Romové žijí v Evropě chudě a vyloučeni z většinové společnosti

foto Romové, sociálně slabí lidé, sociálně vyloučená lokalita - ilustrační foto

Brusel/Vídeň - Romské rodiny žijí v Evropské unii vyloučené z většinové společnosti, velmi chudě a jejich děti s nízkým vzděláním nemají příliš velkou naději na lepší budoucnost. Uvedla to dnes zpráva Agentury EU pro základní práva (FRA) z Vídně. Jak dnes ČTK řekl Jaroslav Kling, výzkumný pracovník agentury, je v Česku chudobou ohroženo 58 procent Romů. Mezi sledovanými zeměmi je to nejnižší výsledek, ve srovnání s celkovou populací ČR jde ale o výrazně nadprůměrnou hodnotu.

FRA zjišťovala situaci romské menšiny v devíti unijních zemích. Kromě Česka se jednalo také o Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko. Výsledky druhého podobného srovnání ukazují, že v těchto zemích je chudobou ohroženo 80 procent Romů, průměr u celé populace EU je 17 procent, v ČR je to desetina obyvatel.

"Když porovnáme Romy v Česku s Romy v jiných členských zemích, tak to není až takové zlé. Ale v porovnání s celkovou populací v Česku jsou na tom Romové výrazně hůře, tam jsou obrovské rezervy," upozornil Kling. Zpráva uvádí, že například v Bulharsku je chudobou ohroženo 86 procent Romů, v celkové populaci země ale chudoba hrozí 22 procentům lidí.

Podle ředitele agentury FRA Michaela O’Flahertyho je zveřejnění těchto údajů příležitostí k tomu, aby bylo možné politiky přimět k akci a "soustředit zdroje na nápravu této nepřijatelné situace".

Podle zjištění unijní agentury mělo jen 30 procent Romů zahrnutých do průzkumu placené zaměstnání, zatímco průměrná zaměstnanost v EU v roce 2015 dosahovala 70 procent.

Z osobních rozhovorů, kterými pracovníci FRA svá zjištění získávali, také například vyplynulo, že ve skoro 20 procentech českých romských domácností šel některý z jejích členů v uplynulém měsíci spát hladový, neboť domácnost neměla prostředky na jídlo pro všechny. "To je vážný ukazatel chudoby," míní Kling. I zde je ale Česko nakonec vlastně nad unijním průměrem, protože tam bylo takových domácností 30 procent.

Podle dnešní zprávy FRA také například 30 procent Romů žije v domácnostech bez vodovodu a 46 procent nemá ve svém obydlí WC, sprchu nebo koupelnu. V Česku je podle Klinga situace ve srovnání lepší, Romové například často bydlí v městských bytových domech. "V Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku jsou to většinou venkovští Romové a tam je přístup daleko menší," poznamenal.

Agentura také zjistila, že jen 53 procent malých romských dětí navštěvuje školku, v mnoha zemích sledovaných zemích navíc tento podíl nedosahuje ani poloviny ve srovnání se stejně starými dětmi z celkové populace státu, v ČR je to přes třetinu dětí, což je ale více než v prvním podobném průzkumu z roku 2011.

Základní školu v ČR ale podle FRA navštěvují prakticky všechny romské děti, hodnota 98 procent je prakticky totožná s údajem pro celou populaci. Beze změny ale zůstává podle Klinga situace s praktickými školami, které navštěvuje 16 procent romských dětí. "Navíc většina dětí mezi šesti a 15 roky chodí do škol, kde jsou většina, či všechny děti romské. Segregace tak stále zůstává," poznamenal s tím, čísla ukazují potíže, které mají Romové s přestupem ze základní na střední školu. "To je vlastně odrazový můstek na trh práce," upozornil Kling.

"Polovina (romské) mládeže ve věku 16 až 24 let nechodí ani do školy, ani do zaměstnání," připomněl také. Ve všeobecné české populaci je to jen osm procent mladých lidí v tomto věku. Také zde je Česko ve srovnání s ostatními zeměmi "lepší".

Romové se v Česku ve srovnání s dalšími sledovanými zeměmi cítí nadprůměrně často diskriminováni kvůli svému etnickému původu (85 procent ku 47 procentům) či barvě kůže (73 procent ku 45 procentům).

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2016 ČTK

Načíst další článek

8°C

Dnes je čtvrtek 8. prosince 2016

Očekáváme v 7:00 1°C

Celá předpověď