První kolo voleb rakouského prezidenta ovládl populista Hofer

foto V prvním kole prezidentských voleb v Rakousku s nečekaně velkým náskokem dnes zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer

Vídeň - V prvním kole prezidentských voleb v Rakousku s nečekaně velkým náskokem dnes zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, kterého podle předběžných výsledků zveřejněných agenturou APA podpořilo 36,4 procenta voličů. Těsný souboj o druhé místo, a tedy i o postup do rozhodujícího druhého kola vyhrál expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen, který získal 20,4 procenta hlasů. Kandidáti vládní koalice - sociálních demokratů a lidovců - naopak zcela propadli, a komentátoři proto výsledky označili za senzaci, která bude znamenat radikální otřes pro politickou scénu.

V konečných výsledcích zatím nejsou započítány korespondenční hlasy, jichž bylo odevzdáno 640.000 a které se budou sčítat v pondělí. Podle odborníků ale konečné výsledky nijak zásadně neovlivní.

Protože ani jeden z šestice kandidátů nezískal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů nutnou k tomu, aby mohl vítěz vzejít už z prvního kola, uskuteční se souboj dvou nejsilnějších uchazečů ve druhém kole 22. května. Pětačtyřicetiletý Hofer se v něm utká s dvaasedmdesátiletým Van der Bellenem, který nakonec získal jen o necelé dva procentní body více hlasů než bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Irmgard Grissová.

Reprezentanti vládních stran utrpěli debakl: kandidát sociálnědemokratické strany (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna Rudolf Hundstorfer a uchazeč koaliční lidové strany (ÖVP) Andreas Khol získali shodně jen 11,2 procenta hlasů. Faymann proto výsledky označil za zklamání a řekl, že je z nich smutný. Nechce z nich ale vyvozovat žádné personální důsledky.

Přesvědčivé vítězství zástupce krajní pravice je velmi překvapivé, protože předvolební průzkumy mu přisuzovaly jen kolem 24 procent hlasů. Pro Svobodné tak jde na celostátní úrovni o nejlepší volební výsledek za více než půlstoletí jejich existence. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache v první reakci řekl, že jde o "historický výsledek", díky němuž se v Rakousku přepíší dějiny a začínají "politicky zcela nové časy".

"Jsem velice vděčný a plný pokory. Výsledek v tomto rozsahu jsem vůbec nečekal," řekl podle agentury APA ve volebním centru ve vídeňském Hofburgu Norbert Hofer.

Komentátoři v prvních reakcích hovořili o "šokujícím" výsledku, a to zejména s ohledem na velmi malé zisky vládních stran. Lidovci a sociální demokraté, kteří se po dlouhá desetiletí střídají v Rakousku u moci a nyní společně tvoří koaliční vládu, jsou totiž poprvé od druhé světové války z boje o křeslo v Hofburgu vyřazeni. Podle analýz k jejich porážce přispěla zejména nespokojenost voličů s neměnností politické scény, a to zejména v souvislosti se zvládáním uprchlické krize. V druhém kole ale budou karty rozdány zcela nově, upozornila předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová. Předpokládá se totiž, že voliči neúspěšných kandidátů podpoří spíše Van der Bellena, než Hofera.

Volební účast dnes dosáhla kolem 68,1 procenta. Byla výrazně vyšší než před šesti lety, kdy přišlo hlasovat 53,6 procenta voličů a dosavadní sociálnědemokratický prezident Heinz Fischer obhájil svůj mandát už v prvním kole.

Pravicová populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

- Kandidát FPÖ Norbert Hofer v předvolební kampani prohlašoval, že by v případě svého vítězství ve volbách neváhal s rozpuštěním parlamentu a vyhlášením předčasných voleb.

- V posledních parlamentních volbách v září 2013 si FPÖ polepšila o 3,9 procentního bodu na 21,4 procenta a skončila na třetím místě. Její vůdce Heinz-Christian Strache ji prohlásil za skutečného vítěze voleb a přiřadil ji do trojice ke dvěma hlavním rakouským stranám - lidovcům (ÖVP) a sociálním demokratům (SPÖ).

- Pod vedením Stracheho se strana vrací ke svým někdejším úspěchům a boduje i v regionálních volbách, kde už v některých případech předstihla jednu ze dvou velkých stran.

- Ve Vídni vloni v říjnu získali svobodní rekordní podporu 32,3 procenta hlasů a skončili na druhém místě. Nejlepšího výsledku se jim předtím podařilo ve vídeňských volbách dosáhnout v roce 1996, kdy pod vedením Jörga Haidera získali 28 procent hlasů.

- Tento kontroverzní korutanský hejtman a dlouholetý předseda FPÖ byl charismatickým politikem, často obviňovaným z populismu a nacionalismu. Vedení FPÖ se ujal v roce 1986. Jím nastolený kurz přinesl straně politické úspěchy.

- Z celorakouských parlamentních voleb v roce 1999 vyšla Haiderova FPÖ jako druhá nejsilnější strana, získala 26,9 procent hlasů. Reálná možnost, že v rakouské vládě zasedne muž s pověstí krajně pravicového politika, tehdy přiměla země EU k přijetí diplomatických sankcí vůči Vídni. K jejich ukončení přispělo, že Haider v kabinetu nakonec nezasedl, a poté, co na jaře 2000 rezignoval na funkci předsedy strany, se stáhl do Korutan.

- O pět let později se vystudovaný právník Haider se svobodnými rozešel a založil novou stranu s názvem Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ). Návrat na politické výsluní však 11. října 2008 překazila dopravní nehoda, jejímž následkům Haider podlehl.

- Ke svobodným se nyní hlásí asi 50 tisíc členů, strana vznikla v dubnu 1956. Mají i zastoupení v Evropském parlamentu.

- A svého času se snažili podmínit vstup Česka do EU neuvedením jaderné elektrárny Temelín do komerčního provozu. Jejich politici často kritizují rakouskou vládu za nečinnost v otázce Temelína.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2017 ČTK

Načíst další článek

17°C

Dnes je úterý 28. března 2017

Očekáváme v 19:00 15°C

Celá předpověď