dříve bylo možné nejít k volbám z apatie či lenivosti, ale teď se z toho stalo odvážné protivládní gesto," napsal komentátor. Pletou se podle něj ti, kdo tvrdí, že bojkot voleb se nepovedl, i když skutečná účast ve volbách zůstane spornou otázkou. Navalnému se podařilo sehrát roli politické alternativy, a to nejen vůči Putinovi, ale i vůči celé volební mašinérii Kremlu, a "stávka voličů" mu pomohla posunout se ke "strategickému rozšíření svého voličstva" v podobě všech těch, kdo hlasovat nešli. A tak jediní, kdo prohráli, jsou podle listu dezorientovaní ruští voliči, s nimiž budou podobné pokusy provádět i v budoucnu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 23. července 2018

Očekáváme v 7:00 20°C

Celá předpověď