Řecko schválilo poslední balík reforem požadovaných věřiteli

foto Řecký premiér Alexis Tsipras (vpravo) a ministr financí Euklidis Tsakalotos (vlevo dole).

Atény;Brusel - Řecký parlament dnes schválil poslední balík reforem, které v rámci třetího a zároveň posledního záchranného programu požadovali věřitelé. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) vzápětí oznámil, že jeho vedení schválilo uvolnění jedné miliardy eur (téměř 26 miliard Kč) pro Řecko. Proti reformám v centru Atén protestovalo asi 3000 lidí.

Schválené reformy zahrnují například snížení penzí či změny ve zdravotnictví a daňovém systému. Řecko by v srpnu mělo záchranný program po osmi letech opustit a začít si peníze normálně půjčovat na dluhopisových trzích, jak to činí i jiné státy. Situaci ale nebude mít lehkou: jeho dluh dosahuje 179,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nejvíce v eurozóně.

Atény mají podle agentury Reuters zájem na tom, aby úspěšně prošly závěrečnou revizí dodržování reforem předepsaných věřiteli před zasedáním ministrů financí eurozóny, které se bude konat 21. června. To by mělo vést k uvolnění nových půjček asi za 12 miliard eur (309 miliard Kč) z třetího záchranného programu, jehož celková hodnota dosahuje 86 miliard eur.

Závěrečná platba z finančních prostředků na záchranu by zvýšila hotovostní rezervu, kterou vytvořila řecká vláda, a mohla by sloužit jako "železná zásoba" pro potřeby refinancování.

Zákonodárci v 300členném parlamentu schválili reformní balík 154 hlasy proti 144. Pro návrh byli poslanci vládní koalice, zatímco všechny opoziční strany hlasovaly proti.

"Tato vláda zatěžovala občany Řecka daněmi, zničila růst a zatlačila střední vrstvu do chudoby," uvedl konzervativní opoziční vůdce Kyriakos Mitsotakis. "Vytvořili jste mnoho zoufalých lidí, kteří se topí v dluzích a nemají žádnou naději na budoucnost," řekl.

Atény souhlasily s dodržováním fiskální disciplíny, která se zaměřuje na dosažení primárních rozpočtových přebytků, do nichž se nezapočítávají výdaje na obsluhu dluhu, a to ve výši 3,5 procenta HDP do roku 2022 a poté nejméně na dvou procentech.

Reformní legislativní balíček zahrnuje opatření na urychlení privatizace firem v energetickém sektoru a na zlepšení výběru daní z nemovitostí. Připravuje také podklad pro opatření, která vstoupí v platnost v období po ukončení pomoci. Jde o škrty ve vyplácení důchodů v roce 2019 a snížení hranice příjmů osvobozených od daní v roce 2020.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 19. června 2018

Očekáváme v 3:00 16°C

Celá předpověď